Slávka Budínová: Vdala se až po padesátce a prožila ještě 17 naplněných let

Slávka Budínová
Slávka Budínová

Nezapomenutelná herečka Slávka Budínová, legenda českého divadelního a filmového herectví prožila velmi bohatý profesní život. Jak v jednom rozhovoru uvedla: „Měla jsem pořád napěchovaný život“. Její osobní život se s odchodem milovaného manžela zhroutil, dlouho se ze ztráty neuměla vzpamatovat. Poslední léta jejího tvůrčího života zastínil alkohol. Jaký byl život Slávky Budínové?

Slávka Budínová, celým jménem Dobroslava Stanislava Budínová se narodila 21. dubna 1924 v Ostravě manželům Albě a Bedřichu Budínovým. Velkým vzorem pro ni byla její matka, která byla nadšenou a horlivou ochotnicí. Slávku vedla k umění, hudbě a divadlu. I přes to, že otec Bedřich, který pracoval jako soudní referent, měl divadlo také rád, nesdílel však přání své dcery a předurčil jí jinou kariéru. I přes to, že musela na přání svého otce studovat Obchodní akademii, zvládla potají studovat herectví u Marie Rýdlové (Marie Rýdlová, roz. Lierová, zasloužilá umělkyně, česká divadelní a filmová herečka, ztvárnila řadu charakterních i komediálních postav české a světové klasiky).

Roku 1943 se díky Rýdlové stala divadelní elévkou v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Vystupovala v činohře, opeře, operetě i baletu. V Ostravě působila do roku 1946. Od roku 1946–1950 působila v pardubickém Východočeském divadle. V 50. letech vedl divadlo Karel Novák a právě za dob jeho ředitelování se stalo pardubické divadlo doslova „líhní“ hereckých talentů. Budínová tam působila s dalšími budoucími divadelními hvězdami (Josef Vinklář, Miroslav Macháček, Blanka Bohdanová, Petr Haničinec, Jana Štěpánková ad.).

V roce 1950 přesídlila do Olomouce do Krajského oblastního divadla (nyní Moravské divadlo), ve kterém působila jednu dekádu. Velmi úspěšné činoherní období bylo v letech 1951–53, kdy Budínová hrála pod vedení J. Pleskota ve spolupráci s dramaturgem E. Radokem.

Velkých úspěchů dosáhla až v roce 1960 v pražském Divadle E. F. Buriana, kde hrála temperamentní a silné ženy. Slávka Budínová byla skvělou a silnou charakterní herečkou. Dokázala sehrát od rozmazlené dámičky přes ženu svůdnici, udřenou matku, tragickou hrdinku až po ztřeštěnou temperamentní komičku. Bravurně ztvárnila nespočet rolí. Měla dar pro nadsázku, karikaturu a k tomu oplývala jiskřivým intelektem, svůdným šarmem a atraktivním tělem.

K filmu se dostala už v padesátých letech za svého působení v Olomouci. Její první filmovou rolí byla postava Vrbové v dramatu Anna Proletářka v roce 1952. Od padesátých let ztvárnila mnoho filmových a seriálových rolí. Poslední filmové účinkování Slávky Budínové bylo ve filmu Ani svatí, ani andělé v roce 2001. Zemřela 31. července 2002 v Praze.

Poslední léta jejího tvůrčího života byla zastřena alkoholismem. Slávka ve svém pracovním životě sklízela úspěchy a ocenění, ale v tom osobním životě tolik štěstí neměla. Až na některé krátkodobé avantýry ji v osobním životě provázela samota. To se změnilo až v roce 1977, kdy se ve svých třiapadesáti letech provdala za scénáristu a filmového režiséra Ivo Tomana. Jejich šťastné sedmnáctileté soužití rozdělila až smrt. Po jeho smrti hledala Slávka útěchu v přemíře alkoholu, se kterým se ruku v ruce zhoršoval i její zdravotní stav. Ke stáří se přidávaly nemoci, Slávka podstoupila onkologickou operaci a léčila se také se srdeční arytmií. Slávka zemřela osm let po svém manželovi v Nemocnici pod Petřínem na srdeční zástavu.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky