Pokud Stellu McCartney něco proslavilo ještě víc než to, že jejím otcem je proslulý člen Beatles Paul McCartney, pak je to bezpochyby fakt, že ve své módní tvorbě zarytě odmítá používat cokoli, co je nešetrné k přírodě. Brojí proti zabíjení zvířat ve jménu módy a v jejích kolekcích nenajdete kůži a kožešiny. Její modely se prodávají v nákupních taškách z kukuřičných vláken a v jejím módním ateliéru se používá elektřina z obnovitelných zdrojů. Když si zavolá taxíka, pak jedině na hybridní pohon. Na zahradě kolem jejího domu místo růží a tulipánů rostou rajčata, řepa, dýně a fazolky, vše pochopitelně bio. "Lidé v módním průmyslu jsou bezcitní," prohlašuje na adresu svých kolegů. "Šokují mě tím, jak jsou hluší a slepí k tomu, co přírodě způsobují. Vždyť právě my bychom měli být průkopníci nových myšlenek! Ale jim je to zřejmě jedno."
Stella McCartney
Nemusím dělat kompromisy
Stella vyrostla v rodině jedné z největších hvězd pop-music, ale místo atmosféry sexu, drog a rokenrolu ji obklopovala venkovská idyla: její rodiče, Paul a Linda McCartneyovi, se totiž se svými čtyřmi dětmi přestěhovali na biofarmu v Sussexu, kde chovali ovce, jezdili na koních, pěstovali zeleninu a své děti posílali do obyčejných státních škol (což je v Británii, proslulé svým kastovním systémem školství, který děti od nejútlejšího věku škatulkuje na více a méně úspěšné, skutečné unikum). "Rodiče mě vychovali v představě, že my všichni společně se musíme starat o planetu Zemi. Ne že by nám dělali ohledně toho nějaká kázání, prostě to přirozeně vyplynulo z našeho způsobu života," vzpomíná Stella.
I když později dělala všechno proto, aby ze sebe setřásla nálepku "té dcery Paula McCartneyho", ekologickým myšlenkám svých rodičů vždy zůstávala věrná. Ostatně, jak sama říká, největší luxus, který jí její zámožní rodiče dopřáli, spočíval v tom, že nikdy nemusela dělat kompromisy. "Kdesi hluboko v hlavě jsem vždycky měla jistotu, že i když se mi nic nepovede, nemusím se o svůj osud strachovat. Tuhle jistotu většina lidí s horším finančním zázemím nemá."
Stella McCartney
Co ženy opravdu chtějí nosit
Svou dráhu módní návrhářky Stella odstartovala jako kreativní ředilka značky Chloé. Potom v roce 2001 založila svou vlastní značku pod křídly Gucciho impéria. Původně měla v úmyslu pojmenovat ji pouze Stella, aby se zbavila svého slavného příjmení, ale šéfové od Gucciho trvali na tom, že v názvu se musí objevit jméno McCartney. První kolekce, kterou představila, byla úplná katastrofa - vypískali ji módní kritici po celém světě. "Teprve jsem sama sebe hledala, chtěla jsem se příliš rychle vymezit a uspěchala jsem to," konstatuje. Až v následujících sezonách se vrátila k tomu, co pro její tvorbu bylo typické - čisté linie, pánské střihy, jednoduchá klasika. "Mám ráda oblečení, které je doopravdy nositelné, což je pro moje kolegy z módní branže skoro neslušné slovo," říká. "Ano, moje oblečení možná vypadá na přehlídkovém molu trochu nudně, ale je to to, co ženy opravdu chtějí nosit."
Neustále zdůrazňuje, že není žádnou hlásnou tvorbou zelených hnutí: "Jsem módní návrhářka, nejsem ekoložka," říká. "Když se ráno probudím, tak za prvé jsem manželka a matka, a za druhé navrhuju oblečení. Takže moje práce je především tvořit krásné předměty, které si bude chtít někdo koupit. Že třeba jsou z ekologického nepravého semiše, to je druhá věc. Nechci vytvářet žádné beztvaré a bezbarvé pytle, jejichž jediná přednost je to, že jsou eko a bio. Když někdy musím obarvit nějakou tašku s použitím chemikálií, které nejsou tak šetrné k životnímu prostředí, jak bych si představovala, jen abych získala trošku zářivější odstín, tak to prostě udělám."