Na Robertu Kodymovi se podepsal letitý život rockera a kvůli závislosti na alkoholu musel vyhledat odbornou pomoc. Zpěvák strávil dva měsíce v léčebně Červený dvůr a jak sám přiznává, bylo to takzvaně za pět minut dvanáct.

"Myslím, že mi moje milovaná manželka Zuzana vlastně zachránila život. Vzala mě za mým kamarádem, primářem Ondrou Čermákem, na komplexní vyšetření, všechny ty cétéčka, rentgeny, rozbory a sona. V nemocnici ve Slaném jsem byl hospitalizován asi 14 dní a potom se rozhodl na Ondrovo doporučení odcestovat na dvouměsíční léčbu do překrásného barokního zámku Červený Dvůr. Opravdu jsem se tehdy necítil moc dobře, tak jsem do toho šel," svěřil se Kodym Blesku.

Doma je Robert zhruba tři měsíce a svoje rozhodnutí si velice pochvaluje.

Nevhodná medikace v nevhodném dávkování

Podle Roberta Kodyma se jeho závislost na pití alkoholu zvrtla hlavně v době pandemie. "Ten covid přitáhl určité druhy stresu, které se nashromáždily, a ukázalo se, že si potřebuju pořádně odpočinout a dostat pod kontrolu svoje vnitřní orgány. Jak říkám, jeden z nich vyvěral určitě z toho, že nás covid připravil o práci, na což jsem nebyl připraven. Pak je tu ještě pár dalších věcí, o kterých se nechci šířit, každopádně ocitl jsem se v obklíčení zhruba pěti kulometčíků, kteří do mě pálili stres ze svých automatických zbraní, a to byl právě okamžik, kdy jsem se musel sám sobě pověnovat," prozradil Kodym v rozhovoru pro reportermagazin.cz.

"Zvolil jsem nevhodnou medikaci v nevhodném dávkování. Mohl bych to hodit jenom na covid, ale mezi námi, pro nás introverty covid nebyl zas tak špatnej, s rouškou na obličeji jsme měli klid. A kvůli dění na Ukrajině by se teď taky dalo dobře chlastat, každý večer si sednout ke zprávám a říkat: To je svině, ten Putin, nalej mi ještě. Každopádně v mém případě alkohol přestal být kamarádem, přestal být i sluhou, náš vztah skončil, už mi to nemá co dát," tvrdí zpěvák Lucie odhodlaně.

Přelet nad kukaččím hnízdem

"Zajímavé. Inspirativní. Vlastně fantastické… Amatérský psychiatr a psycholog kdesi ve mně si liboval - byl to takový Přelet přes kukaččí hnízdo s jinými kulisami i rekvizitami… Víš, já jsem jako dvacetiletej kluk upřímně snil o tom, že strávím nějakou kratší dobu ve vězení - aniž bych teda musel spáchat zločin - a že tam složím své bluesové album. Což se nikdy nepovedlo. A vlastně už mě to ani neláká, protože mladická divokost přestala vítězit nad mými citlivými receptory," vzpomíná Kodym na svůj pobyt v léčebně, který byl pro něj velmi inspirující.

"Dnes už se mi nechce chodit o půlnoci na starý hřbitov, kde bych se rozplynul v atmosféře, a neláká mě ani turistická výprava do Osvětimi, protože vím, že to není legrace… Ale v léčebně bylo hezky. Kdybych byl režisérem, opravdu tam před sebou mám naprosto autentické, neuvěřitelné figurky, a já sice režisérem nejsem, ale občas jsem si aspoň představoval, že se nacházím uvnitř filmu nebo divadelního představení, a bylo to skvělý, rozhodně ne nuda," uzavřel zpěvák, kterého čeká pracovní léto plné koncertů.

Robert Kodym se rozhodl po letech bojovat se svými démony