Bývaly doby, kdy se při vyslovení jména Ornella lidem nevybavila česká naivní dívka, ale italský sexsymbol. Slavná herečka měla také ve dvaceti letech dítě, ale na rozdíl od tuzemské jmenovkyně založila kariéru hlavně na nesporném talentu a kráse.

Smrt jako vysvobození

Její zajímavá tvář je výsledkem spojení italských a estonských genů. Otec Clemente byl novinář z Neapole a matka Ilse, původem emigrantka ze Sovětského svazu, se živila jako herečka. Vzhledem k následujícím událostem je s podivem, že manželství vůbec vzniklo a řadu let fungovalo. „Jako pravý Ital z jihu lpěl otec na tradicích a herectví pro něj znamenalo podřadnou profesi," vzpomínala Ornella.

V roce 1950 se dvojici v Římě narodila dcera Claudia, 9. března 1955 následovala Ornella, tedy přesněji řečeno Francesca Romana Rivelli. Rodina patřila mezi dobře situovanou střední vrstvu, takže problémy ekonomického rázu se jí netýkaly. O hádky ale časem nebyla nouze. Obě dcery zdědily po matce umělecké sklony, což otec těžce nesl. „Byl ze staré školy. Nikdy by nepřipustil, aby moje sestra malovala a já hrála ve filmu. Jediné, co by jeho dcery mohly jít studovat, byla medicína. Jenže já ani Claudia jsme o takovou budoucnost nestály," líčila Ornella.

Osud to nakonec zařídil po svém. Když jí bylo jedenáct, tatínek nečekaně zemřel. Přes všechny neshody to pro rodinu znamenalo těžkou ránu. Pro Ornellu jde dodnes o bolestivou vzpomínku, přesto přiznává, že tragédie pro ni znamenala i určité vysvobození. „Kdyby táta žil dál, s největší pravděpodobností bych se nikdy neproslavila jako herečka. Raději by mi zlámal nohy i ruce."

Zfalšovaný věk

Sotva Ornella vychodila základní školu, vše ji táhlo k filmu, zvláště když sestra v roce 1969 dostala první roli. Ve čtrnácti letech ji doprovázela na další konkurz a roli nakonec dali jí. „Tehdy mi vůbec nedocházelo, že se mi život otočí o sto osmdesát stupňů. Myslela jsem si, že se jen tak oťukám před kamerou a pak zase povedu normální život," popisovala Ornella.

Její debut byl náročný. Režisér Damiano Damiani si ji vybral rovnou do hlavní role filmu Nejkrásnější manželka, který vycházel ze skutečného a dost kontroverzního příběhu. Dívky na jihu Itálie se často po znásilnění raději provdaly za útočníka, než by žily samy v hanbě. Pak se ale našla jedna, která se tradici vzepřela a viníka pohnala před soud.

Než ale mohla Ornella začít natáčet, museli tvůrci kvůli úřadům zfalšovat její věk. „Tehdy mi ještě nebylo patnáct, a tak mi ve smlouvě několik měsíců přidali," vzpomínala herečka se smíchem. Aby se nepletla se sestrou, změnila si nejen příjmení z Rivelli na Muti, ale také se z Fracesky stala Ornella.

Milostné tápání

Při natáčení se zamilovala do hereckého kolegy Alessia Orana, který byl o deset let starší. Jejich vztah byl ale poznamenaný tím, že o Ornellu byl po premiéře mimořádný zájem. Nezkušená dívka tápala. V roce 1975 si Alessia vzala, ale rok před tím porodila dceru Naike, kterou zplodila se španělským producentem Jose Luisem de Castro.

Manželství vydrželo šest let. Poznamenalo ho zejména odloučení, protože koncem 70. let se Ornella snažila prosadit v Hollywoodu. Tam ale narazila. „Měla jsem dva hendikepy. Jednak jsem byla cizinka a také jsem tam přišla jako dvacetiletá matka. Koukali na mě jako na exota. V Americe se nejprve buduje kariéra. Přesto bych neměnila," popisovala Ornella. Jediným výraznějším úspěchem z té doby zůstala vedlejší role v polozapomenutém sci-fi Flash Gordon.

Ornella se vrátila do Itálie a diváci ji s radostí přijali. Na filmy s kráskou s kočičíma očima se stály fronty. Ornella přiživovala pověst sexsymbolu nejen odvážnými svlékacími scénami, ale také fotografiemi. Senzací se stalo číslo Playboye s jejími snímky.

Obdiv ale přinášel i stinné stránky. „Když má žena úspěch, přitahuje to muže jako magnet. A to mě děsilo. Každá žena chce, aby byla obdivována nebo milována za to, co nosí uvnitř, ale v mém případě tomu tak ne vždycky bylo," postěžovala si.

Vykutálený manžel

Po rozvodu vystřídala několik milenců a nakonec zakotvila po boku burzovního makléře Federicka Fachinettiho. V roce 1984 se jim narodila dcera Caroline, o tři roky později syn Andrea. Až potom si dvojice řekla, že by se mohla vzít, což učinila v roce 1988. Z Federicka se ale nakonec vyklubal podvodník, který na několika směnkách padělal Ornellin podpis, kvůli čemuž přišla o vilu v Římě. V roce 1996 následoval poměrně divoký rozvod.

O dva roky později se na veřejnosti ukázala s o deset let mladším plastickým chirurgem Stefanem Piccolem. Vztah však po deseti letech skončil.

Diva nyní žije na venkovské usedlosti s výrazně mladším podnikatelem Fabricem Kerhervé a mimo herectví se věnuje pěstování vína. Kromě toho je stále živoucím důkazem, že i babičky mohou být sexy.

Co ještě nevíte

* Je vášnivou kuřačkou.

* Sestra Caudia zářila hlavně v 70. letech v italských telenovelách.

* Dlouho si vyčítala, že opustila školu tak brzy. Ke vzdělání vedla alespoň děti.

* V americké komedii Oscar hrála matku Marise Tomei. Ve skutečnosti byla starší jen o deset let.

* Od roku 1995 je držitelkou italského vyznamenání za zásluhy.

* V roce 1996 se díky dceři Naike stala poprvé babičkou.

* Přiznala, že podstoupila plastiku prsou. Ňadra má pojištěná na 350 tisíc dolarů.