Vzpomínky na mládí
„Vzpomínám na ty časy, bylo mi dvacet a cestovala jsem po světě, když jsem přišla na pláž, úhledně jsem si rozprostřela deku, důkladně se od hlavy až k patě natřela nějakým „super” olejem s faktorem maximálně 8, abych byla co nejvíc a nejdřív opálená, důkladně si ometla z chodidel každičké zrníčko písku, protože jsem nesnesla na naolejovaném těle pocit drobečků, vytáhla knížku, chvíli četla, chvíli relaxovala, pár hodin surfovala, pak si vyhledala nějakou super restauraci s čerstvými rybami a v hlavě jsem i přes všechen ten čas a prostor svobodný mladý holky měla spoustu zmatku,” přiznala otevřeně svým fanouškům. O pár let později už leží na pláži jako matka třech dětí a myšlenky má zcela jiné.
„Dnes ležím na zabordelený, zmrzkou opatlaný, pískem a kameny zaťapaný dece, se spálenými zády, protože když člověk maže tři další těla, snadno zapomene na to svoje, tašku mám narvanou rukávkama, láhvemi s vodou, plavkami, sušenkami, botami do vody, čepicemi, kyblíky, pořád něco nemám, hledám, ztrácím, ale uvnitř mám božský klid. A za těch deset minut slunění bez starosti o děti, které zrovna vzaly kámošky na zmrzku, jsem vděčná a upřímně šťastná. Nechtěla bych se za nic vrátit v čase zpátky. A neustále se mi potvrzuje, že štěstí se nehledá, ale uvědomuje. Je tady a teď. Je uvnitř nás samotných. Slanou pusu posílám,” zakončila svůj příspěvek, pod kterým se téměř ihned strhla diskuze zasloužilých matek a těhotných žen.
Početnou rodinou si splnila sen
Ačkoliv byla jako mladá velmi rozverná, vždy věděla, co od života chce. „Já si nemyslím, že bych nedělala věci, které dělám. Děti mi k nim jenom namalovaly zkratku. Když jsem v pěti letech byla na představení v divadle Semafor, Světlana Nálepková si mě vytáhla na pódium a zeptala se mě, čím bych chtěla být, až budu veliká. Odpověděla jsem prý bez váhání: „Já chci být maminkou.“ A já to dokázala. Jsem maminkou a mám pocit, že teprve od téhle mety začal můj osobní příběh.“
Touha po velké rodině byla u Tamary naprosto přirozená, sama pochází ze čtyř dětí a miluje všechny tradice spojené s trávením rodinného času. „Jsem ze čtyř dětí, takže u nás to vždycky bylo kouzelné. Rodiče nám každý rok dělali rituál, kdy jsme vyhlíželi Ježíška. Přestože byli celou dobu s námi, záhadným způsobem se pod stromkem objevily dárky a ozval se zvoneček“, prozradila v rozhovoru pro Novinky.
