Před čtvrt stoletím to vypadalo, že se právě zrodila velká herecká hvězda. Tehdy osmadvacetiletý Christopher Lambert k tomu měl všechny předpoklady: oslnivý zevnějšek, velký talent i roli, která mu dala příležitost ho ukázat. Tou rolí se stala postava opičího krále ve filmu Tarzan. Realistické pojetí jeho hrdiny, jehož duše je nesmiřitelně rozpolcená mezi dva světy – pokrytecký, upjatý svět britské aristokracie a svobodný život v džungli -, se mu stalo odrazovým můstkem k výjimečnému hereckému výkonu.
Highlander
Už o dva roky později potvrdil, že má nakročeno k závratné kariéře, v kasovním hitu Highlander, efektním mixu akční a fantasy podívané, v němž si zahrál nesmrtelného (doslova) hrdinu ze skotské Vysočiny. Jenže potom jako by ho začala pronásledovat jakási kletba. Filmy, které natáčel, byly horší a horší (včetně tří stále únavnějších pokračování Highlandera), až dospěl k těm, které namísto do kinosálů putují rovnou na video. V posledních letech většina fanoušků ani neměla ponětí, kam vlastně zmizel a co se s ním stalo.
Christopher Lambert
Christopher Lambert je přesvědčen, že si za svůj dlouholetý neúspěch do značné míry může sám. „Po úspěchu Highlandera jsem se nechal tak trochu zaškatulkovat do akčního žánru,“ přiznal Lambert v rozhovoru pro skotský časopis The Scotsman. Ale nestěžuje si: „Jsem na ten film hrdý. Ve své době představoval šokující novinku.“ A tak ho ani nijak netrápí jeho image coby představitele žánru akční fantasy.
Nyní mu ale francouzská režiséra Claire Denis dala příležitost k pozoruhodnému comebacku. Obsadila ho totiž do svého filmu Sama v Africe, pozoruhodného dramatu odehrávajícího se v Africe za občanské války, během níž se odvážná běloška (v podání Isabelle Huppert) snaží uhájit svou kávovou plantáž. Christopher si zahrál jejího exmanžela, který se bývalou ženu zoufale snaží přesvědčit, že musejí z plantáže uprchnout, nebo je tam zavraždí zdivočelé hordy povstalců a zfanatizovaných dětských vojáků.
Christopher Lambert
Christopher Lambert: Stále na cestách
Christopher Lambert tvrdí, že svému hrdinovi ve filmu Sama v Africe rozuměl i proto, že je oba spojuje jistá nezakořeněnost: „Jako dítě jsem mnohokrát měnil školu, musel si získávat stále nové kamarády, přizpůsobovat se, aniž se mě někdo zeptal, jak se mi to líbí. A podobně jako moje postava jsem v tomto ohledu neměl na vybranou,“ říká. Jako syn francouzského diplomata totiž byl v dětství neustále na cestách. Narodil se v New Yorku, později rodina žila v Ženevě, v Lonýdně, v Paříži či Itálii.
Stále na cestách žije i dnes: svůj hlavní stan má sice ve Švýcarsku, ale pravidelně dojíždí do Paříže za svou partnerkou, Francouzkou Sophie Marceau, a do Los Angeles za Eleonorou, svou dcerou z prvního manželství s americkou herečkou Diane Lane. „Ve skutečnosti bydlím v letadle,“ zažertoval v rozhovoru pro francouzský magazín Figaro Madame.
Christopher Lambert
Přiznává se k workoholismu, ale má prý dostatečné finanční rezervy na to, aby strávil se svou dcerou třeba celý rok, kdyby to potřebovala. „Nemusím pracovat, abych se uživil, ale natáčení filmů je jako droga,“ říká. Se svou dcerou ostatně hodně cestuje: vzal ji na brigádu na farmu v Africe i na staveniště ve Střední Americe. „Pro dvanácti-, třinácti- čtrnáctileté dítě je to šok. Ale užitečný šok. V tu chvíli pochopí, jaké má štěstí, že žije ve světě, kde tekoucí voda, mobil nebo televize je samozřejmostí.“ dodává.
Christopher Lambert
Zpátky v Africe
Při natáčení filmu Sama v Africe se Christopher Lambert měl příležitost vrátit na místa, kde kdysi natáčel Tarzana. A zjistil, že od té doby se tam příliš nezměnilo. Rozhodně ne k lepšímu. „Pořád stejná udupaná cesta, pořád tytéž nedostavěné baráky, ta samá bída, ti samí lidé,“ konstatuje hořce v rozhovoru pro The Guardian. „Bohatí mají čistou vodu a elektřinu. Ale většina žije stále tak uboze jako před pětadvaceti lety.“
Christopher Lambert
Přesto se pro něj natáčení tohoto filmu stalo něčím jako hereckým znovuzrozením. „Potřeboval jsem to, protože věřím, že jsem zrozen k tomu, abych byl hercem. Jsem jako námořník, který slyší volání oceánu. Nikdy jsem nechápal, jak ti chlápci mohou vydržet půl roku v izolaci na palubě lodi. Mají přece ženy, mají děti, které celou tu dobu nevidí. Ale když se jich zeptáte, proč to dělají, odpoví: protože je to můj život. A já to cítím stejně,“ řekl v rozhovoru pro britský deník.