Tušil jste, co bude po natáčení Discopříběhu následovat?
Vůbec. Hudební filmy bývají úspěšné, ale zrovna jsme teď o tom s Láďou mluvili, že takovou dlouhověkost nikdo nepředpokládal. A při každé repríze, kterých už bylo bůhvíkolik, je stejně vysoká sledovanost. Rodiče si Discopříběh spojují se svým mládím a přizvou k obrazovce děti. Tak to jde pořád dokola.
Staráte se hlavně o děti?
Ano. Nejdřív šlo o tuhle hmotnou pomoc, ale je jasné, že bude zapotřebí sehnat peníze i na jejich vzdělání. Na Haiti se mluví francouzsky a kreolsky, takže když budou chtít děti v Dominikánské republice chodit do školy, musejí zvládnout španělštinu. Je to běh na delší trať.
Cítíte se tam jako doma?
Vždycky říkám, že Haiti je po Česku moje druhá země, kde se opravdu cítím jako mezi svými.
Když jsme u těch dětí… V listopadu vám bude čtyřicet, máte stálou partnerku. Uvažujete o vlastní rodině?
Stálou partnerku mám a o rodině uvažuju.