Princ z televizní Popelky: Je mu sedmdesát šest, hraje divadlo a napsal muzikál

Jiří Štědroň vypadá na svých takřka jednasedmdesát skvěle. A práce má požehnaně!
Více fotografií k článku:
3 fotografie

Přestalo se slunce smát, v hnízdech zmlkli čápi. Proč mě nikdo nemá rád? To je to co mě trápí... Kdo by neznal černobílou stálici televizních programů, Popelku s Jiřím Štědroněm a Evou Hruškovou? Ta patří vůbec k prvním pohádkám televizní obrazovky. K její oblibě určitě přispělo doplnění notoricky známého příběhu písničkami, které kromě holoubků a ústřední dvojice zpívá hlavně postava potulného loutnisty v podání Jana Třísky... Co teď dělá švarný princ, kterému v roce 1969 bylo pouhých sedmadvacet?

Co je nového s Popelkou Evou Hruškovou, se obecně ví – je provdaná za herce Jiřího Přeučila, kterého si vzala po smrti jeho první ženy Štěpánky Haničincové. Bývali tehdy sousedé přes chodbu, tak jim to sestěhování netrvalo dlouho... Zato Jiří Štědroň je jiný případ. O něm se skoro nepíše, a to přesto, že spoustu posledních let funguje v divadlech, hlavně v Semaforu. Nebylo to tak ale vždycky...

Býval slavný zpěvák

Jiří Štědroň býval známý především jako zpěvák. Ačkoli vystudoval herectví a po divadelních prknech vždycky toužil, cesty osudu ho zavedly jinam. Už ke konci studia si jeho pěveckých schopností a osobitého projevu všiml Gustav Brom. Nahrávka pro rozhlas odstartovala kariéru zpěváka. Po úspěšné pohádce Popelka čekal nabídky na další herecké role, zájem divadel. Nic takového se nestalo. A tak vsadil na hudební kariéru. V 70. a 80. letech nechyběl téměř v žádném estrádním pořadu. Vystupoval s předními orchestry, jeho písničky zněly z médií, nahrával desky, řada jeho hitů z té doby je známá dodnes.

Jen roky 1972 až 1975 by raději vymazal. Tehdy vstoupil do souboru Plameny. Jeho kariéra pokračovala, ale za každou písní, která zazněla v rozhlase, se ozývalo „Jiří Štědroň a Plameny ÚV SSM". Nálepka „socialistický zpěvák" ho pak provázela stále. Jak sám prozradil v televizní 13. komnatě, tyhle tři roky poznamenaly dalších 42 let jeho života.

Deset let neúspěšného podnikání

Po roce 1989 se vrhl do podnikání. Jiný svět, jiní lidé, snad doufal, že tady ho ten nepříjemný pocit nedohoní. Deset let byl mimo. Deset let se snažil zapomenout, že je zpěvák a herec, aby nakonec zjistil, že především není podnikatel! Stálo ho to spoustu nervů, strachu, kam až může partner – cizinec zajít v boji o nemalé finanční částky, a poznání, že jediné, co opravdu chce, je opět stát na jevišti.

Když mu v roce 2000 zavolal jeho bývalý spolužák z JAMU, ředitel Hudebního divadla v Karlíně Ladislav Županič a nabídl mu roli v muzikálu, neváhal ani vteřinu. Dnes je členem divadla Semafor, hostuje i v dalších divadlech. S úsměvem říká, že je ve svých 70 letech šťastný, protože může dělat to, co vždycky chtěl – spojit zpěv a herectví, být na prknech, která znamenají svět. Třebaže s malou ironií dodává, že je to na poslední chvíli.

Návrat k Popelce přes Ordinaci (v Růžové zahradě)

A nejen přes Ordinaci, ale i přes divadelní hru Jsme tým, tři knižní tituly, několik písní a divadelní prkna v Semaforu, v Ypsilonce a v divadle v Ústí nad Labem...  Jiří Štědroň se navíc k princi  z Popelky  po mnoha letech vrátil. Samozřejmě ne jako princ, ale jako král Popelkova ve výpravném muzikálu Kapka medu pro Verunku  v pražském Divadle Hybernia.

Ta cesta od Popelky k Popelce nebyla a není nikterak přímočará, jak už bylo naznačeno. Po cestě vznikly tři knížky, mnoho nových písniček a dvě divadelní hry: Ten čtvrtek platí a zcela nová hudební komedie Jsme tým s podtitulem Jednou jsi dole, jednou nahoře, aneb jak těžké je být umělcem. Ta první se hrála před lety v Semaforu, ta druhá, nazvaná Jsme tým, se hraje také v Semaforu  - od své premiéry 19. března.

Autor písničkové hry

„Hudební komedie Jsme tým," říká sám její autor Jiří Štědroň, „je jednoduchá hra s písničkami, komorní obsazením i nároky. Ráda by pobavila, přinesla pár nových refrénů, vtáhla diváka zadním vchodem do světa kumštu, kde není vždycky všechno lesklé a přívětivé, aniž by se nad tím nepřetržitě brečelo." Jiří Štědroň zároveň hru režíruje a napsal texty i hudbu k písním. „Neopisoval jsem, ale jsa dvanáct let členem Semaforu, nemohl jsem s pokorou nepřevzít jisté postupy, které se tam praktikují a jako autor nenasát atmosféru, kterou šíří tamější lídr."

Jako interpret má Jiří Štědroň v Semaforu krátce po premiéře Suchého a Pavlíčkovy hry Rytíři z Blaníku a krasavice Lída, kde hraje sám sebe před pár stoletími (vicevévoda Štědroň). Hraje tu ovšem i v dalších hrách (Hodiny jdou pozpátku, Mam´zelle Nitouche), v Ypsilonce hraje ve hře TGM, v Ústí nad Labem začíná zkoušet Noc na Karlštejně a v Divadle Hybernia hraje již zmiňovaného krále Popelkova v úspěšném muzikálu Kapka medu pro Verunku. Takže je velmi zaměstnaný autor i herec.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek