Sympatický Radek Valenta se k roli Jindry dostal jako slepý k houslím. Bylo mu pouhých sedmnáct let a chtěl si jen vyzkoušet, co takové řemeslo obnáší. Netušil, že svou vizáží a dobrou duší poblázní snad všechny holky u nás. Pohlednou tvářičku na to měl, ale sláva mu dost pomotala hlavu.
Po natočení prvního dílu si myslel, že je jeho kariéra skvěle našlápnutá a teď se ty nabídky jen pohrnou. Ale ono nic. Čekal, čekal, mohl oblbovat svým fanynkám hlavu, ale to bylo jediné, co bylo jeho potěšením - krásné holky. Ale role, s těmi se vážně pytel neroztrhl.
Než se rozhodlo, že se bude natáčet pokračování Princezny ze mlejna, tak si sebral svých pár švestek a zkusil své štěstí za velkou louží. Ale brzy poznal, že si z něj v Americe nesednou na zadek a režiséři se opravdu neperou, kdo ho první umístí do hlavní role. Musel tu tvrdou realitu hořce překousnout.
,,Nemohl jsem dělat divadlo, takže jsem dělal, co bylo potřeba, i to nejhorší. Roznášel jsem jídlo, uklízel jsem záchody, vykládal jsem kamiony. A od toho, protože se mi začalo stýskat po hraní, jsem zkusil pár konkurzů," prozradil Blesku pohádkový Jindra. Ale jediný zádrhel viděl hlavně v cizí řeči.
Každý si Elišku zamiloval.
,,Nebral jsem to moc vážně. A protože ta angličtina nebyla tak moc super, tak jsem neměl moc úspěchů. Na tom jazyku to vždy ztroskotalo. Ale říkali mi, kdybych se fakt učil, tak bych se chytil. Ale musel bych čekat. To by ale znamenalo spoustu let. A to jsem nechtěl a vrátil jsem se do Čech," dodal.
Pak natočil druhý díl ,,Princezny", tak svou slávu znovu oprášil. Jenže dlouhých deset let se nedělo vůbec nic. Dokonce sympatický kluk s trvalou na hlavě musel škemrat u ředitelů divadel, aby dostal nějaké angažmá, až nakonec uspěl v Divadle Na Palmovce. Ale už teď ví, že opravdu nic není zadarmo.
A jak vůbec vzpomíná na natáčení kultovní pohádky? ,,Spoustu dní jsme pročekali na hotelu, protože slunce vůbec nevylezlo. Pak se říkalo, že všechny sluneční dny toho léta jsou ve filmu, protože se to točilo na dnešní dobu dlouho. Myslím tři měsíce," uzavřel své vyprávění Radek.
Ten dnes už své pověstné kudrliny nemá, je vlastně do hola a přiznává, že nikdo by si netipnul, že to je on, ten Jindra z pohádky. Dokonce říká, že ani vlastní tříletý syn ho nemůže poznat, až mu konečně ukáže Princeznu ze mlejna. ,,Byl jsem ucho," uzavřel se smíchem herec.
