Populární hudebnice a herečka o své nemoci mluví zcela otevřeně. Fanouškům se na sociálních sítích ukazuje často i bez paruky. Svěřuje se i s nejhoršími okamžiky léčby. Návrat rakoviny pro ni byl jako blesk z čistého nebe.
Psychika půl zdraví
Osmadvacetiletá Anička využívá pomoc psychologů a paliativní péče.
"Já si upřímně myslím, že by k psychologovi měli chodit úplně všichni, bez ohledu na to, jestli mají nějakou vážnou nemoc nebo řeší zničehonic nějaké jiné starosti. Prostě duševní hygiena je šíleně důležitá a za tím si budu stát zuby nehty," prozradila na svém Instagramu.
"Je to prostě běh na dlouhou trať a záleží taky na vás, jak moc na sobě chcete pracovat," svěřila se fanouškům. "Je prostě dobrý popovídat si s někým nestranným. Naučit se různý metody, jak umět sám sobě (ale třeba i druhým) pomoci. Zjistí včas třeba i nějaký problém," dodala.
Pozitivní přístup do určitého stádia
O psychické stránce těžce nemocných pacientů se rozpovídal pro Kafe.cz psycholog Jeroným Klimeš. Podle něj je důležité, zda si nemocný člověk uvědomuje fakt, že konkrétní nemoc je opravdu smrtelná.
"To co řeší tito pacienti není jen rakovina samotná. Je to souboj v hlavě. Čekali, že tu budou dalších x desítek let a najednou to můžou být jen dva roky," prozrazuje.
"V tento moment neřešíte jen samotnou nemoc. Přichází i další faktory. Mezi jeden z nich patří i otázka existenčních problémů. Sám sebe se ptáte, proč mám umírat. Ovlivňuje vás i fyzická bolest."
Hlavní rozdíl vidí i ve věku těžce nemocných pacientů. "Mladí lidé snáší rakovinu lépe fyzicky a hůř psychicky. U starších to je zase opačně."
Známý psycholog není příliš velkým zastáncem trendu extrémně pozitivního myšlení.
"Populární rady namlouvání věcí jsou tabu. Pozitivní myšlení vám přestane fungovat v moment, kdy je vám opravdu hodně zle. V tu chvíli tomu přestanete bohužel věřit. Pozitivní myšlení vydrží jen do momentu, než vám dojdou baterky."
I tak je lze možné rozdělit vážně nemocné pacienty do dvou kategorií.
"Pacienti se dělí na dva typy. Jedni to dovedou dostat z hlavy. Hroutí se například tři dny před vyšetřením. Fungují na 99% procent normálně. Druzí zase jsou hypochondrický. Ti nejsou schopni z hlavy dostat myšlenku - tady za rohem na mě číhá smrt," objasnil.
