Jsem blondýna a dělám v bulváru. Denně klopýtám na jehlách do redakce, abych se smečkou dalších krvelačných hyen vymyslela novou boudu na naše celebrity. Dneska mi tak trochu vrtá hlavou, proč slavní někdy mlčí, ale jindy si pouštějí pusu na špacír.
Dávka bulváru
Pár pikantních historek v jinak celkem seriózním kabátě – tak by se daly zmíněné knížky charakterizovat. Vzpomínky Michala Pavlíčka sepsali vážení publicisté, Michal David zase spolupracoval s novináři, kteří jsou někde na pomezí mezi tzv. seriózností a bulvárem. Každopádně se v obou knihách dočtete zajímavé informace. Pavlíček se například po letech přiznal k pletkám s Bárou Basikovou, David zase mimo jiné odkryl, jak v mládí řádil a jak přišel k nemanželskému dítěti. Tyhle „intimní zpovědi“ totiž knihy prodají, tak jako se prodává bulvár.
Ach, ti herci!
Proč se nad tím pozastavuji? Občas mi totiž není jasná míra, co je pro některé lidi bulvár, a co ne. Někteří slavní s námi vůbec nekomunikují (nebo si nás alespoň drží od těla) pod záminkou ochrany soukromí, ale jinde na sebe prásknou kdeco. Teď nemluvím o Michalu Davidovi, s kterým se spolupracuje velmi dobře, a vlastně ani o Michalu Pavlíčkovi, který o sobě mluví nerad, ale alespoň se nedělá lepší, než je. Těch, kteří to dělají, je ale požehnaně. Tak třeba manželé Miluše Šplechtová a Jan Hrušínský. Jemu bulvár přišel na opakovanou nevěru, ona se naštvala. Na bulvár, s kterým odmítla komunikovat. Jinde však na toto téma poskytla poměrně otevřený rozhovor. A včera se dokonce oba dva manželé předvedli jako šťastný pár v jednom magazínu. Mají totiž soukromé divadlo, které potřebuje (pozitivní a „seriózní“) propagaci… Jo, všechno je to jedna velká hra. Ale nehraje ji jen bulvár!