Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Studio Kamarád se vysílá již 40 let: Co dnes dělá moderátor Jiří Chalupa?

Studio Kamarád těší dětská srdce už čtyřicet let.
Studio Kamarád těší dětská srdce už čtyřicet let.
Zdroj: Profimedia.cz
Studio Kamarád těší dětská srdce už čtyřicet let.

Známý pozdrav Jůheláků „Ahoj, kamarádi! Máme vás rádi!“ slýcháme z televizních obrazovek už čtyřicet let. Ano, i když se to zdá neuvěřitelné, první díl oblíbeného dětského pásma byl odvysílán 4. ledna 1981. S krátkými přestávkami se se Studiem Kamarád na obrazovkách setkáváme dodnes.

Jen málokdo dnes ví, že samotnému Studiu Kamarád předcházelo několik pilotních dílů. Tehdejší Československá televize totiž pro nově připravovaný pořad hledala název. V říjnu 1980 se tak Jůheláci poprvé objevili ve Studiu A, v listopadu v pořadu Děti, ahoj!. Od ledna následujícího roku už se dětem představilo Studio Kamarád s moderátory Jiřím Chalupou, Štěpánkou Haničincovou a Lenkou Vavrinčíkovou. Výtvarníkem byl Stanislav Holý, který posléze kromě kulis a samotných Jůheláků vytvořil spoustu dalších plyšových postaviček, mezi něž patří například zlobišák Muf, Tryskomyši nebo Šamšula.

Něžní a lidští Jůheláci

Plyšoví panáci – loutky – Jů a Hele dodnes promlouvají hlasy Jiřího Lábuse a Oty Jiráka. „Nabídku na namlouvání Hele jsem dostal někdy kolem roku 1980. Souhlasil jsem, jenže zrovna v době, kdy se začali rozjíždět, jsem musel na tři měsíce na zájezd s pantomimou. Nemohli na mě čekat, proto dali Hele Milanu Nedělovi. Když pak ochořel, domluvili jsme se na záskoku, jenže Milan mi v nemocnici řekl, ať už si Hele nechám, stejně jsem ho měl mluvit původně já. Od té doby s Jůheláky žiju. Během osmdesátých let jsem si díky tomu zahrál i ve spoustě pohádek. Režírovala je totiž především Libuše Koutná, která měla vztah k loutkářům, pracovala na Jůhelácích, takže jsme se dobře znali a rozuměli si,“ vysvětluje Ota Jirák. „Jůheláci jsou pro mě synonymem něhy, něčeho příjemného a milého. Přestože nejsou lidi, mají v sobě něco lidského. Vždyť vychovali už několik generací,“ doplňuje svého kolegu Jiří Lábus, který se nechal slyšet, že by chtěl být v kostýmu pana Jů pohřben.

Plyšoví panáci – loutky – Jů a Hele dodnes promlouvají hlasy Jiřího Lábuse a Oty Jiráka Plyšoví panáci – loutky – Jů a Hele dodnes promlouvají hlasy Jiřího Lábuse a Oty Jiráka. Zdroj: Profimedia.cz

Moderátor a duchovní otec pořadu

Jiří Chalupa je nejznámější dramaturg a scenárista dětských pořadů. Stál i u zrodu Studia Kamarád, které nakonec i neplánovaně moderoval. „K tomu ale došlo z nouze. Původně vybraný moderátor na poslední chvíli odřekl, ale pořad se samozřejmě natočit musel. Už nebyl čas na hledání někoho nového, a tak jsem se úkolu chopil sám. Bylo to všechno tak rychlé, že jsem se nestihl ani oholit. Kupodivu právě tohle diváci tehdy ocenili. Nicméně od druhého dílu jsem už moderoval hladce oholen,“ směje se při vzpomínce Chalupa, který u moderování zůstal nakonec celých deset let, až do prvního ukončení vysílání pořadu v říjnu 1990. „Studio Kamarád se stalo téměř okamžitě fenoménem, však bylo součástí počátku nového pojetí televizního vysílání pro děti v tehdejším Československu. A základní atributy pořadu tohoto typu jsou dodržovány dodnes. Je důležité věnovat dětem souvislou vysílací plochu, vést s nimi dialog, netvářit se, že všechno víme, ale nabízet jim to, co si myslíme, že je dobré, nepodceňovat je a vědomě jim nelhat. A také je nenutit, aby se dívaly na všechno, ale naopak jim říkat, že dívat se na televizi znamená vybírat si,“ upozorňuje.

Reakce rodičů nebyly vždy kladné

Dá se říct, že většina rodičů Studio Kamarád vítala, spousta z nich se stala jeho pravidelnými diváky. Co může být taky lepšího než se dívat na televizi spolu s dětmi? Jenže dle slov Jiřího Chalupy se nezřídka objevovaly i ohlasy negativní. „Plynulo to hlavně z toho, že pořad stál důsledně na straně dětí. My jsme dospěláky běžně přímo oslovovali, a často jsme je dokonce kárali: ,Hele, taťko, to snad nemyslíš vážně, křičet na svýho maličkýho, to tě vážně baví?!‘ Něco takového spousta dospělých prostě neunese,“ říká dramaturg Chalupa s tím, že i přesto bylo Studio Kamarád ve své době neskutečně populární. „Jednou jsme si dovolili malý test. Pořad se již tehdy předtáčel a my jsme v jednom dílu divákům řekli, že se s námi mohou ten den krátce po odvysílání setkat. Štěpánka Haničincová, která se v moderování se mnou střídala, byla na Václavském náměstí, já jsem byl na náměstí v Českých Budějovicích a Jůheláci zamířili na sídliště v Praze 8 v Ďáblicích. Zájem byl opravdu nevídaný, Jůheláky tenkrát dav málem umačkal. Nakonec jim a hlavně jejich loutkovodičům museli úplně neznámí lidé poskytnout azyl na vlastním balkoně,“ usmívá se někdejší moderátor.

Politika v dětském pořadu

Nejrůznější stranické požadavky a politické tlaky minulého režimu se nevyhnuly ani dětským pořadům. „Naštěstí ale byly menší než v dospěláckých redakcích. Když například Studio Kamarád vadilo, protože bylo přece jenom v danou chvíli trochu nekonformnější, argumentovalo se absurdně tím, že loutky nesnesitelně křičí a že to takhle nejde dál, což bylo ještě jemné. Nejemný a vyloženě absurdní byl třeba zákaz vysílání pohádky, ve které se objevil ohýnek, v den, kdy bylo výročí upálení Jana Palacha. No a vtipnou věc jsem zažil nakonec já sám. Jednou přišla přímo z ministerstva vnitra stížnost na pohádku Princové jsou na draka. Pisatelům vadila postava draka Šestnáctihlavce, protože těmi dračími hlavami prý autor nepochybně myslel šestnáct republik Sovětského svazu. Když jsem řekl, že ani nevím, že má šestnáct republik, odpověděli, že nemá, ale kdysi měl. Naštěstí to bylo natolik absurdní, že vše dopadlo dobře,“ vzpomíná Jiří Chalupa.

Jaké je Studio Kamarád dnes?

V době posametové se pro nedělní dětské pásmo hledaly nové názvy, například Studio Rosa, Pohádková půda či Hřiště 7. Pod názvem Studio Kamarád se nedělní vysílání na obrazovku vrátilo 1. ledna 2011 a dodnes patří mezi nejoblíbenější dětské pořady České televize. Pořad se postupně trochu proměnil, stejně jako se změnila doba a děti s ní. Vnímání světa je mnohem vizuálnější, na což musí tvůrci dnešního Studia Kamarád myslet. „Děti jsou vyspělejší, v deseti letech vědí minimálně tolik, kolik my jsme věděli někdy v patnácti. Ale to dětské v nich je stejné. Dětská hlavička je výš, dětské srdíčko však zůstává stejné. A stejná je i bytostná snaha nás, kteří po Kavkách chodíme, udělat ty nejlepší pořady na světě. Aby pohladily maličké po chytrých hlavičkách a potěšily jejich srdce,“ uzavírá vyprávění duchovní otec Jůheláků.

Jů a Hele (40)

Postavy Jů a Hele se na obrazovce poprvé představily již 19. října 1980 ve Studiu A. Tyto nezaměnitelné postavy se staly natolik oblíbenými, že se objevovaly i ve většině dalších pořadů navazujících na původní Studio Kamarád. Hlas postavě Jů propůjčuje již od počátku vysílání Jiří Lábus, postavu Hele nejdřív mluvil Milan Neděla, kterého kvůli nemoci později vystřídal Ota Jirák. Jednu loutku vodí obvykle dva loutkoherci, záleží na náročnosti scénky. Mezi ty, kteří jsou v týmu od začátku, se řadí Jaroslav Vidlař a Jana Prachařová. Jů a Hele se navzájem oslovují ve třetí osobě, jsou to totiž „neutra“. Důvodem bylo, aby byly postavy stejně blízké pro chlapečky i holčičky.

Zdroj: Česká televize

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky