Přemek Forejt udělal zásadní rozhodnutí a konečně si žije podle svého

Přemek Forejt
Přemek Forejt
Zdroj: Profimedia
Více v galerii
Přemek Forejt

Přemek Forejt je jedním z nejpopulárnějších kuchařů současnosti. Do povědomí českých diváků se dostal především jako porotce soutěže MasterChef Česko. Je ale předně šéfkuchařem restaurace Entrée, kterou už pět let vede. 

Svoje zkušenosti nasbíral Přemek Forejt především v Anglii v restauraci L´Autre Pied, kde se jako začátečník učil všemu, co gastronomie obnáší. Pracoval od rána dlouho do noci a nijak se netají tím, že to dlouhodobě nejde zvládnout.

Sám zažil galeje

„Tři a půl roku jsem vydržel pracovat 16 hodin denně. Jsou kluci, kteří tam brali vitamíny. Je to náročný. Spousta kluků tam zkolabuje. Tak to je,“ vzpomíná Forejt na své začátky. Jeho šéf byl tehdy velmi tvrdý, což byl Přemek ostatně po té, co dostal vedoucí pozici, taky.

„Byl jsem až moc tvrdej. Šel jsem si hodně za svým. Nebylo to ale, že bych chtěl být jako on. Spíš to bylo o tom, že na mě lehlo spousta stresu a já jsem s tím jako bojoval, proto jsem byl takovej. A proto jsem křičel po těch klucích,“ přiznává.

Sám si to však nevyčítá. „Je to vývoj,“ podotýká. O tom, jaký je šéf v současné době nerad mluví. „To já nemůžu posoudit. To musí posoudit můj kolektiv a ne já,“ vysvětluje Forejt, který odmítá sám sebe hodnotit. „Já se snažím být férovej.“

Začátky nebyly vůbec lehké

Teď už má chod restaurace jasně stanovený a každý ví, co má dělat. Po otevření tomu ale tak nebylo. „Dělali jsme spoustu chyb. Když otevřete restauraci, tak nevíte nic. Jste tak zdravě naivní. Nebyly to úplně chyby, ale nárazy na věci, se kterýma jsme nepočítali,“ vysvětluje Forejt a pokračuje.

„První půl rok jsme pořád přehazovali věci ze skladu na sklad, než jsme si vychytali, co je pro nás nejpraktičtější, abychom nechodili moc daleko a vymysleli celkově ten systém za tím vším. To nějakou dobu trvá,“ popisuje nelehké začátky.

V současné době je ale všechno, jak má být. V restauraci panuje na první pohled klid a pohoda. V případě, že by se Forejt se svým týmem snažil o michelinskou hvězdu, zřejmě by tomu tak nebylo. O prestižní ocenění ale stál do svých třiceti let. Momentálně po něm už netouží.

Už žádný stres

„Uvědomil jsem si, že je super mít plnou restauraci a dělat si věci, tak jak chceme. Kdybychom chtěli michelinskou hvězdu, tak se musíme víc držet a jsme zase v tom stresu, ve kterým jsme byli. Teď máme restauraci a děláme, co nás baví," říká Forejt a naznačuje, že se se svým týmem úplně nechtějí podřizovat nepsaným pravidlům.

„Nemusíme se dívat doprava doleva a bát se, že sem přijde komisař a bude kritizovat jídlo, které chutná našim hostům. Vařím pro hosty, ne pro inspektory,“ podotýká. „Museli bychom se víc krotit v některejch věcech,“ myslí si Forejt. Z jeho slov je ale jasné, že o tohle on nestojí. Na prvním místě je totiž svoboda. V té se pracuje nejlíp.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky