Kateřina Kosová

Růženka nikdy nebyla moje oblíbená postava

Na který moment z natáčení pohádky nezapomenete?

Natáčení pro mě bylo moc hezké období. Asi nikdy nezapomenu na moment, kdy mě Jiří Lábus jako zlá sudička zaklel, a tím dostal do svých spárů. V jednu chvíli mnou třásl a dal mi takovou letmou pusu na tvář. Jan Svěrák řekl stop a ptal se ho, proč to udělal. A Jiří Lábus mu odpověděl, že si zkrátka nemohl pomoct. Ten záběr nakonec ve filmu zůstal, ale málokdo si ho všimne. Další úsměvný okamžik z natáčení se přihodil, když jsme procházeli s Tomášem Klusem zahradou a mně vletěla pod šaty vosa. Sesunula jsem se k zemi a snažila se ji vyhnat. Všichni byli překvapení, co to dělám, protože to nebylo ve scénáři. Vosa mě štípla a já pak nosila pod těmi krásnými šaty v letním parnu cibuli.

Je Růženka vaše oblíbená pohádková postava?

Popravdě nikdy nebyla, protože skoro celou pohádku prospí. Jako holka jsem vyrůstala mezi kluky a vždycky se mi líbily spíš princezny, které měly svůj názor a dokázaly se zachránit nebo se svým životem něco udělat samy. Jako třeba Popelka nebo hrdinka z Krásky a zvířete, to je odvážná holka. Mám ráda Andersenovy pohádky, Vánoční koledu od Dickense a z těch novějších Anděla Páně.

Herectví už se nevěnujete, co děláte?

Pravda je, že Růženka byla zatím moje největší role před kamerou. Teď se hodně věnuju animaci, dodělala jsem animovaný videoklip pro zpěvačku a pianistku Beatu Hlavenkovou. Pracovala jsem taky s kurátory a galeristy a živila se jako lektorka jógy. Věnuju se i hudbě (Kateřina vydala dvě alba – pozn. red.), baví mě různé obory umění, líbí se mi, když je paleta toho, co dělám, hodně pestrá, vymýšlím si různé projekty a ráda si je dělám po svém.

Lucie Maria Štouračová

Dost lidí mi pořád říká Karkulko

Na co z pohádky Tři bratři nerada vzpomínáte?

Film vznikal docela dlouho, když natáčení začalo, bylo mi osm. Točili jsme hodně v lese, a to na různých místech. Velká část filmu se natáčela v zimě, měla jsem jen lehký kostým a často jsem mrzla. I když nám v pauzách dávali deky, přesto jsem byla po natáčení nemocná. Ve scéně, kdy Matěj rozpáře vlkovi břicho, se točil detailní záběr, pro který se použila jen kůže, která vlka nahrazovala. My jsme s babičkou byly pod tou kůží schované a čekaly jsme, až na nás někdo ze štábu zavolá, ať dáváme pozor, že Matěj jde propíchnout kůži. Pod tou kůží ale skoro nebylo slyšet, museli na nás pokaždé hodně křičet. I tak to bylo trochu nebezpečné, jednou nůž zajel do kůže těsně vedle nás. Když jsme z vlka vylézaly, aby to vypadalo věrohodně, že vylézáme z těla, byly jsme pokryté nějakým hnusným slizem, měla jsem ho všude, i ve vlasech. Na natáčení jsem měla dublérku Viktorii Voráčovou, skamarádily jsme se a jsme pořád v kontaktu. Dost lidí mi pořád říká Karkulko. Vždycky když pohádku dávají v televizi, hodně fanoušků mi posílá na sociální sítě fotky, jak se na pohádku dívají. Ale to mi naopak dělá radost.

Je Karkulka vaše oblíbená pohádková postava?

Pohádku o Karkulce mám ráda, ale myslím, že jako postavu mám raději Růženku než Karkulku.

Na jakých pohádkách jste vyrůstala?

Jako malá holka jsem moc na filmy nekoukala, spíš jsem hodně pohádky četla. Pamatuju si taky, že mi máma četla takové krátké pohádky před spaním. Ale v televizi se ráda podívám třeba na Mrazíka.

Co teď momentálně děláte?

Studuju na Mezinárodní konzervatoři a herectví bych se ráda věnovala i v budoucnu. Když začala první vlna karantény, zrovna jsem dotočila studentský film, který se jmenuje Reklama na Vánoce. Karkulka byla zatím moje největší role a přinesla mi další nabídky, třeba menší roli studentky v seriálu V.I.P. vraždy nebo roli v seriálu Já, Mattoni. Jsem taky ambasadorkou projektu Děti Praze, což jsou soutěže pro základní školy, pořádá je Klub českých a slovenských spisovatelů.

Sabina Rojková

Nechtěla bych být v Maruščině kůži

Co bylo na natáčení Tří bratrů nejnáročnější?

Natáčeli jsme v nádherných lokacích, například v Adršpašských skalách nebo na Ještědu – v pořádné zimě. I přes vrstvy oblečení, které se daly pod šaty skrýt, jsem dost mrzla. Takže záběry, kdy je mi zima, jsou naprosto autentické. Ale natáčení bylo kouzelné a moc ráda na ně vzpomínám, i na všechny ty neskutečně inspirující a skvělé lidi.

Vybavíte si nějakou scénu, u které jste se nasmáli?

Ve scéně, kdy mě Vojta Dyk žádá o ruku, si přede mě klekl, ale i tak byl skoro vyšší než já, dostala jsem tedy pod nohy bedýnku, abych byla o něco vyšší, to bylo vtipné. Další vzpomínka je, když jsem se seznamovala s kravičkou. Dávala jsem jí nějakou trávu k snědku, a ona mou ruku úplně pohltila, až jsem se bála, že mám po ruce, nakonec jsem ruku vytáhla, trochu bolavou, celou oslintanou.

Je Maruška vaše oblíbená postava?

Ano, ale je mi jí líto, nechtěla bych být v její kůži. Až na toho Vojtu samozřejmě. (smích) Ne, dělám si legraci, Maruška je jedna z nejhezčích rolí, které jsem hrála, taková ta vysněná, když jste mladší, jako jsem byla při natáčení já.

Jaké pohádky máte ráda?

Má nejoblíbenější pohádka je Šíleně smutná princezna. Potom Popelka, kterou jsem si mohla zahrát v muzikálu Tři oříšky pro Popelku. Mám také ráda všechny pohádky s čerty.

Co právě teď děláte?

V Praze v Divadle na Vinohradech zkouším na malé scéně neobvyklé divadelní představení Matka od Jana Antonína Pitínského. Denně také chodím dabovat nejrůznější filmy a seriály, což je práce, která mě opravdu baví. Nedávno jsem točila klip pro kapelu Robin&Son, byl to krásný zážitek, všichni kluci z kapely jsou úžasní, talentovaní a já jsem ráda, že jsme se spojili. No a ještě mám on-line školu, což je tedy velký zážitek dnešní doby.