Rozhovor se Simonou Krainovou: První svatbu jsem si neužila

Simona Krainová s manželem
Více fotografií k článku:
19 fotografií

Modelka Simona Krainová (45) by ráda obnovila svůj manželský slib s Karlem Vágnerem. Na oslavu lásky by chtěli sezvat své kamarády a vůbec neřešit paparazzi.

Když jste hvězda, jakou Simona Krainová bezpochyby je, musíte se připravit na to, že už bez make-upu a perfektního outfitu nemůžete jít doslova ani do „sámošky“ pro rohlíky. Fotografové a fanoušci na vás zkrátka „číhají“ všude a ne vždy je to příjemné. Pod tlakem se Simona necítí jen na luxusních večírcích. Jak říká v našem rozhovoru, nemůže se dnes jít pobavit ani na diskotéku. Proto se na svém Instagramu nedávno zmínila, že by do toho s manželem Karlem ráda „praštila“ podruhé. A tak, aby to stálo za to!    

Opravdu byste do toho šli?

Jasně! My jsme se brali hrozně narychlo, protože pro mě i pro Karla bylo důležité přivést Maxíka na svět do úplné rodiny, do manželství. Byla jsem v pátém měsíci těhotenství a pochopitelně jsme si to tolik neužili. Bylo to hezké, to ano, ale hrozně krátké a příliš formální. Proto jsme si řekli, že bychom to měli někdy zkusit znovu a lépe, oslavit naše manželství tím, že ho obnovíme a oslavíme naši lásku se vším všudy, a především s rodinou a přáteli, které jsme na první svatbu nepozvali, abychom se ubránili mediálnímu humbuku. Čím více lidí by o tom vědělo, tím jistěji by se všechno provalilo, to je zákon tiché pošty a to jsme v naší situaci nechtěli.

Bude ta druhá svatba znovu utajená?

Určitě bych nechtěla oslavovat naši lásku před médii, ale tím, že bychom to chtěli pojmout jako opravdovou svatbu, tak mi je jasné, že nějaké informace uniknout můžou a novináři se vždycky dostanou tam, kam potřebují. Jsem veřejně známá osoba, takže i s tímhle musím počítat. Pořád s tou myšlenkou s Karlem koketujeme, zatím ale nic konkrétního neplánujeme. Je to takový náš malý sen, sdílet naši lásku a manželství s našimi nejbližšími. Jednou s tím počítáme, ale je potřeba to dobře naplánovat. Teď jsme veškerou svoji energii investovali do beauty produktu, který právě uvádíme na trh.

V čem je Masterpiece tak unikátní?

Jde o beauty drink, který je slazen steviolem a kromě jiného obsahuje částečky růže. Můžete si jím třeba obohatit své ranní smoothie nebo oblíbený fresh, já osobně ho piju jen s vodou. Chuť nápoje je mírně sladkokyselá, chutná i voní totiž po růžích a malinách. Jeho unikátnost spočívá v jedinečném složení tří typů kolagenů, kyseliny hyaluronové a vitaminů, minerálů a biotinu. Blahodárně působí na pokožku, která je po dlouhodobém užívání opravdu pružná, pevnější a vymizí vám jemné vrásky a celkově pleť vyhlazuje, posílí také vlasy i nehty, a imunitu. V současnosti nemá na evropském trhu žádnou konkurenci. Není to ale o tom, že když vypijete pár drinků, všechno se okamžitě dostaví, je to o trpělivosti a dlouhodobém užívání, pokud budete do těla dostávat zmíněný kolagen, který se po třicítce už neobnovuje, tak bude záležet jen na vás, jak dlouho ho budete tělu podávat, aby to mělo smysl a viditelný účinek.

Vy jste ho osobně spoluvytvářela?

Ano. Vznikl na základě mého snu a dlouhodobé vize. Masterpiece je ale moje značka, můj produkt. Společnost Nutrend mě oslovila, byl to jejich nápad vytvořit něco v beauty segmentu ve spolupráci se mnou, jsem za tuto příležitost moc vděčná, protože sama bych to nikdy nezvládla. Díky vývojářům a kreativnímu týmu Nutrend se nám to ale podařilo. Bylo pro mě důležité, abych měla volnou ruku v tom, jak bude produkt chutnat, vypadat, jaké bude složení, reklamní kampaň, a spousta dalších věcí. Tomu celému procesu předcházely dva roky tvrdé práce. Děkuju za podporu svého manžela, který je moje pravá ruka a vždy stojí při mně a se vším mi pomáhá, bez něj by ten produkt nikdy nevznikl, je to práce nás všech.

Jak o sebe pečujete, kromě toho, že nově také užíváte své vlastní kolagenové doplňky stravy?

Nemám žádné tajemství. Já si myslím, že opravdu velkou roli hraje genetika. Potom je to samozřejmě o zdravém životním stylu, pokud budu čtyřikrát do týdne flámovat na večírcích a nezdravě se stravovat a necvičit, tak ani mně kolagen ani žádné další doplňky stravy nepomůžou. S přibývajícím věkem se zrychluje ten proces zpomalování regenerace a já to cítím jako únavu. Proto si dávám pozor. Když jdu na nějaký večírek, tak vím, že potom musím mít dva dny volno, společnost už tolik nevyhledávám jako dřív a večírky si už opravdu pečlivě vybírám a pojímám je spíš pracovně. Když už ale někam jdu, tak potom musím mít odpočinek. Opravdu nejím jen saláty a nepiju jen zdravé čaje. Mám to hezky nahoru a dolů, potřebuju mít v životě balanc. Mám také spoustu stresu v práci nebo s dětmi, takže jsem ráda, když si jako každá normální máma sednu na to kanape a dám si sklenku, někdy lahev vína s přáteli. Nežiju sterilní život jen proto, abych za každou cenu zpomalila proces stárnutí, ale když svému tělu můžu nějak pomoct, tak to udělám. Jsem normální člověk.

Takže i Simona Krainová občas zhřeší?

To si pište! Dám si občas výpečky, kachnu, a když potom zase vidím, že mám nějaké to kilo nahoře nebo kruhy pod očima, tak se snažím pít hodně vody. K tomu strašně ráda běhám. Vždycky si to hezky vybalancuju. Když si potřebuju vyčistit tělo, tak už na to mám know-how a vím přesně, co na mě funguje. Ale na to si každý člověk musí přijít sám! Na každého funguje něco jiného.

Nemohla jsem si nevšimnout, jakou proměnou prošla vaše sestra. Povídáte si spolu, vyměňujete si tipy ohledně krásy?

Samozřejmě, že to probíráme. Ona také využívá služby Kliniky Yes Visage a to v Ostravě a myslím si, že to otevřeně přiznává. Není to žádné tajemství. Ani jedna se netajíme tím, že máme rády plazmalifting a teď nově využíváme mezoterapii.

Mluvila jste o večírcích. Můžete si vůbec jen tak vyrazit na diskotéku? Předpokládám, že ve společnosti na sebe strháváte veškerou pozornost.

Většinou si úplně kamkoli za zábavou vyrazit nemůžu, protože lidé si mě všímají a chtějí se se mnou vyfotit, těší mě jejich zájem a je to od nich hezké, ale když si chci vyrazit s přáteli, tak chci mít klid a hlavně čas na ně, a ne se dělit o večer s fanoušky. Proto si už večírky vybírám a chodím na ně spíš kvůli práci. A pokud si chci užít večer s přáteli a tancem, tak si zorganizujeme náš vlastní večírek u někoho doma v soukromí.

Cítíte se někdy na večírku pod tlakem, v nějaké křeči?

Někdy ano. Občas se nechám strhnout okolím, ale potom si řeknu, že je to vlastně jeden velký cirkus, který buď přijmu a budu v něm účinkovat, nebo musím z kola ven. Přizpůsobím se tomu, co se ode mě očekává. Nemyslím, že bych se nějak moc prožívala, dřív to bylo se mnou horší. Za ty roky už z toho mám docela srandu. Už mám právo být unavená, ale pozornost mě neobtěžuje, pro mě je teď mnohem důležitější čas strávený s mou rodinou, s dětmi, než někde ve společnosti, děti jsou moje priorita a hlavně přísun pozitivní energie.

V talkshow s Liborem Boučkem jste v létě vzpomínala na své začátky v modelingu. Mají to dnes začínající modelky díky Instagramu snazší?

Na jednu stranu určitě, mají tu informovanost větší, než jsme měly my. Ví, do čeho jdou, mohou si vybrat agentury, mohou se samy podívat na kvalitu služeb, které ty agentury poskytují. Je to průhlednější. My jsme internet neměly, takže nám mohl kdokoli cokoli namluvit, a musely jsme riskovat. Na druhou stranu to ale mají těžší kvůli konkurenci, která je obrovská. Když jsem začínala, tak byl modeling mnohem lépe placený a pracovní morálka byla více uvolněná.

V jakém smyslu byla uvolněná?

Pamatuju si, že se ráno přišlo do studia a byla tam přichystaná bohatá snídaně. Dlouho se povídalo, jedlo a měli jsme příjemné pauzy. Fotilo se ráno a večer, kvůli dobrému světlu, a zbytek dne bylo volno. S týmem jsem jezdila a objevovala místní kulturu. Dnes je všechno jako na počítači. Jezdilo nás třeba pět modelek, dnes už jenom jedna, protože se šetří… Zmizela z toho ta pohoda, proto si myslím, že lehčí to ty holky určitě nemají. Zažila jsem vzestup modelingu a dobu, kdy v něm byly peníze.

Vnímáte sociální sítě jako kanál pro novináře? Jako místo pro vzkazy veřejnosti?

Je to moje médium. Nechci nikomu nic vzkazovat, ale ukazovat pravdu o sobě a svém životě. Já si myslím, že mám s novináři celkem dobré vztahy. Naučili jsme se vzájemnému respektu. Ano, mám horkou krev, a když se mě někdo dotkne nebo napíše nepravdu, tak už se s tím nemazlím. Klidně zveřejním i fotku novináře a označím ho – řeknu: tenhle člověk provedl něco zlého. Chci tím jen ukázat, jaký je to pocit, když oni zveřejní můj obličej. Aby věděli, jak se potom cítím já. Ta novinářka se tenkrát úplně zhroutila, přitom jsem jenom udělala to samé, co ona mně.

Co špatného udělala?

Napsala lživou informaci a dala k ní moji fotku. Já s novináři nebojuju přes Instagram, mám ho spíše jako svoji zeď života. S lidmi se ráda podělím, mám mezi fanoušky tolik úžasných lidí! Ty ženy mi píšou své bolesti, příběhy, řeší se mnou rozvody… už je to pro mě automatická věc, že tam s nimi chci být. Když je mi smutno, tak se uchýlím mezi ně a píšu si s nimi. Není to nic zlého, můžu tak ukázat svůj život, jak ho opravdu žiju, bez toho, aby mi ho novináři nějak zkreslovali. Navíc je to pro mě vítaný byznys a práce zároveň. Nikdy by mě nenapadlo, že se jednou budu tímhle způsobem dobře živit. Je neskutečné, co dnes sociální sítě dokážou a jakou mají sílu.

Jste na sociálních sítích závislá?

Svým způsobem na nich závislá asi trochu jsem a trávím na nich více času, než bych chtěla, ale je dobré si tohle přiznat a bojovat s tím a dávat si pozor, kolik času na sociálních sítích trávíme a kolik času věnujeme svému okolí. Snažím se držet dál své děti a zároveň sociální sítě trochu odbourávat. Stejně jako kouření. Nechci na internetu trávit tolik času a v životě by mě nenapadlo na něj koukat, když jdeme s Karlem do restaurace na dobrou večeři. Nemám ráda, když jsou lidé spolu a přitom koukají do mobilů. Svým dětem to dovolím jen třicet minut denně, třeba po večeři nebo když si to zaslouží. Můj manžel je v tom benevolentnější, ale já to ráda nemám. Když už mi můj syn řekne: „Maminko, máš pořád telefon v ruce,“ pochopím, že je čas s tím začít něco dělat. Nechci aby mi sociální sítě braly čas, který chci trávit se svými dětmi a rodinou.

Veronika Nováková

Další články

čtenářů si právě čte tento článek