Jak jsem začala s modelingem? Jak se ze mě stala modelka? To jsou asi nejčastější dotazy, na které se mě lidi ptají. No... nebylo to lehké… takže po pořádku... Bylo mi třináct let a hlásila jsem se na česko-italské gymnázium. Chtěla jsem být právnička v Itálii a takhle začít mi přišlo nejlepší. Zkoušky jsem podle mě docela zvládla a když se druhý den přišla má matka zeptat do ředitelny, paní ředitelka jí nabídla čaj a začaly mě hledat v seznamu. Prohledaly první stránky, kde jsem nebyla, ba ani pod čarou... byla jsem předposlední.
Agáta Hanychová
No nic, když se matka vrátila domů, řekla, že holt nejsem chytrá, tak snad jsem alespoň hezká a zaplatila mi kurz chození pro modelky, který vedl p. Manda (150 kg), který nás učil chodit v tělocvičně základní školy a o víkendech jsme předváděly na Matějské v dětském koutku svatební šaty. S odstupem času se tomu musím smát, ale byla to velká zkušenost. Naštěstí jsem měla kliku a jednoho odpoledne jsem na Můstku potkala Miladu Karasovou, která mě pozvala na casting do agentury Czechoslovak models, kam jsem dorazila, ale zabočila jsem místo do agentury rovnou na casting do Milánské agentury Names, kde byl sám ředitel Federico a ten se mě zeptal, zda s nimi mohu druhý den rovnou odjet. Milada zavolala mojí matce a ta mě druhý den vedla na autobus do Milána. V autobuse mi to začalo pomalu docházet... neuměla jsem v té době moc anglicky a o tom, že mluvím italsky, jsem tak maximálně snila. V Miláně na autobusovém nádraží na mě čekal ten nejhezčí chlap, jakého jsem kdy viděla. A to byl pouze řidič. Připadala jsem si jako v pohádce. Naložil mi kufr do nějakého auta bez střechy a já propadla tomu, že už to v životě bude jen takhle. Ale realita byla vážně jiná. Odvezl mě do agentury i s kufrem, tam na mě sypali cizí slova, kterým jsem nerozuměla, pak mi dali mapu a já ve třinácti šla s tím velkým kufrem do metra. Po pár hodinách a plačících telefonátech mamince, že chci domů, jsem našla malý hnusný hotel na kraji Milána a začal ten velký sen... Každé ráno nalíčit, vzít batoh, do něj pětikilový book a vyrazit na 10-20 castingů, kde byla na každém z nich asi stovka holek, ale oni hledali jen jednu. Třeba se stalo, že jsem čekala dvě hodiny ve frontě a když na mě došla řada, ani se nepodívali do booku a řekli jen "chtěli jsme zrzku, děkujeme a ozveme se", což v překladu znamená "na neshledanou". Jestli si myslíte, že mezi těma holkama byly kamarádky, tak to v žádném případě. Byly tam holky z celého světa, ale žádné kamarádky, jenom rivalky. Po dvou měsících, co jsem tam vydržela, jsem byla moc štastná, že se vracím, ale neodradilo mě to zas tak, abych ve čtrnácti neodjela do Korei... Ale o tom zase jindy...
Agáta Hanychová
Modelingový slovníček
Book - album s fotografiemi
Booker - člověk, který pracuje v agentuře a posílá vás na castingy, řeší, kde máte být na práci apod.
Setkarta - fotografie modelky a kontakt do agentury
Casting - konkurz na práci
Fitting - zkouška modelů na přehlídku
Choreografie - jak se bude chodit na přehlídce
Molo - pódium na přehlídce
Make-up artista - člověk, který líčí modelku
Hair stylista - kadeřník
Stylista - vybírá oblečení a pak vás obléká na focení
Catwalk - chůze na mole