Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Sabina Remundová chystá s maminkou Ivou Janžurovou velkou věc

Sabina Remundová
Sabina Remundová
Zdroj: Profimedia.cz
Sabina Remundová

Zatímco řada známích tváří si v období koronavirové pauzy užívala nečekaného volna, Sabina už vyhlížela akčnější období.

Během letošních prázdnin je Sabina opět ve svém živlu. Finišovala totiž s natáčením seriálu Kukačky, jehož příběh pojednává o záměně dětí v porodnici, a samozřejmě nezanedbávala ani milované divadlo. To si, stejně jako řada jejích kolegů, zahrála po tříměsíční pauze. S velkým elánem si proto užívala působení na jevišti Letní scény Divadla Kalich.

Jak jste v dětství trávila prázdniny?

Nejvíc na chalupě v jižních Čechách a už jako malá holčička jsem milovala plavání v moři. Nic se na tom nezměnilo, jen to bezstarostné dětské dovádění jsem vyměnila za péči o dům a zahradu. Letos v létě jsme měli hodně práce, ale jsem ráda, a na moře se budu těšit a doufat, že se k němu zase dostanu.

Jako herečka jste možná před lety mívala také prázdniny, a to v dobách, kdy se ještě na letních scénách nehrálo. Jak jste odpočívala?

Je pravda, že jsem dřív mívala opravdu divadelní prázdniny, a pokud jsem měla práci, bylo to natáčení. Letos hraji, zkouším i natáčím. Relaxování není moc, snad si najdu pár dní teď na podzim.

Umíte na dovolené zcela vypnout a věnovat se jen svým nejbližším? 

Čím dál jsem od domova, tím lépe se mi daří oprostit se od myšlenek na práci a povinnosti doma. Potřebuji ale vědět, že jsou moji blízcí v pořádku. A taky se učím nevyčítat sama sobě chvíle odpočinku. 

Na letní scéně Divadla Kalich, tedy na Hvězdném létě pod Žižkovskou věží, vystupujete ve hře Veletoč, se kterou se v září přestěhujete zpět do divadelních prostor. Chybí vám atmosféra uzavřeného divadla?

Zkušenosti s hraním pod širým nebem teprve sbírám. Loni jsme hráli pod Žižkovskou věží ve chvíli, kdy se jinde hrát nedalo, byl velký slejvák, ale pod střechou na Žižkově to šlo. Venku, ale chráněni. Nejvíc si ale přeji, abychom na podzim mohli zase hrát v divadlech tak, jako tomu bylo do března letošního roku. Ta nejistota ve mně vzbuzuje neklid.

Hru Veletoč jste hrála na letní scéně a září ji hrajete do konce roku jen několikrát. Je jednoduché po měsíci naskočit do své role? Nebo si musíte texty předem trochu „prosvištět“?

Všechny texty si před představením opakuji, těžší role i několikrát, často si i před představením projdu některá místa na jevišti. Na zájezdech pak okoukneme jeviště a vyzkoušíme akustiku.

Kdy jste naposledy zažila veletoč? Dalo by se tak nazvat jarní období, kdy převážně pro uměleckou branži bylo vše vzhůru nohama? Nebo si vybavíte veletoč jiného druhu?

Takový veletoč si užívám zrovna teď. Čeká mě na závěr natáčení seriálu Kukačky několik velmi intenzivních dní ve studiu na Kavčích horách.

Vzhledem ke svému pracovnímu vytížení jste zřejmě zvyklá žít v poklusu. Jak jste prožívala zatažené brzdy v koronavirovém období?

Obavy o existenci, o zdraví moje i mých blízkých i celkový vývoj jsem zaháněla manuální prací, hodně jsme s dětmi jezdili na kole, šila jsem roušky a pekla chleba.

Komedie Veletoč vznikla na námět Jany Paulové a autorsky se o ni postarala vaše maminka Iva Janžurová. Ani vy se nestavíte k psaní zády. Měla jste v uplynulých měsících víc času a využila jste ho pro psaní scénářů? Je něco, na co se díky jarní pauze můžeme těšit?

Mám moc hezký námět a trošku už jsem na něm pracovala. Nic ale neprozradím předem.

Ve starších rozhovorech jsem se dočetla, že jste kritikem současného vzdělávacího systému. Od března se nejen vaše děti učily doma. Zvládaly to samy, nebo jste jako matka byla vtažena do výuky? A vyskytlo se něco, co vás znovu a znovu udivovalo?

Kritikem bych se určitě nenazvala. Obě děti změnily školu a byla to u obou změna k lepšímu. Víc už o tom mluvit nechci, protože nemám čas ani sílu přicházet s novými podněty. Dobrých učitelů si vážím a s radostí sleduji aktivity některých na internetu. V šestnácti a bezmála patnácti letech jsou už naše děti naštěstí samostatné.

Svého času jste volné chvíle trávila aktivně na tenisových kurtech. Jak jste na tom s tímto sportem nyní?

Děti od šesti let chodily hrát a já si vzpomněla na svoje dětství a tenis. Koupila jsem si raketu a začala taky trénovat. Byla to radost. Po letech, kdy jsem se téměř výhradně věnovala dětem, ale práce přibývalo. Tenis poté vystřídali koně. Měla jsem totiž točit film, kde bych na koni hrála, ale nakonec se film nerealizoval. Koně, na kterém jsem jezdila, jsem měla moc ráda. Sice nebyl můj, ale byla to moje láska. A chodit ke koním jen tak trošku, to nejde. Je to závazek, vztah. Nedokázala jsem v jednu chvíli pokračovat. A taky jsem měla silný pocit, že teď jezdit nemám, že bych si mohla ublížit. Jak říkám, dala jsem si pauzu.

Předpokládám, že při dětech a pracovním nasazení moc volného času nemáte. Ale když už, jak ho trávíte a co vám dělá radost?

Baví mě být v letu. Nikdy se nenudím. Jsem šťastná v přírodě, v lese, na horách, u moře. Ráda chodím po zahradě a koukám, jak kvetou růže, levandule, jak rostou okurky, česnek, rajčata, zrají jablka. Letos jsem s dětmi zasadila několik ovocných stromů. Někdy si i pro chvíle volna píšu seznamy činností, které chci zvládnout, a radostně odškrtávám. Je toho tolik, co bych chtěla! Musím se krotit...

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky