Rozhovor "před rozvodem" s Míšou Maurerovou

Rozhovor před rozvodem s Míšou Maurerovou

Poprvé jsem ji potkal před sedmi lety. Její Digi byla hvězdou začínajícího seriálu Ulice. Tehdy proti mně seděla útlá, pihatá a výřečná slečna, která temperamentem potvrzovala svou přezdívku Tryskomyš. Dnes je z ní maminka dvou dětí. Ostatní se nezměnilo.

Odkud jste vlastně přijela? Bydlíte ještě na venkově, nebo jak to vůbec máte?

Á, kulišácká otázka. Samozřejmě jsem věděla, že se tématu týkajícího se mého vztahu dotkneme, ale mám pocit, že to, co jsem chtěla, už jsem řekla. Některé věci, které se omílají až příliš často, nejsou příjemné ani mně, ani mému okolí a myslím, že ani čtenářům. Domnívám se, že i herec, přestože je jeho život nějakým způsobem pro ostatní lidi zajímavý, by měl mít právo na soukromí, kam ani blízké lidi ze svého okolí nepustí, natož novináře. Ale dobře – přišla jsem teď z Vinohrad, kde bydlím už půl roku.

Kdo hlídá děti?

Teď jsou u svého tatínka.

Takže to funguje?

De facto. Když můžu, trávím s dětmi čas já. Ale kvůli práci, kterou potřebuju, abych jako každý normální člověk vydělala peníze a mohla koupit jídlo, oblečení a jiné nutnosti, je dávám do instituce jménem školka. A teď přes prázdniny hlídá babička nebo právě tatínek. Dvojčatům jsou čtyři a půl roku.

Zvládají školku?

Mají to tam moc rády a já jsem zase ráda za to, že mám dva takové zdravé rošťáky, kteří, když se jim vykládá, co se má a co nemá, se snaží tyto úkoly v rámci svých možností a zkušeností naplnit. Jsem na ně pyšná. Musím říct, že i mě jako ženskou zklidnilo, že jsem si splnila svou životní roli matky a že mám dvě děti, které mi, doufám, nikdo a nic nevezme. Že už mám svou rodinu. Mám je hrozně moc ráda.

Jste pořád tak štíhlounká. Přitom když jsme se kdysi potkali, tvrdila jste, že možná, až budete dospělá a budete mít děti, se to spraví.

No jo, když je to geneticky dáno, těžko s tím něco uděláte. To zdůrazňuju kamarádkám, které jsou notorické dietářky. Na mě neměl vliv ani porod, ani těhotenství. A když mám složité období nebo stresy, hubnu. Takže před nedávnem jsem byla ještě štíhlejší, ale už se vracím ke své váze, kterou mám zhruba od svých patnácti let stejnou.

To vás musí kamarádky „nenávidět“.

Já myslím, že ne, mě mají kamarádky docela rády. Proto jsou to mé kamarádky. Ostatně v posledních měsících jsem se naučila pečlivě rozlišovat „známé“ a „kamarády“. Přátel a kamarádů má člověk fakt málo, ti ho většinou berou bez výhrad a mají ho rádi. A když jsou na mě někdy naštvaní, řeknou mi to na rovinu.

Nespravila jste se ani v době, kdy jste procházela umělým oplodněním? To se přece říká, že ženy přibírají.

Vzhledem k tomu, že jsem po umělém oplodnění pět měsíců zvracela, když se moje tělo smiřovalo se skutečností, že je v jiném stavu, tak jsem taky neztloustla. V podstatě jsem v těhotenství přibrala jenom pupík. Je fakt, že se umím spravit o tři čtyři kila, což je na mně hned znát. A to v době, kdy jsem spokojená. Takže až mě potkáte a já budu mít trošku buclatější tváře a trošku větší zadek, věřte, že jsem maximálně spokojená. Ale nikdy to nebude tak, že by ze mě byla „Míša Kulička“. Tak mi ze srandy říkali někteří kamarádi v období, kdy jsem měla 48 kilo.

Ta snídaně, co máte před sebou (croissant, káva), vypadá relativně v pořádku.

A to mám ještě radši ke snídani kus bůčku, vajíčka. Já opravdu jím normálně. Třeba se to v době přechodu změní. Až budeme dělat další rozhovor do série jeden před těhotenstvím, jeden s dětmi, jeden před rozvodem, pak ten v přechodu, tak tehdy ze mě možná bude paní, co si už váhu musí hlídat.

Ale musím uznat, že vypadáte mnohem víc... prostě sexy.

Protože jsem se obarvila na zrz. Konečně jsem osvobodila svou zrzavou duši, protože jsem zjistila, že jsem zrzka z podstaty. U mě je zrzka povahový rys. Jsem odmalička temperamentní, divoká, ohnivá. Přestože jsem narozená ve vzdušném znamení, mám jakoby oheň v sobě. Prostě zrzka.

Patřím mezi diváky seriálu Ulice, kde jste – alespoň pro mě – začala svou hereckou kariéru.

Pro sebe osobně jsem ji začala daleko dřív, ale je pravda, že mi Digi z Ulice velmi pomohla dostat mou osobu i obličej ve známost a nastartovat věci, které jsou pro mě příjemné. Já na to ráda vzpomínám. Byli jsme parta lidí, která moc dobře nevěděla, do čeho jde, jak to bude vypadat. Bylo tam obrovské nadšení, vznikla přátelství, která tam vznikají dodnes. Atmosférově a pocitově to pro mě bylo velice důležité období.

A pro vás skončilo, když jste jako Digi odjela se seriálovým manželem (Ondřej Brzobohatý) otěhotnět do Londýna?

Skončilo. Už to bude přes pět let. Asi se nám tam zalíbilo.

Opravdu vás nikdo nekontaktoval?

Kontaktoval, ale já si myslím, že každé hezké období má svůj začátek a má mít i svůj konec. Ono je to jako ve vztahu. Když se k sobě pořád vracíte, obvykle to nedopadne dobře. A mnohdy pak vzpomínáte na ošklivé věci, a ne na ty hezké. Jsem ráda, že to období je uzavřené a že na něj můžu mít výrazné a hezké vzpomínky. A teď se soustředím na to, abych začala jiné hezké období. Jak v seriálu, tak v životě. Když to takhle kulantně řeknu.

Použila jste větu: „děláme rozhovor před rozvodem“. Zaujalo mě, že jste se vdala, vždycky jste tvrdila, že ten papír nepotřebujete.

Vdávala jsem se před rokem a měsícem, po deseti letech vztahu.

Ale pak jste to tedy vzali fofrem.

Ano, vzali jsme se, pak jsme se po pár měsících rozešli.

Máte mediátora? To je teďka moderní.

Ale já jsem žena, která zrovna nepodléhá módním trendům. Takhle to mám se vším ve svém životě – s oblečením, s lidmi. Mám někoho, kdo mi v této situaci pomáhá, to je pravda. Ale ve svém, takzvaně novém životě se snažím řídit se svou intuicí a svým rozumem. Pokud se to dá rozumem nazvat.

Co všechno jste ve svém „novém životě“ změnila? Já jsem v takové chvíli na radu kamaráda vyhodil z bytu vše, co mi připomínalo ten starý.

Vytyčila jsem si hlavní body. Člověk by měl hledat na všem něco pozitivního. Zní to jako klišé, ale je to tak. Já jsem prožila, myslím si, hezký, skoro jedenáctiletý vztah se svým mužem, kde bylo víc pozitivních věcí a fajn zážitků. Díky němu jsem se spoustu věcí naučila a vedle něho jsem v podstatě dozrála v ženu. Protože už se nepovažuju za dívku, ale za ženu. Mám pocit, že stojím na kraji moře, nevidím konec vody, jen obrysy celého prostoru. Ale ten prostor mi současně dává ohromné možnosti. Pro fantazii, představu, pro plány, což je taky na tom stavu prima. Zbavovat se věcí a násilně je odstřihávat není i podle zkušeností, co mám z minula, rozumné.

Jak Míša Maurerová prožívá "pracovní restart"? Funguje sama za sebe, nebo jí pomáhá manažer? A jak se domlouvá práce, když nadřízení vědí, že má dvě děti? O tom i mnohém jiném jsme si povídali v rozhovoru, který si celý přečtěte v nové Vlastě 31/2013. 

Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy

V novém čísle najdete:

  • Rozhovor: Míša Maurerová
  • Móda v barvách moře
  • Vztahy? Oddělené ložnice. Ano, či ne?
  • Téma: Šéfuju si sama
  • + TIPY OD TOP ŠÉFKUCHAŘŮ

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky