Během pandemie koronaviru nemá spousta umělců co do úst. Štěpán Kozub to s formací Tři tygři vyřešil po svém. Společně se zbývajícími členy začal natáčet vtipná videa a umísťovat je na YouTube. Přesně tak se Kozub, Čuba, Ferro a Polák dostali do povědomí lidí, kteří by o nich jinak nevěděli.
Všem čtyřem totiž bije srdce pro Divadlo Mír v Ostravě, a to je teď zavřené. Jejich scénky jsou mnohdy až trapné, ale to Kozub oceňuje. „Miluju trapno. Ne svoje, mám rád, když jsou do trapných situací uvedeni moji kolegové. Já se tím bavím. Mám rád, když je humor na hraně,“ prozrazuje herec a umělecký šéf divadla v DVTV.
I když má odehráno nespočet představení, tréma ho neopouští. „Vždycky se stydím. Zrovna ve Třech tygrech jsou postavy hraniční. Karikatury. Vyžaduje to jinou dávku energie, než mám já. Musím se dostat do velmi nekomfortního prostředí,“ prozrazuje Kozub svůj fígl, jak zvládá roli.
Ne vždy se improvizace povede
Hraní Kozuba a ostatních členů souboru je založené především na improvizaci. Ta vždy tvoří představení, které se pokaždé ubírá jiným směrem. Je jedno, zda se jedná o hru v divadle či video umístěné na internetu.
Kozub tvrdí, že ne vždycky se to povede podle jeho představ. „Někdy mám pocit, že to mám chycené, a pak se na to podívám s odstupem času a přijde mi to blbé, netrefené, a někdy mám pocit, že jsem mimo, a pak se na to podívám a funguje to,“ konstatuje.
Za normálních okolností podle něj divák pozná, že zrovna není jejich den. Stejně tak i naopak. „To, jak to cítí divák, to na vás z hlediště jde,“ říká. O úspěchu skečů na YouTube se mu ani nesnilo. „Překvapilo mě to hodně.“
Jsem závislý na smíchu, říká Kozub
Herec je však jistě rád, jelikož se společně s hereckými kolegy zvládá uživit i během pandemie, kdy jsou všechna divadla zavřená. Žádná sláva to ale není. „Je to velmi na hraně. Muselo toho být daleko víc, aby se to divadlo dokázalo zaplatit. Žijeme, ale neužíváme si,“ smutní.
„Jako pro divadelníka to byl bolavý rok, protože jsem to divadlo hrát nemohl. Já jsem závislý na publiku. Divadlo Mír se specializuje na komedii. Já jsem závislý na tom smíchu kolem mě a najednou tam nebyl,“ popisuje svoje pocity.
Vadí mu, že nemůže hrát. V souvislosti s tím jistě zase začal nosit spodní prádlo. Na jevišti ho totiž nemá. „Mám to tak od školy. Od konzervatoře. Vzniklo to sázkou a ona mi vydržela až do teď. Je to přiznaný talisman. Hraje se mi líp, tak svobodněji,“ dodává a těší se, až zase vystoupí na prknech divadla.