Vlastním jménem se Raego jmenuje Ladislav Pham. Narodil se vitnamsko-českému páru, jeho maminka je podnikatelka a tatínek inženýr. Jeho cesta na vrchol ale nebyla vůbec snadná. 

V dětství si prošel šikanou, chudobou a kromě toho hodně řešil svůj lehce exotický vzhled. Nikam nezapadal a dlouhou dobu si se sebou nevěděl úplně rady. Nakonec se ale našel v hudbě. Nejprve sám pořádal rapové koncerty, kde fungoval jako moderátor, později začal tvořit vlastní muziku. 

Na rozdíl od celé řady českých umělců se ale dokázal prosadit úplně sám, a to bez podpory hudebních vydavatelství. Jak prozradil pro Kafe.cz, k určitým formám spolupráce se sice v jeho začátcích několikrát schylovalo, ale nakonec z toho vždy sešlo. 

“My jsme absolvovali několik jednání, ale můj tatínek v tom vždycky zasáhl a řekl, že si mám napřed alespoň přečíst smlouvu. A protože jsem byl tenkrát mladý a blbý, podepsal bych asi cokoliv. Můj tatínek byl proti, protože říkal, že pokud jsem dostatečně dobrý, tak si to dokážu obhájit sám. Což se vlastně stalo,” prozradil na sebe Raego zcela upřímně. 

Redakce Kafe.cz si s ním měla možnost krátce popovídat bezprostředně před koncertem v pražském Lucerna Music Baru, který se Raegovi povedlo podruhé během osmi měsíců zcela vyprodat. 

Koncert s podtitulem “10 let spolu” zakončoval jeho poslední turné a měl být zlatým hřebem celé velmi úspěšné šňůry. 

Za úspěch je Raego vděčný

“Bude to vyvrcholení, máme tady ocenění fanoušků. Je tu fanynka, která absolvovala téměř všechny koncerty, což je fantastické. Já si žiju svůj sen, protože jsem se ze stotřicetikilového kluka dostal k tomu, že hraju v Lucerna Music Baru, což je pro mě neuvěřitelné,” uvedl hudebník pro Kafe.cz ještě před koncertem.

“Je to splněný sen, když vidím, že před pár lety jsem byl na koncertě nějaké rockové kapely, kde bylo asi padesát lidí. A já jsem si strašně přál, aby aspoň těch padesát lidí na mě přišlo. Je to hrozně hezké,” řekl pro Kafe.cz Raego, kterého přízeň publika pochopitelně velmi těší.

Jeho životní příběh je pro řadu lidí inspirací. Žívotní motto “Věř, běž a dokážeš” si po jeho vzoru nechalo v Česku vytetovat již tři sta lidí, což má jistě dobrý důvod. Jako dospívající chlapec se totiž Raego potýkal s velkou nadváhou. Jeho 130 kilogramů ho ale začalo omezovat, a tak se vydal na fitness cestu. Dnes na něm vůbec není poznat, že něco takového musel řešit. Naopak je známý svým velmi kladným vztahem ke sportu. 

Pochopil jsem, že ve zranitelnosti je moje síla

Řada lidí by před velkým koncertem v Lucerně byla nervózní, pro Raega to ale neplatí. “Nemám trému. Já mám stabilní a skvělý tým, myslím, že mám kolem sebe kvalitní věci a to je vždycky základ. Takže jim důvěřuju a vím, že se na ně můžu spolehnout. Je to vlastně, jak by se řeklo v angličtině, backbone, prostě lidi, kteří vám kryjí záda,” pochválil svůj tým, bez jehož pomoci si již svou práci vůbec neumí představit.

Lidé, kteří jeho tvorbu sledují delší dobu, si možná všimli toho, že v minulosti byla jeho hudba o něco tvrdší, než je tomu dnes. Že se jeho tvorba vyvíjí, si Raego sám dobře uvědomuje. 

“Možná jsem pochopil, že ve zranitelnosti je moje síla. Otvírám se v situacích, které pro mě byly těžké. Ty písničky se nepíšou tak, aby byly měkčí, ale tak, že to jsou příběhy, které jsem zažil. Takže je to hezké v tom, že mám možnost sdílet nějaké svoje etapy a rezonuje to s určitou částí lidí. Za to jsem hrozně vděčný,” přiznal pro Kafe.cz.

První písnička byl milostný dopis

V poslední době se také v jeho repertoáru objevují skladby, které jsou možná o něco romantičtější, než tomu bylo dříve. Jak ale sám Raego uvedl, ve skutečnosti to u něj až taková výjimka není. 

“Já jsem vždycky měl romantické písničky. Moje první písnička se jmenuje Bez tebe a na Youtube se objevila bez mého uploadu. Ta se tam tenkrát dostala tak, že ji někdo sdílel. To byla písnička, kterou jsem tenkrát napsal pro dívku, se kterou jsem chtěl hrozně chodit a bojoval jsem o ni. A byla to trošku taková básnička a zpověď, možná i takový dopis lásky. Bylo to z mé strany tak strašně upřímné, že ta písnička byla virální. Takže já jsem pochopil sílu toho, když tu muziku netvořím tak, aby měla zpětnou vazbu, ale abych vyprávěl něco, co jsem si sám zažil,” vysvětlil talentovaný muzikant.