Přemek Forejt je dnes jedním z nejznámějších kuchařů. Nejen, že šéfuje kuchyni v olomoucké restauraci, ale hodnotí i výkony soutěžících v kulinářské soutěži MasterChef Česko. V mládí od něj přitom nikdo nic moc nečekal. Sám přiznává, že má problém se soustředěním. Ve škole mu to moc nešlo a na to, aby šel studovat dál, neměl úplně sebevědomí. „Šel jsem takovou klasickou cestou – když nevíš co, tak běž prostě na kuchaře. Děda je profesor, babička byla doktorka a já mám jenom podělanej výučák,“ svěřil se portálu tv.nova.cz.

Báli se, že z Přemka nic nebude

Jeho rodiče do něj příliš důvěry nevkládali. Báli se, že bude klukem, který se jen válí doma a nechá si vše platit od rodičů. První práci mu tedy našli raději sami. Začínal v restauraci U Kastelána v Brně. Starší kolegové mu radili, ať jede nasbírat zkušenosti do světa, a tak je poslechl.

„Když jsem byl v Anglii, tak to nebylo zrovna nejjednodušší, protože jsem si všechno procházel od těch úplnejch základů, takže jsem třeba umýval nádobí. Popravdě tam se dře 16 hodin denně a já jsem díky tomu zhubl. Jednu dobu jsem měl 53 kilo, což bylo úplně šílený,“ pokračoval Forejt, který si v londýnské restauraci L´Autre Pied sáhl na dno. Zároveň tak ale získal dovednosti, se kterými dnes může směle šéfovat kuchyni v restauraci.

Zpočátku však nevěděl, zda po tom vůbec touží. Prostor k otevření nové restaurace byl totiž v Olomouci. „Když jsem dostal nabídku od investora, tak jsem si říkal, co budu jako dělat v Olomouci. Vždyť tam nejsou ani semafory. Co tam budu dělat?“ směje se dnes jeden z nejznámějších kuchařů.

Když si ale nabídku poslechl pozorněji, zjistil, že bude mít obrovskou volnost. Jediné, z čeho měl strach, bylo, že musel svoji tehdy jen roční dceru přestěhovat do úplně jiného města. Energie měl ale na rozdávání, a tak neváhal. Chtěl prostě ukázat, co v něm je a dělat si věci konečně podle sebe. Bylo mu jen 27 let.

V restauraci najdete v menu jídla jako nikde jinde

Tým lidí, který kolem sebe má, si ho v roli šéfa nemůže vynachválit. Je sice impulzivní a dokáže vše během minuty změnit, ale za to je zábavný a velmi přátelský. Je ho všude plno. Podle kolegů je to spíše kamarád než šéf. Jakmile má nějaký nápad, hned se musí uskutečnit.

Možná i tyto vlastnosti mu pomohly překonat počáteční nezdary. „Po otevření jsem začali schytávat kritiku. Dělali jsme chyby. Každej, kdo otevírá restauraci poprvé, tak dělá chyby. Máme svoje pravidla. Už na začátku to některé lidi odrazovalo a teď musím říct, že i ty lidi, co si na začátku stěžovali, tak se k nám vrací,“ usmívá se Forejt.

Ne náhodou vypadá interiér restaurace tak otevřeně a vzdušně. Budova, kde restaurace sídlí, je totiž bývalé divadlo. Jelikož chtěl být Přemek Forejt jako malý hercem, kuchyň v podobě jeviště byla jasná volba. Kontakt s lidmi si nemůže vynachválit. Lidé se mohou dívat, jak se jídlo vaří i vydává. Jídlo v menu je inspirováno jen a jen přírodou.

„Všechno už je dávno vymyšlený. Spíš jsme zajímavý tím, jaké kombinujeme věci a jaké příběhy za tím hledáme. Máme tam čtyři živly: zahrada, pevnina, voda a nebe. Zahrada jsou bezmasá jídla, voda jsou ryby, pevnina jsou masa a nebe jsou dezerty. Chtěl jsem, ať je to zajímavý. Chtěl jsem restauraci, která bude bavit lidi,“ vysvětluje Forejt.

Vařit umí na jedničku

„Líbí se mi, když každé to jídlo má nějaký příběh. Mámě recept na limetové pyré. Každý zná limetu, že je strašně kyselá a to naše pyré je slaďounké a je cítit po limetách. Je to tím, že je to dělané z kúry. Jedno jídlo je inspirováno mým dědou. Já jsem k němu jezdil na prázdniny a jedl jsem u něho akorát párky s hořčicí a knedlík s vejcem. Knedlík s vejcem zná úplně každý. My jsem si vzali tu myšlenku a předělali jsme to,“ dodává oblíbený porotce z MasterChefa.

Kromě hereckého řemesla, tenisek, na které nedá dopustit, a přírody má Forejt ještě jednu lásku. Motýly. Přesně proto má jednoho obrovského vytetovaného na hrudi.