Svatební hostina Elišky Přemyslovny aneb gejzír chutí středověké kuchyně

Zdroj: IB
Prohlédněte si všechny fotografie (33)

Eliška Přemyslovna, česká královna a poslední Přemyslovna, byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské. Když se 1. září 1310 konala v německém Špýru její svatba s Janem Lucemburským, prohýbaly se pod tíhou nejrůznějších pokrmů královské stoly. Jak se na středověkém královském dvoře hodovalo, jaké pokrmy patřily na každodenní a sváteční stůl a jaké pro lid prostý?

„Lid obecný nejvíce chlebem, pivem a masem živ jest“

Středověké kuchyni dominovaly zejména obiloviny. Z mouky z pšenice, prosa, pohanky, ovsa a žita se připravovaly různé slané i sladké kaše, placky, chléb, bulky z bílé mouky či sladké pečivo jako perník.

Chléb se nikdy nejedl čerstvý, ale pekl se do zásoby. Placky se pekly z nekvašeného těsta. Z ovoce převládalo převážně to lesní, borůvky, jahody, maliny, moruše, ale také plané či pěstované jabloně, hrušně, broskvoně, švestky, třešně a plody ořešáku. Ze zeleniny cibule, česnek, mrkev, dýně, ředkev, kapusta, zelí, celer a okurky.

Z masa jedli vepřové, hovězí a drůbeží. Maso z divoké zvěře bylo určeno pouze pro urozené, pro chudé bylo zapovězeno. Lov byl právem dominikálním určen pouze vrchnosti a šlechtě, pytlačení se trestalo hrdelním trestem.

Z mléka se vyráběl tvaroh, máslo a sýry. Z ryb se například lovili pstruzi, kapři a úhoři. Bohatí a vznešení dávali přednost štikám před kapry. Ryby se jedly především v období půstu.

K dochucování pokrmů používali sůl, kopr, česnek, majoránku, jalovec, kmín, šalvěj a cibuli. Známý byl i šafrán, který do Evropy přivezli v desátém století Arabové, a velmi rychle si zde získal oblibu.

Ke slazení používali med, který na rozdíl od starověkého náhodného vybírání včelích hnízd získávali ze slaměných nebo prkenných úlu.

Ten dělá to a ten zas tohle

Středověké hostiny, zejména svatební, byly typické množstvím jídla a pití. Na hostině kromě jídla nechybělo ani drahé nádobí a kuchyňské vybavení, zlaté a stříbrné mísy, podnosy, konvice, poháry i okázalé široké číše.

Maso a masné výrobky na královské hostiny dodávali huntýři (přespolní nebo podomní řezníci) a drobníci či dršťkáři (řezníci, kteří dodávali zvířecí droby). Za veškeré ovoce odpovídali obchodníci s ovocem – tzv. ovocníci. Zeleninu dodávali zahradníci, kteří se specializovali na daný druh, například zelník, dýňař či melouník, cibulář či cibulník. Zahradníci, kteří se zabývali pěstováním ovoce, se nazývali štěpaři (nebo sadaři). Jablečník byl štěpař, který se specializoval na pěstování jablek. Sladké placky a koláče pekl caletník, koláčník připravoval oblíbené pečivo z pšeničné mouky nadívané rozinkami, mandlemi s mákem, povidly, tvarohem nebo perníkem. Perníky z mouky zadělávané s medem pekl perníkář, marcipáník pekl z cukru, mandlí a kmínu.

Magické kombinace – hrách s medem

Středověké menu bylo plné podivuhodných kombinací surovin a chutí, například víno, jehněčí krev a krupice, hrách s medem, rozinkami a sádlem. Menu zahrnovalo rozličné masové pečeně, rybí pokrmy, ke kterým se přidávalo ovoce, paštiky, slané i sladké huspeniny, z ovoce se nejvíce kombinovaly jablka a fíky.

Svatební tabule Elišky Přemyslovny

Na tabuli se kromě pokrmů určených ke konzumaci objevila také jídla na podívanou, tzv. šauesen. Nechyběla také jídla, která symbolizovala plodnost (slepice, sýrná kaše a jablka). Hodovalo se celých osm dní. Z jídel na svatební tabuli se vytvářely různé obrazce, jídla se zlatila, páv se pekl i s ocasem a korunkou (před pečením se pomazal těstem, které se potom slouplo).

Svatební menu nejspíš zahrnovalo jehněčí, zaječí nebo telecí hažmuku (vařená kaše z vína, jehněčí krve a krupice, maštěná sádlem), kyselice z kapřích šupin, telecí knedlíky, pečené koury (slepičí pečeně nadívaná zvěřinou), mandlová baba (sušené krajíčky bílého chleba obalené v mandlové kaši, medu a anýzového prachu, osmažené na oleji), semenečná polévka (husté ovocné víno s rozetřeným konopným semínkem), různé druhy kaší – ořechová, dobrá z varmuže (v mléce vařený bezový květ zahuštěný pšeničnou moukou s lískovými oříšky, máslem, šafránem a hřebíčkem), tenátka (hrudky z bílků a mouky smažené na másle) či pulment (perník rozvařený ve víně).

V galerii najdete, jak vypadaly svatební dorty našich babiček.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky