Robert Urban pro MAGAZÍN ŽENY: Nepluji svým životem bez kurzu

Robert Urban pro Magazín Ženy: Nepluji svým životem bez kurzu

Původem ostravský herec Robert Urban prošel soubory Těšínského divadla, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě i Městského divadla Brno. Před čtyřmi lety se objevil coby benjamínek rodiny Valentových Fredy i v televizní sáze První republika a ihned získal davy fanynek. Pak ale přišlo komplikované zranění nohy, ze kterého se rok dával dohromady. Odešel z Brna zpět do Těšína. Aktuálně se na obrazovkách objevuje v pokračování První republiky.

Článek najdete v magazínu Deník Ženy - měsíčníku, který každý poslední čtvrtek v měsíci obdrží všichni čtenáři Deníku.

Zdá se mi, že na rozdíl od minulé série získala vaše postava poměrně zajímavý prostor i osobní příběh. Souhlasíte?
Máte pravdu. I když jsem si to při prvním přečtení scénáře druhé série tolik neuvědomoval, jako teď, když seriál sleduju v televizi. Fredyho linka má docela zásadní vliv na vývoj dalších událostí.

Na druhou stranu může být diváky i méně oblíbená, inklinace k hazardu a určitá nezodpovědnost nejsou zrovna sympatickými vlastnostmi.
Přiznám se, že jsem v tomhle Fredyho jednání vnímal určité gesto vzdoru, které pramenilo z toho, že si připadá nedoceněný. Na druhou stranu, když už se ale do problémů dostane, stojí k nim čelem a snaží se je vyřešit. A to je, myslím, dospělé.

Fredy přivede kvůli své vášni rodinu do vážných problémů a ona ho přesto podrží. To je hodně silné téma. Funguje to tak i v životě? Třeba ve vašem?
Pokud jde o mě, v nejtěžších chvílích v životě, kdy mi umřel táta, nebo když jsem bylo rok na nemocenské kvůli zranění kolene, jsem měl štěstí, že tady vždycky pro mě byl někdo, kdo mi pomohl. A jedním z těch lidí byla třeba moje přítelkyně, a pak také přítelkyně mého táty.

Zároveň Fredy vnímá i respektuje svého otce a bratry jako nezpochybnitelné autority. Možná se jich i trochu bojí. Měl jste to vy sám podobně?
U nás to, co táta řekl, vždycky platilo. Je možné, a vlastně i jisté, že Fredyho vztah k rodině vnímám i skrze vlastní zkušenost z domova, kterou mu pak někdy, když se to hodí, můžu propůjčit v seriálu. Ale o strachu nemůže být vůbec řeč.

Jak moc vás ovlivnilo, že jste od malička vyrůstal bez mámy, jen s bratrem a otcem?
Je to hodně osobní otázka, ale odpovím… V dětství jsem nestrádal, táta pro nás dělal, co mohl, přesto přiznám, že jsem občas potřeboval slyšet i druhou stranu, jiný pohled na věc.

Znám jednoho muže, který si prožil něco podobného. Díky tomu se z něj stal velmi milující a ochranitelský partner. Přinesla tato zkušenost něco zásadního i do vašeho partnerského života?
Věřím, že každá zkušenost vám něco do života přinese. A jestli jsem milující a ochranitelský partner? To je otázka spíš na moji přítelkyni. Když mi na někom záleží, nesnesu pomyšlení, že by mu mohl někdo ublížit.

Prý jste se na severní Moravu vrátil i kvůli své přítelkyni, abyste jí byl nablízku. Nebývá zvykem, aby se herec s rozjetou kariérou takto rozhodl, ne?
Víte, nechci znít příliš pateticky, ale v poslední době se mi několikrát potvrdilo, a teď čím dál častěji, že život sám nakonec ukáže, co je pro člověka dobré a co ne. To neznamená, že bych plul svým životem bez kurzu.

Článek najdete v magazínu Deník Ženy - měsíčníku, který každý poslední čtvrtek v měsíci obdrží všichni čtenáři Deníku.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek