Sylvester Stallone: Nepatřím do šrotu

Sylvester Stallone: Nepatřím do šrotu
Sylvester Stallone: Nepatřím do šrotu
Zdroj: 2media.cz, HCE

Příslušník veteránské ligy filmových drsňáků Sylvester Stallone znovu zachraňuje svět.

Kdyby se na Oscarech udělovala cena za buldočí vytrvalost, Sylvester Stallone by jich měl na poličce hned několik. Na začátku nového tisíciletí vládlo ve světě filmu všeobecné přesvědčení, že postavám prvoplánových akčních drsňáků, kteří se stali jeho specialitou, definitivně odzvonilo. Přesněji řečeno: byli o tom přesvědčeni všichni, kromě samotného Sylvestera. Filmoví diváci, stejně jako šéfové producentských společností, mu jasně dávali najevo, že jeho ikoničtí hrdinové - Rambo a Rocky - patří do šrotu. Stallone to ovšem nevzdával. Byl rozhodnut, že oba se ještě jednou vrátí před kameru. Vytrvale obcházel všemožné závislé i nezávislé producenty a nosil jim další a další verze scénářů s názvem Rocky VI a Rambo IV. Kašlal na to, že se mu za zády posmívají, bez přestání jim telefonoval, otravoval je i v mimopracovní době, ukecával je na večírcích. A neuvěřitelné se stalo skutkem – pokračování Ramba i Rockyho se skutečně s velkým úspěchem dostala do kin.

Nyní se stejnou zavilou urputností Stallone pracoval na svém nejnovějším snímku Postradatelní, který kromě něho samého přivedl znovu na filmové plátno někdejší hvězdy jako Mickeyho Rourkea, Dolpha Lundgrena a v malých roličkách také Arnolda Schwarzeneggera a Bruce Willise.

Sylvester Stallone

Čtyřiašedesátiletý Stallone se kvůli svému nejnovějšímu filmu znovu dostával do formy: „Neměl jsem v plánu sundávat si před kamerou košili, takže jsem se soustředil na předloktí. Taky jsem hodně posiloval nohy, protože jsem věděl, že budu hodně běhat,“ říká a dodává: „Říká se, že na každém filmu byl měl člověk pracovat tak, jako by to byl jeho poslední. V mém věku to je holá realita.“

Zrození Rockyho

Urputná vytrvalost a zarputilá snaha dosáhnout svého cíle provází Sylvestera Stallonea celý život. Neměl zrovna nejšťastnější dětství a v patnácti letech ho spolužáci zvolili za toho, kdo z celé jejich třídy nejpravděpodobněji skončí na elektrickém křesle. Mírně ochrnutá oční víčka, která způsobují jeho stále jakoby přimhouřený pohled, nebyla pro hereckou kariéru zrovna nejlepší výbavou. Stallone si ale odhodlaně šel za svým a pro to, aby se stal hercem, byl ochoten udělat doslova cokoliv. Třeba otročit v tvrdém pornu nebo dělat křoví v jednom z prvních filmů Woodyho Allena. Tvrdě vydřený byl i jeho první velký úspěch. Stallone si sám napsal scénář o boxerském outsiderovi jménem Rocky, který se sám a sám, jen svou pílí a odhodláním, propracuje k vítězství. Producentům se jeho příběh sice líbil, ale do hlavní role rozhodně nemínili obsadit neznámého ošklivého Italoameričana, který jim scénář přinesl. Měli na mysli někoho mnohem slavnějšího a atraktivnějšího, třeba takového Burta Reynoldse nebo Jamese Caana… Urputný Sylvester si ale nakonec prosadil svou. A dobře udělal: jeho Rocky získal před třiceti lety deset oscarových nominací, včetně dvou pro samotného protagonistu (za ztvárnění hlavní role a za scénář). Nakonec vyhrál sošku za nejlepší film a v kinech vydělal zhruba dvousetnásobek toho, co stála jeho výroba.

Sylvester Stallone: Akční hrdina intelektuál?

Sylvester Stallone vždy velmi toužil po tom, aby nezůstal ve škatulce nemyslící hory svalů, vhodné pouze pro jednoduché akční střílečky. Snažil se pěstovat si image intelektuálního akčního hrdiny. Sbíral obrazy, kamarádil se s Andym Warholem, s novináři hovořil o své touze natočit životopis Edgara Allana Poea, pro světoznámou fotografku Annie Leibowitz pózoval jako socha Myslitele od Augusta Rodina. Diváci ho ale vždycky spíš viděli jako Ramba, za kterého mluví jeho samopal.

Sylvester Stallone

Stallone si zpětně uvědomuje, kde asi udělal chybu: „Spousta chlapíků má svaly. Důležité je ukázat občas světu, že za tou sílou je i vaše slabá, zranitelná stránka. Musíte jim ukázat svou duši, jinak z vás bude jenom stroj na zabíjení.“ To si ovšem v nejslavnějším dnech své herecké kariéry moc neuvědomoval. Na rozdíl od Bruce Willise, který od začátku chytře střídal velké akční filmy s menšími a nezávislými, se nevyhnul zaškatulkování.
Dnes se už nesnaží získávat nové fanoušky; zůstává věrný těm starým. „Musíte být loajální k lidem, kteří vás podporovali ve vašich začátcích. Kdybych se snažil oblékat jako dnešní mládež a předstíral, že patřím mezi ně, byl bych k smíchu,“ konstatuje.

Také Postradatelní jsou určeni převážně milovníkům jeho starých dobrých akčních kousků. A Stallone je ani tentokrát nezklame: „Na tenhle film jsem se po fyzické stránce opravdu důkladně připravoval, protože jsem věděl, že to bude zničující,“ říká. „Během natáčení jsem ráno občas stěží dokázal vstát z postele. Na pohotovosti a na chirurgii jsem byl jako doma. Ale film jsem dokončil a to je hlavní.“

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky