Ahoj, ani jsem netušila, jak moc jsou moje blogy čtené... Například ten minulý způsobil dost reakcí a já děkuju těm, kteří napsali do diskuse a na můj email, že mě chápou, a jsem ráda, že to nebyly jen ženy… :-)

Jinak už mi to přijde, že jdu pomalu do finiše, a proto jsem se rozhodla, že pojedu na chalupu, kde je moje sestřenice, která má tři holčičky ve věku tři měsíce, rok a půl a čtyři roky. Nechápu, jak tohle může někdo zvládnout a hlavně, kdybyste ji viděli, tak jí neprodáte bez ukázané občanky ani pivo... Je malá a drobná a když vidím, jak na šátku na břiše má uvázaný jedno dítě, druhý na zádech a třetí nese na koni, opravdu si říkám, že žena asi zvládne vše... Jela jsem sem hlavně proto, abych si zopakovala, jak se koupe miminko, maže, přebaluje, kojí... Můj včerejší pokus malá Františka přežila, nicméně bych potřebovala přinejmenším ještě dvoje ruce (pavoučí mámy se mají). No… já jsem vždycky do všech rozhovorů říkala, jak chci mít dvacet dětí, ale myslím, že když už mně maminka nesplnila sen být jedináčkem, tak to splním já svému dítěti. Protože když jsem si dnes v koupelně lakovala nehty a sestřenice prošla s úšklebkem, ať si to užiju, že už je to možná naposledy, tak jsem si řekla, že jedno dítě a hezká maminka taky jde, i když, kdoví, stejně asi budu rodit od teďka až do čtyřiceti... holt Žilkovic rodina to má asi v genech... :-)

Pusu všem

Agáta