Záchranné čluny se vracejí. Mezi hromadami zmrzlých těl ve vodě zoufalý námořník nevidí nikoho, kdo by přežil. Světlomet klouže paprskem sem a tam. Rose vidí světlo, z posledních sil se snaží najít píšťalku a fouká do ní...
Nakonec se podaří najít několik lidí, co přežilo. Rose je v šoku a netuší, jestli Jack zemřel, nebo ne. Nemůže ho nikde najít. Teprve při vylodění v New Yorku uvidí Jacka v davu – přežil!
Protože se na lodi nahlásila pod jeho jménem, jsou už oficiálně považováni za manžele. Žádný z nich však nemá ani korunu. Šperk v kapse se neodvažují prodat, aby je někdo nepokládal za zloděje. Rodiny se Rose v podstatě zřekla.
Začínají od nuly. Bydlí v polorozpadlém činžáku na předměstí a vydělají sotva pár mizerných kapitalistických dolarů na skromné jídlo a na nájem. Rose by ráda cestovala, jezdila na koni, létala, a tak hučí do Jacka, aby si našel lepší zaměstnání a neseděl pořád doma na zadku.
Jack po čase povýší a nosí domů více peněz, ale o to déle zůstává v práci. Rose mu to vyčítá, je doma sama se čtyřmi dětmi a ráda by, aby Jack pro změnu zase seděl pořád doma na zadku. Vyčítá mu, že ztratil všechny touhy létat a být volný. Jack se ze zoufalství začne opíjet.
Rose nakonec sbalí svých pár švestek i Jackových úspor a začne pilotovat zámořské letouny, najde si bohatého barona - jistě, Cala, teď je jí dobrý – a výhodně se vdá. Jezdí na koni a cestuje po světě. V době krize Cal přijde o většinu majetku a zastřelí se. Chytrá Rose však dávno aktiva převedla na své konto a žije si spokojeně.
Když ke stáří zjistí, že se o Titanic zajímají filmaři, přijde jim říct smyšlenou historku. Nerada by totiž, aby se v tom někdo začal rýpat a přišel na to, že Jack po jejím odchodu třel bídu s nouzí, aby sám uživil a postaral se o čtyři děti.