Ve vašem životopise se píše, že už jako malý kluk jste chtěl být hercem, je to pravda?

Ve 14 letech jsem začal hrát profesionální divadlo, ale v té době jsem nevěděl, co to divadlo je, spíš to byl ještě takový zastydlý dětský exhibicionismus.

Vystudoval jste DAMU, tím jste se hercem i stal, měl jste tehdy představu, že se třeba stanete filmovou hvězdou?

O tom sní asi každý herec, ale s postupujícím věkem tahle ambice nějak vyprchala.

Proč? Nesnášíte castingy? Nebo je jiný důvod?

Možná je důvod právě to, že jsem to nepovažoval za tak strašně a nezbytně důležité a možná taky to, že na to nemám. Mimoto jsem natočil pár filmů, takže jsem si ty filmové ambice částečně naplnil.

Nevyhýbáte se také natáčení reklam, máte nějakou hranici, nějaké zboží, na které byste třeba reklamu nedělal? Za žádné peníze...

Nedělal bych reklamu na cigarety.

Po odchodu ze seriálů váš již diváci berou hlavně jako moderátora, tahle škatulka vám docela sedí, ne?!

Škatulky asi žádný interpret nemá rád, ale divadlo hraju dál, občas si zatočím v nějakém zahraničním bijáku, protože mluvím anglicky, takže mi to ani moc nevadí.

Jak dlouho vlastně už moderujete Snídani s Novou?

3 roky? (smích)

Jaké to je žít s takovou popularitou, lidé vás určitě zastavují na ulici nebo v obchodě, jak to snášíte?

Zvyknete si na to, někdy je to fajn, většinou je to fajn, ale už dávno vyprchalo to prvotní opojení a pocit, že jsem výjimečný.

A vaše žena? Nežárlí na vás v tomto směru, alespoň maličko? Nepochybuji, že vám určitě píší vaše obdivovatelky a fanynky!

Moje žena někdy spíš žárlí na můj diář, ale na fanynky ne, není ani proč.

Kdybyste nebyl herec a moderátor, dovedete si představit, co jiného byste mohl dělat?

Chtěl bych být fyzioterapeutem…

Hmm, když zmiňujete zdravotnickou profesi…Nikdy jste se netajil, že máte, řekněme problémy s očima, absolvoval jste několik operací, vidíte teď jako rys?

Vidím jako unavený rys, ale předtím jsem viděl bez brýlí jen pár metrů před sebe. (úsměv)

Je taková operace jednak drahá a také nepříjemná či bolestivá?

Drahá je, nepříjemná taky, ale stojí to za to.

Dovedete pochopit, že si někteří chlapi (stejně jako ženy) nechávají vylepšit postavu plastickým chirurgem?

Naprosto to chápu, když máte kaz v zubu, jdete k zubaři, když máte znamínko tam, kde Vám vadí, nebo se vám nelíbí, není důvod se tím trápit. Stejně jako se někomu žije daleko líp, když má vyhlazené vrásky nebo menší břicho, nevidím na tom nic zavrženíhodného.

A co byste řekl manželce, kdyby za vámi přišla s tím, že si chce dát kvůli vám vylepšit postavu plastickým chirurgem? (Čistě hypoteticky...)

Zeptal bych se jí, co konkrétně chce udělat a pak bych jí s největší pravděpodobností řekl ano. (úsměv)

Jestli se nepletu, máte pořád jednu manželku (Gábinu), tři děti, prostě spokojenou rodinu, to není v našem showbyzu zrovna běžné. Máte nějaké know how na šťastné manželství?

Tolerance, tolerance, tolerance. Myslím si taky, že člověk musí být ke svému partnerovi pozorný, aspoň občas a dát mu tu a tam najevo, že ho má rád a že je pro něj důležitý.

Jak jste již dlouho s manželkou? Předem gratuluji!

No už to bude 20 let … ?

Dokážete si přiznat, že jste někdy třeba žárlivý?

Ale jo dokážu.

Jaký je váš názor na nevěru?

Paušálně se na to odpovědět nedá. Znám příběhy lidí, u kterých jsem to pochopil. Ale když máte stálého partnera a vedle toho střídáte milenky, či milence, tak to asi moc dobrý recept na štěstí není, ale už jsem dávno v tomhle ohledu přestal lidi soudit.

Vidím, že jste hodně tolerantní, respektujete chování a názory druhých, platí to i o našich politicích?

Tomáš Krejčíř
Tomáš Krejčíř se narodil v Českých Budějovicích 12. dubna roku 1971. Zde prožil své dětství naplněné typickými klukovskými hrami a dobrodružstvími. Z J. Čech, kam se stále rád vrací, pochází i jeho manželka Gabriela. Vystudoval DAMU, tím si realizoval svůj dětský sen stát se hercem. Přestože ho diváci znají spíše z pozice moderátorské, jeho umělecká práce je naplněna mnoha zkušenostmi právě z herecké oblasti. Deset let působil v Ústí nad Labem na scéně Činoherního klubu. Později se zaměřil na televizní práci a do povědomí diváků, resp. divaček, se zapsal postavou Adama Rubeše v první sérii televizního projektu TV Prima Rodinná pouta (dnes Velmi křehké vztahy). Po natočení první série RP odešel do TV Nova. Hrál v Ordinaci v růžové zahradě v roli horolezce Romana Kříže. Na Nově pravidelně moderuje pořad Snídaně s Novou.

Už jsem unavený z toho věčného nadávání na politiku. Znám spoustu politiků osobně, vidím v některých věcech do zákulisí a vím, že demokracie funguje jen v omezeném měřítku. To je asi to nejsmutnější zjištění. Ale jinak si myslím, že to, co se tu děje, bohužel odpovídá rodící se společnosti, která se bolestně konstituuje pouhých 20 let. Myslím si, že Češi nejsou zdegenerovaný národ, že na sobě pracují a že mají šanci vybudovat fungující právní stát.

Uplynulo 20 let od sametové revoluce, cítíte i trochu zklamání z toho, co se za tu dobu změnilo, nebo třeba nezměnilo, že se mohlo stát víc?

Nesporně máte obrovské šance - to dřív nebylo - můžete studovat, vrhnout se na jakýkoliv business, cestovat, je toho spousta pozitivního. S pádem totality se samozřejmě otevřely možnosti i věcem, které člověk radši nechce vidět, ale jsou součástí života.

Souhlasím s vámi… Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářkám?

Chci všechny dámy a holky pozdravit - často se na Frekvenci 1, kde mám svůj pořad o dětech Babyboom, bavím s posluchačkami a mám je moc rád. Přeju vám všem hodně hezkých dnů v životě a hodně radosti.

A naše v poslední době tradiční tečka na závěr: Co říkáte tomu, že 21.12.2012 má nastat konec světa?

Jestli je to tak, tak máme ještě tři roky ?. Možná, že to není tak úplně špatný nápad - zamyslet se nad tím, že by se to mohlo stát a zkusit žít tak, jako kdyby nám zbývaly už jen ty tři roky…