Tajemství natáčení filmu Na samotě u lesa: Dědu Komárka neměl hrát Kemr

Více fotografií k článku:
10 fotografií

"Chčije a chčije!" Kdo by si tuto legendární hlášku nepamatoval. Kdykoliv zaprší, většina z nás si alespoň v duchu řekne tuto památnou větu, kterou ze svých úst vypustil slavný herec Josef Kemr. Jenže stačilo málo a děda Komárek byl někdo jiný. Herec si totiž až moc otevřel pusu.

Nenahraditelný Josef Kemr si zahrál spousty úžasných rolí, ale pro většinu z nás to vždycky bude hlavně děda Komárek, který rád poslouchal pohádky, v chalupě měl „své Pražáky“ a uměl se i poprat. Pohodový děda, který nic neřešil a chtěl bydlet spolu s nájemníky, těší lidi i dnes. Film běží v televizi klidně i několikrát do roka. 

Lidi si oblíbenou postavu zapamatovali a zamilovali také díky pověstné hlášce „Chčije a chčije“. Ale málokdo ví, že stačilo málo a Kemr by si v legendárním filmu Na samotě u lesa nezahrál ani v nejmenším. Herec byl totiž trnem v oku komunistickému režimu. Nenáviděl komunisty a nikdy se tím netajil. Když mu chtěli udělit titul Zasloužilý umělec, hrdě odmítl, protože z jejich rukou nic nechtěl. A nebál se to říct na plnou pusu, což se tehdejší vládě vůbec nelíbilo. Josef Kemr byl totiž velmi nábožensky založený a vždy se rval za to, co si myslel, že je správné. 

Proto mohl hrát jen okrajově a z uznávaného umělce se stal svého času herec, který nezavadil o roli. Až do doby, než se začal točit film Na samotě u lesa. Režisér snímku Jiří Menzel si totiž v roli dědy Komárka nedokázal představit nikoho jiného. Prostě mu tam žádný jiný herec nepasoval. Kemr byl pro roli jako dělaný, proto se Menzel rozhodl komunisty zahnat do rohu. Když mu příslušné orgány Josefa zamítly, Jiří na to šel z jiné strany, protože byl lišák mazaný. Kemra se prostě nechtěl vzdát za žádnou cenu. Ve filmu už ho viděl a nedokázal na něj přestat myslet. Menzel slíbil, že do role Komárka obsadí někoho jiného, když mu pošlou herce, který umí zahrát na violu, umí kosit trávu kosou, odpovídá věkem a dokáže orat pole. Jelikož nikdo takový nebyl, tehdejšímu režimu nezbylo, než režisérovi povolit Kemra.

Kemr měl ohromnou radost, že si ještě na stará kolena mohl zahrát. I když na někoho mohl herec působit dost přísně a odměřeně, v jádru to byl dobrák. A je jedině dobře, že komunisté nakonec Menzelovi Kemra povolili. Nikdo jiný by tu legendární postavu nemohl zahrát tak věrohodně jako právě slavný umělec s vážnou tváří, ale komediálním duchem. S hrdostí se pral s komunisty, kteří mu nepřáli, a za to, že se za něj i režiséři prali jako diví, byl velmi vděčný. Byl by rád, že tato komedie se stala jedním z nejlepších českých filmů a on se tak stal díky roli dědy Komárka nesmrtelným.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek