Petra Svoboda: "Odvážnému štěstí přeje"

Petra Svoboda: "Odvážnému štěstí přeje"

Petra Svoboda (30) ráda riskuje. Před lety odešla pracovat do Emirátů. Už rok moderuje Televizní noviny na Nově, přípravě na dráhu moderátorky věnovala přes půl roku, a to bez jakékoliv jistoty, že se na obrazovku opravdu dostane. „Věřila jsem si a nepřipouštěla žádné pochybnosti, že by to nemuselo vyjít.“

Takovou bleskovou kariéru na Nově neudělala ani Lucie Borhyová. Bývalá reportérka společenských časopisů tři měsíce moderovala Počasí, pracovala jako reportérka a moderátorka Nočních televizních novin, než ji Nova nabídla postup do Poledních a Odpoledních Televizních novin. Vypadá jako Raquel Welch i Claudie Cardinale zamlada. Proč si nechala příjmení bývalého muže a co ji v současnosti nejvíc trápí?

Jak to, že vypadáte lépe než před deseti lety?

Děkuju, nebudu říkat, že si to nemyslím. Určitě je to vliv toho, čím si člověk v životě projde. Zhubla jsem pár kilo, jím zdravě, snažím se vyhýbat alkoholu.

V mládí jste byla poživačná?

Já bych to takhle neotáčela. Spíš se člověk naučí si vážit svého těla. Dříve jsem se o něj tolik nestarala.

Ztmavly vám vlasy, bývala jste platinová blondýna, ale takhle vám to sluší víc...

Snad. Cítím se už nějakou dobu lépe v přírodnějších odstínech. Jak se říká, všeho moc škodí. (smích)

Kdy jste na to přišla?

Časem. Jde o to, jak se člověk vnitřně cítí, a já měla pocit, že by to chtělo návrat k přirozenosti.

Neřekli vám blízcí, že vypadáte jako Claudie Cardinale zamlada?

Spíš jako Raquel Welch, která se mi strašně líbí, je nejenom krásná, ale i oduševnělá, ale setkala jsem se i s názorem, že mám něco z Ursuly Andress a už zmíněné Claudie Cardinale. Nějaké společné prvky tam tedy asi jsou a přiznávám, že mi to moc lichotí.

Jak se vám podařil ten velkolepý skok – z ničeho, ze Spojených arabských emirátů až do Televizních novin?

Víte, že to nebylo z ničeho. Byli jsme kolegy v redakci časopisu Šťastný Jim předtím, než jsem odjela do Emirátů.

Jenže jste svět médií opustila, žila v cizině a ztratila kontakty...

To je pravda. Ale pak jsem byla v Čechách navštívit rodiče, potkala jsem budoucího manžela a už tady zůstala. Rok po narození Ráchel jsem začala přemýšlet, co budu dělat dál: jestli se vrátím k psaní nebo zkusím něco nového. Okrajově jsem se věnovala modelingu a moje agentura mě poslala na casting, který organizovala televize Nova. Prošla jsem několika kamerovými zkouškami a začala se připravovat na práci moderátorky. Učila jsem se správně dýchat, artikulovat, stát před kamerou. Po půl roce mi nabídli relaci Počasí, po dalších třech měsících se rozhodlo, že půjdu do Televizních novin.

Půl roku jste se věnovala něčemu, aniž byste měla jistotu, že to dobře dopadne? Nebyl to velký risk?

Asi ano, ale malé byl rok, rozpadlo se mi manželství a potřebovala jsem se zase postavit na vlastní nohy. Byla to tak trochu životní zkouška, ale věřila jsem si a nepřipouštěla žádné pochybnosti, že by to nemuselo vyjít. A vyšlo to! Jak se v životě říká, že něco končí a něco začíná, tak mně se v životě něco nepovedlo a tím úspěšným konkurzem se to zase otočilo.

Jaký máte vztah k arabskému světu?

Odjela jsem tam pracovat ve třiadvaceti. Byl to krok do neznáma a já nevěděla, co můžu čekat. Po čtyřech letech v českých médiích jsem si chtěla rozšířit obzory, což mi tato zkušenost dala. Já si Emiráty strašně chválím, mám k nim pozitivní vztah, přestože tady o nich panuje hodně předsudků.

Například že to není ideální místo pro emancipovanou Evropanku?

Znám tyto pověry. Setkávám se s nimi od té doby, co jsem tam odjela. Emiráty jsou velmi bohatá země. Od šedesátých let, kdy se tam začala těžit ropa a zemní plyn, se život místních lidí změnil. Jsou bohatí, cestují po světě. Nejsou to žádní negramotní Arabové, jak my je tady často vnímáme. Své zastoupení tam mají všechny světové firmy, žije tam spousta cizinců a dobře se tam domluvíte anglicky. Klidně jsem se mohla věnovat kariéře bez znalosti arabštiny, a také se mi nikdy nestalo, že by mě někdo obtěžoval.

Nosila jste sukni?

Pokud chce žena respektovat místní zvyky, tak se nehodí chodit příliš odhalená. Dávala jsem si na to pozor a nenosila výstřihy a krátké šortky. Oblékala jsem se decentně a elegantně. Mnoho turistů to nerespektuje, vystavují se a pak se diví tomu, že jim nějaká místní paní dá najevo rozhořčení. Ale to je asi tak všechno. Na druhou stranu je to schizofrenní země. Západní oblečení se tam běžně prodává, protože se chtějí přizpůsobit Evropě a umožnit turistům, aby se tam cítili dobře.

Čím vás pobyt v Emirátech obohatil?

Získala jsem potřebný nadhled. Je dobré v životě zjistit, že ten svůj svět, který vnímáš jako jediný střed vesmíru, vlastně není zdaleka tak důležitý. A pak se mi také potvrdilo, že odvážnému štěstí přeje.

Prodávala jste tam čluny?

Pracovala jsem na lodi jako event manažer a PR manažer. Organizovala jsem akce pro turisty, kteří si chtěli pronajmout loď. Později jsem se starala o propagaci firmy, která vyráběla lodě. Rybolov má v Emirátech ohromnou tradici a loď má skoro každý člověk.

Vaříte arabská jídla?

Nevařím bohužel ani česká. Nejsem zdatná kuchařka, i když teď musím vařit pro dceru. Zvládnu těstoviny, občas upeču ryby, které má ráda, nebo ovocný koláč, ale dobrá jsem hlavně na snídaně.

Kvůli sobě byste nevařila?

Pravidelně ne, šla bych raději do restaurace nebo bych raději vůbec nejedla. (smích) Jsem totiž až moc velký gurmán a neumím se příliš omezovat.

Před čtvrt rokem jste se musela rozhodnout, jestli opustíte místo rosničky a půjdete do Televizních novin. Bylo to těžké rozhodování?

Upřímně řečeno ne, vždycky jsem byla zvyklá sledovat dění kolem sebe, ať už na politické nebo společenské scéně. Práce ve zpravodajství a moderování zpráv mě tak od počátku lákalo daleko víc. Takže to bylo vlastně jednoduché.

Nemíváte někdy deprese z obsahu zpráv?

Bývá tam hodně negativních informací a to samozřejmě nemůžu jen přecházet, je třeba dobře vědět, jakou zprávu uvádím. Přitom se od toho ale musím do jisté míry odosobnit. Nejvíc se mě samozřejmě dotýkají smutné zprávy o dětech, ale jako profesionálka to nesmím dávat příliš najevo.

Jak vypadá váš den?

Pokaždé jinak. Záleží na tom, jakou moderuji relaci. Když mě čekají Odpolední Televizní noviny, vstávám s Ráchelkou v sedm hodin. Po snídani jdeme někam ven, třeba do blízkého parku. Před polednem vyrážím do práce, kde mě čeká kostymérna a maskérna. V pět odmoderuji relaci a domů se dostanu kolem sedmé.

Proč si Petra nechala příjmení ex manžela a k tomu používá tvar Svoboda místo Svobodová? Jak vypadá její společenský život? To i mnoho dalšího si můžete nyní přečíst v aktuálním Story číslo 13.

Nové Story v prodeji

  • Rozhovor: Petra Svoboda
  • Václav Noid bude brzy otec
  • Dara Rolins nejde neupravená ani se smetím
  • 10 dokonalých odličovačů
  • + 100 stran módní a life style inspirace

Cena jen 28 Kč

Navštivte nový web www.story.cz

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek