Proč zrovna já? Slováčková popsala, jak prožívá průběh své nemoci v karanténě

Anička Slováčková
Anička Slováčková
Zdroj: Šíp
Anička Slováčková

Anička Slováčková nedávno prodělala operaci, při níž jí odstranili nádor z prsu. Nad rakovinou vyhrála, i když ji teď ještě čeká doléčovací proces. O zákeřné nemoci mluvila od začátku otevřeně. S odstupem času ale nepopírá, že ji přepadaly chmury. Nad vodou ji drží především přátelé a práce.

Od začátku šla s pravdou ven. V jejím případě to nemělo smysl tajit, navíc jako veřejně známá osobnost mohla dělat osvětu a dávat tak lidem naději, že rakovina zvládnout jde. Anička Slováčková se s ní od začátku prala jako lev a vyzařovala z ní jen pozitivní energie. Přesto se jí chmury nevyhnuly.

„Stavy ,proč zrovna já‘ jsem měla taky. Hodně dám na psychosomatiku, takže jsem příčiny, proč se mi to přihodilo, hledala i tímto směrem. Ale ta léčba je hrozně náročná, a kdo by dokázal být psychicky v pohodě 24 hodin denně po celou dobu, tak je borec,“ svěřila se Slováčková Blesku.

Anička Slováčková působí, že má pořád dobrou náladu

„Myslím, že každý si minimálně jednou za svou léčbu pobrečí, bude naštvaný, zhroucený, otrávený. Patří to k tomu, ale člověk tomu nesmí propadnout,“ podotkla. Vzhledem k pandemii koronaviru musí být teď velmi obezřetná, jelikož spadá do ohrožené skupiny.

„Snažím se být doma a dávat si pozor, nosit roušku a neriskovat. Věřím tomu, že imunita oslabená je, pozor na sebe dávám a chytnout to samozřejmě nechci. To ale platí i na chřipku a jiná onemocnění, které by mohly zkomplikovat léčbu. Mám spíš strach o svou rodinu a blízké, nechtěla bych, aby byl někdo z nich nemocný,“ obává se herečka.

Občas na ni přijdou chmury

I když na první pohled působila, že všechno zvládá na jedničku, sem tam se jí přitížilo. Konec konců, nebyla by člověk, kdyby se jí tak zákeřná nemoc, jako je rakovina, nedotkla. Špatné pocity tedy zcela účelně dávala najevo minimálně.

„Lidé už se takhle rakoviny bojí a přilévat do ohně negativními myšlenkami mi nepřišlo vhodné,“ uvedla. V těžkých chvílích jí nejvíce pomohli přátelé. „Jsem hodně v kontaktu s kamarády a nejbližšími lidmi a to byl a je jediný recept. A pak práce, ta je pro mě všelék na všechno. Už před rakovinou jsem věděla, že mě práce nabíjí a pomáhá mi. Myšlenka, že bych byla sama doma a jen přemýšlela nad rakovinou, mě děsí,“ vysvětlila.

Mnoho lidí s rakovinou motivuje

V době pandemie koronaviru umělci ale o mnoho kšeftů přišli, o čemž Slováčková ví své. S přáteli se vzhledem ke karanténě taky příliš vídat nemohla. Někdy si tedy Anička musela zvednout náladu sama.

„Ty stavy jsou spojeny hlavně s tím, že se cítíte být nemožná, vypadáte, jak vypadáte a jste unavená. Když na mě teď přijdou chmury, řeknu si, že vypadám jako starý kamioňák. Ale v hlavě už vím, že za chvíli budu, doufám, ve své staré podobě se všema těma chlupama,“ utěšuje se Anička.

Rakovina je podle ní čistka

Na nemoci shledala dcera Felixe Slováčka a Dády Patrasové i pozitiva. „Ta nemoc je taková celková čistka. Přijdete na to, na kom a na čem opravdu záleží. Ukončila jsem některé aktivity, které mě nebavily, ale dělala jsem je kvůli penězům nebo proto, že jsem se bála z nich odejít,“ ukončuje své povídání. Věří, že teď už bude vše jen lepší.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky