Legendární Robin Hood Michael Praed: Na internátní škole se setkal se sadistou

Více fotografií k článku:
5 fotografií

Michael Praed se stal miláčkem televizních diváků hned dvakrát. Poprvé jako Robin Hood ve stejnojmenném seriálu a podruhé jako princ Michael z Moldávie v nekonečné sérii Dynastie.

Robin Hood

Letos oslavil padesátku, ale ty hluboké, tmavé, podmanivé oči, kterými fascinoval divačky, když běhal po Sherwoodu s lukem a šípem, má pořád. Jeho seriálový Robin Hood, ostříhaný podobně jako soudobí fotbalisté, se stal jednou z ikon osmdesátých let. On sám si však svou tehdejší popularitu vůbec nestihl vychutnat. Po dvou sezonách totiž seriál opustil (nahradil ho blonďatý Jason Connery) a vydal se za oceán, na Broadway, kde mu nabídli roli d'Artagnana v muzikálové verzi Tří mušketýrů. Bohužel, muzikál, který ho měl dovést k ještě vyšším metám, se ukázal být naprostým propadákem a derniéra se konala už po devíti reprízách... „Jako herec si musíte vypěstovat hroší kůži, aby vás podobné věci nezraňovaly. Nebo spíš kůži z titanu,“ krčí Michael rameny.

Michael Praed

Dynastie

Naštěstí si ho na jevišti povšiml legendární televizní producent Aaron Spelling a nabídl mu roli v seriálu Dynastie. Tak se zrodila jeho druhá životní postava: princ Michael z Moldávie. Objevil se celkem v devětadvaceti epizodách. Nejpamětihodnější byla bezpochyby scéna jeho královské svatby s Amandou Carrington, během níž došlo v Moldávii ke státnímu převratu, do svatební síně vnikli teroristé a povraždili většinu hostů...

Michael Praed

Život mezi Íránem a Anglií

Zatímco dospělý Michael Praed dělil dny své největší slávy mezi Sherwood a Moldávii, jako dítě žil také mezi dvěma kontrastními světy: sešněrovanými internátními školami staré dobré Anglie a Íránem šedesátých let. Povolání jeho otce, účetního v naftařské společnosti, totiž zavedlo celou rodinu do íránského Abadánu. „Tehdejší Írán byl hodně odlišný od té démonizované země, jak ji známe nyní. Prožil jsem tam úplně nádherné dětství. Dokonce i škola tam byla zábavná,“ říká a vzpomíná: „Po škole jsem chodil plavat do nedalekého bazénu, hrál tenis nebo si prostě hrál s kamarády. Neměli jsme doma televizi, zato jsme všichni měli kola, na kterých jsme si mohli jezdit, kam jsme chtěli.“

V jeho osmi letech ovšem svobodné časy ze dne na den skončily. V Íránu totiž nebyla škola, ve které by se mohl dál vzdělávat v angličtině, a rodičům nezbývalo, než ho poslat do internátní školy do Anglie. „Vzpomínám si, že mi dali prohlédnout různé brožurky a řekli mi, ať si vyberu.“ Jako malý chlapec si ovšem nedokázal do všech důsledků představit, co ho v takové škole tisíce kilometrů od domova vlastně čeká. „Když jsme tam s otcem přijeli, udělali jsme si velkou obchůzku celého areálu. Pokud jste někdy viděli nějaký blázinec – tak tak nějak podobně to tam vypadalo. Potom otec odjel a když jsem se jednoho učitele zeptal, kdy zase tátu uvidím, řekl mi: Na Vánoce. To je pro malé dítě totéž, jako by řekl za deset let...“

Michael Praed

Následující dva roky si malý Michael bohatě užíval všeho, čím jsou internátní školy nechvalně proslulé, od šikany ze strany spolužáků až po nesmyslné tresty ze strany učitelů. „Pokud se sadista pozná podle toho, že mu dělá dobře způsobovat jiným lidem bolest, pak jsme jednoho určitě měli,“ konstatuje.

Michael Praed, milovník slova

Michael nicméně internátní školu přežil a posléze vystudoval herectví na slavné londýnské Guildhall School. Robin Hood mu přišel do cesty na samém začátku jeho herecké kariéry, která, jak už jsme zmínili, pokračovala v seriálu Dynastie. Tím ale zdaleka neskončila. Třetí životní rolí se pro něj stala postava Philease Fogga, cestovatele ze slavné verneovky Cesta kolem světa za 80 dní, v deset let starém kanadském seriálu Secret Adventures of Jules Verne. Jeho velkou vášní je nahrávání audioknih; v televizi je díky svému podmanivému hlasu velmi žádaný jako vypravěč.

S manželkou Karen Landau se Michael rozvedl; stále je však v kontaktu s jejich synem Gabrielem a dcerou Frankie. „Raději jim volám, textovky nepíšu, jsem tradicionalista,“ konstatuje. „Abych řekl pravdu, textovky plné zkratek přímo nesnáším,“ dodává milovník vytříbené řeči.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek