Poslední panovnice z rodu Tudorovců své okolí obtěžovala zápachem

Helen Mirren v roli Alžběty I.
Helen Mirren v roli Alžběty I.
Zdroj: profimedia
Helen Mirren v roli Alžběty I.

Ikonická královna Anglie a Irska Alžběta I., pátá a poslední panovnice z rodu Tudorovců, panovnice éry „Zlatého věku Anglie“, pro svůj odmítavý postoj ke sňatku zvaná také „panenská panovnice“. I přes temný a zapáchající středověk dodržovala velmi úzkostlivě tělesnou hygienu, nenáviděla, když někdo v její blízkosti zapáchal. Sama však kolem sebe šířila hnilobný pach dechu plynoucí z velmi špatného stavu chrupu. 

A tak, krásná a vždy oděná do okázalých šatů a doplňků, dbajíc svého zevnějšku a tělesné hygieny, přišla královna díky radám středověkých lékařů o několik zubů. Zápach z úst ji provázel celý život.

Alžběta I., nemanželská dcera Anny Boleynové a Jindřicha VIII. K moci se dostala po smrti své nevlastní sestry Marie přezdívané „Krvavá Marie“ dne 17. listopadu 1558. Alžběta I. byla královna Anglie a Irska až do své smrti 24. března 1603. Za doby její čtyřiačtyřicetileté vlády se Velká Británie stala díky její námořní strategii – zámořským obchodům a koloniální politice – světovou mocností. Alžbětinská doba přinesla nejen obrovský rozkvět obchodu, ale také významné úspěchy v kultuře, mezi nimiž čněla zejména díla Williama Shakespeara.

Byť byla prohlášená za nemanželskou, dostalo se jí skvělého vzdělání v „novém učení“ renesance – renesanční trend umožňoval kvalitní vzdělání i pro ženy. O její výchovu se zasloužila guvernantka lady Bryan, která se o patřičné vzdělání princezny postarala všemi možnými prostředky. Učili ji nejlepší učitelé z cambridgeského okruhu humanistických vzdělanců. Alžběta projevila velké nadání pro cizí jazyky, které umocnila cílevědomostí a pílí. Své vrstevníky intelektuálně převyšovala.

Na domácí půdě neprovdaná královna věděla, jak si obratně zahrávat s oblíbenci a pobočníky, stavět je vzájemně proti sobě, a posilovat tak svou panovnickou moc. Vládla jako muž, spoléhala sama na sebe, jak sama tvrdila, že jako dobrá vládkyně nemusí být odkázána na pomoc svého manžela.

Svým odmítavým postojem ke sňatku se proslavila již za svého života. Byť byla po celý život muži, svůj odmítavý postoj nezměnila, neměla ani žádného oficiálního milence. Kvůli svému přesvědčení si vysloužila přezdívku „panenská královna“. Po její přezdívce nesla název i první anglická kolonie v Severní Americe – Virginia, stalo se tak roku 1584, kdy „panenská královna“ udělila souhlas s tímto pojmenováním siru Walteru Raleighovi.

Alžběta byla vysoké a štíhlé postavy spíše androgenního typu. Měla pěkný obličej lemovaný dlouhými, vlnitými zrzavými vlasy. Proč tedy nikdy nepoznala muže? O její pohlavní zdraví se zajímali nápadníci z celé Evropy. Některé historické teorie hovoří o zdravotních komplikacích, které jí znemožňovaly mít pohlavní styk.

Kromě údajného vaginismu trpěla Alžběta také halitózou – chronickým zápachem z úst. Byť středověku vládl zápach nemytých těl, potu a moči, Alžběta o svou tělesnou hygienu dbala velmi pečlivě. Koupala se jednou týdně a nesnášela, když v její blízkosti někdo zapáchal. Bohužel otázka orálního zdraví byla podceňována. Ke špatnému dechu, který způsobují anaerobní bakterie produkující síru, obdržela také velmi špatnou lékařskou radu. Bylo jí doporučeno, aby si osladila dech, a tak přehršel cukrovinek podporovaly další růst bakterií a hnití zubů, až nakonec skončila krásná panovnice bezzubá.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky