Princezna se zlatou hvězdou na čele: Co se stalo s Ladou - Marií Kyslekovou?

Film vidělo, i přes špatnou kritiku filmových odborníků, přes šest milionů diváků
Film vidělo, i přes špatnou kritiku filmových odborníků, přes šest milionů diváků
Zdroj: Profimedia.cz

Prstýnek zlatý dala mi, teď leží na mé dlani... Kdo by si romantickou scénu v pohádce Princezna se zlatou hvězdou nevybavil? Málokdo ví, že představitel prince Josef Zíma byl v této scéně po pořádném flámu a vůbec nespal. Oslavoval totiž narození syna.

První a poslední velká role

Právě díky těhotné ženě Josefa Zímy Evě Klepáčové dostala roli překrásné princezny Lady Marie Kyselková. Ta původně měla působit jen v komparzu. Navíc byla také těhotná, ale drobná modroočka zaujala režiséra Martina Friče natolik, že ji roli princezny svěřil. Kameramani a maskéři udělali dobrou práci a rostoucí bříško nezasvěcení ani nepostřehnou.

Před kamerou se Kyselková neobjevila poprvé, už v roce 1955 si ji na módní přehlídce, kde byla za manekýnku, všiml režisér Jiří Sequens a obsadil ji do filmu Větrná hora. Následovaly filmy Bomba a Touha. Hlavní role ale přišla až náhodou právě v legendární pohádce. I když si natáčení užívala, po porodu se plně věnovala roli matky a ženy v domácnosti a do záře reflektorů se nikdy nevrátila.

Nebezpečné natáčení

Samotné natáčení bylo plné dobrodružství a nebezpečných okamžiků. K vážnému úrazu přišel František Smolík alis Král, kterého Kyselková ráno chtěla pozdravit. Na hlavě však měla již špičatou korunku a když se k němu nahnula, téměř mu vypíchla oko.

Řeznou ránu na stehně si zase přivodil princ Radovan (Josef Zíma), když na konci boje s mečem ostrou zbraň zlomil tak nešikovně, že se pořezal. Lehké to neměla ani Marie Kyselková, která měla po celý čas natáčení paruku a nalepenou zlatou hvězdu. Lepidlo bylo tehdy tak agresivní, že ji rozežralo kůži na čele.

Děsivá předloha

I když je všeobecně známé, že předlohu k pohádce napsala spisovatelka Božena Němcová, málokdo ví, že v její pohádce princezna utíká ne před králem Kazisvětem, ale před svým vlastním otcem. Ten se se svou dcerou chce oženit, protože nenašel k sobě vhodný protějšek po smrti své ženy. Jeho dcera je tak podobná své matce, že ho asi ani nenapadlo, že by byl tento vztah naprosto nevhodný. Naštěstí příběh scénárista K. M. Walló a režisér Martin Frič pozměnili tak, že v době vydání v roce 1959 film vidělo, i přes špatnou kritiku filmových odborníků, přes šest milionů diváků.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky