Šarbat Gula se narodila v roce 1972 v Afghánistánu v rodině náležející k místnímu etniku Paštunů. Během sovětské okupace Afghánistánu přišla ve 12 letech při náletu na svou rodnou vesnici o oba rodiče. Spolu se sourozenci a babičkou odešla do uprchlického tábora Nasir Bagh v Pákistánu, těsně při afghánské hranici. V té době se do oblasti vydal americký fotograf Steve McCurry, aby zdokumentoval dopady války na život místních obyvatel. Všiml si Šarbat ve škole v uprchlickém táboře a vyfotografoval ji. Pro ni to bylo první fotografování v životě. Dívka zahalená do potrhaného červeného šátku se stala symbolem afghánského konfliktu a utrpení uprchlíků na celém světě.

McCurry sám ovšem její totožnost neznal, fotografie proto na obálce červnového vydání časopisu National Geographic v roce 1985 vyšla pouze pod názvem „Afghánská dívka“. Její identita zůstala zahalená tajemstvím dalších 17 let, během kterých se ji sám fotograf pokoušel najít. Nakonec se mu to podařilo, přestože musel odmítnout několik žen, které se za ni vydávaly, a několik mužů, kteří lživě tvrdili, že je to jejich manželka. V roce 2002 však byla nakonec objevena ta pravá „Afghánská dívka“, jejíž identitu potvrdil test oční duhovky. Šarbat vůbec netušila, jak slavnou se její tvář mezitím stala. Tehdy ji také McCurry vyfotografoval podruhé, dovolila mu to, přestože jinak chodí zahalená v tradiční burce. Z portrétu však již nehleděla mladá dívka, ale tvrdým životem předčasně zestárlá tvář.

A jak se vyvíjel její osud po vzniku prvního, slavného snímku? V útlém věku 13 let se Šarbat provdala za pekaře Rahmata Gulu a vrátili se zpět do Afghánistánu, kde porodila čtyři dcery, z nichž jedna záhy zemřela, a syna. Sama v roce 2012 ovdověla. V té době ji zhoršující se podmínky donutily odejít opět do Pákistánu, kde byla v roce 2016 obviněna z falšování dokladů, protože si údajně nechala vystavit průkaz na cizí jméno. V jejím případu se angažoval sám fotograf Steve McCurry, který se jí snažil všemožně pomoci, neboť Šarbat hrozilo až 14 let vězení.

Nakonec však její příběh dopadl na místní poměry šťastně. Pákistán, který považovala přese všechno za svůj domov, musela opustit, ale v Afghánistánu byla jako mediálně známá tvář uvítána prezidentem Ašrafem Ghanim, který chtěl na jejím případu demonstrovat, že se země umí o své občany postarat. Kromě přivítání jí daroval také dům v Kábulu a zaručil jejím dětem zdravotní péči a vzdělání. Díky tomuto vládnímu daru se Šarbat stala jednou ze 17 procent Afghánek, které vlastní dům. Ten má i ostrahu, která ji chrání před případnými nevítanými návštěvníky. Od doby, kdy vešlo ve známost, že ona je tou dívkou z titulní strany National Geographicu, se totiž stala terčem nelibosti konzervativních Afghánců, kteří se drží zásady, že ženská tvář by se neměla objevovat v médiích.