Novela z roku 1961 Bohumila Hrabala nabízí nostalgickou vzpomínku na prvorepublikovou idylku malého městečka a jeho pivovaru. Autobiografický příběh vypráví o krásné paní Maryšce a jejím manželovi Francovi, který má na starosti městský pivovar. Tomu jeho krásná žena svými rozpustilými nápady přidělává ještě další starosti. Korunu všemu navíc přidá hlučný strýc Pepin, kterému se jeho dvoutýdenní návštěva prodlouží do konce života.

„Tato kašna a vlasy paní sládkové jsou ozdobou tohoto města," upozorňuje před hospodou jeden ze členů správní rady v podání Zdeňka Podskalského. Právě dlouhé vlasy byly jednou z důležitých rekvizit filmu. Jelikož Magda Vašáryová měla v civilu ostříhané vlasy na mikádo, dohromady vystřídala šest paruk. Mimo jejích krásných vlasů byly také tahákem její krásná ňadra, které ve filmu ukázala. Dokonce v pivovaru v Dalešicích, kde se film natáčel, najdete lavičku ze dřeva, na níž je zvěčněná scéna, jak doktor Gruntorád usne na hrudi paní správcové.

Režisér Jiří Menzel navíc ve své knize Rozmarná léta vzpomíná na scénu, v níž se nahá Vášáryová koupe: "Natočili jsme scénu ve čtyřech nebo pěti záběrech, protože jsem chtěl rychle pryč. Nelíbilo se mi to a myslel jsem si, že to celé zahodíme." Svůj názor ale za dva dny při postprodukci změnil. "Nemohl jsem vydechnout,“ napsal nadšeně o erotické scéně.

Vtipné gagy, kdy strýc Pepin chce mermomocí pomoci pracovníkům pivovaru, a přitom je postupně likviduje, natočil režisér Menzel dodatečně. Film se mu totiž zdál až moc "růžový". Právě scény se strýčkem Pepinem dovytváří obraz života v pivovaru. Režisér uvažoval, že do role obsadí Václava Neckáře nebo Vladimíra Menšíka. Ten ale roli odmítl, protože se mu nelíbilo, že v něm hrají "děti". Nakonec tedy obsadil Jaromíra Hanzlíka, který se role zhostil na výbornou.