Petra Janů: Asi by mě nebavilo jen tak zdobit

Petra Janů: Asi by mě nebavilo jen tak zdobit

Petra Janů stárne do krásy. Vypadá tak dobře, že je to skoro až k vzteku. A to ji příští rok čekají kulatiny, na které se málokterá z nás těší. „To není jediné jubileum. Taky budu mít čtyřicet let na scéně a pětatřicet let se Zelenkou. Což je, uznejte, skoro na křížkové lázně!“

Diskutujte: Petra Janů se netají tím, že pro svůj skvělý vzhled musí pravidelně cvičit a v jídle se drží zkrátka. Jak jste na tom vy?

Jak to oslavíte?
Nevím, možná uteču. Když se blížily padesátiny, dlouho předtím za mnou všichni chodili a ptali se, co chystám za oslavu. Lekla jsem se a koupila si zájezd do Egypta. V den narozenin jsem vypnula mobil, koukala na moře a přemýšlela o nesmrtelnosti chrousta. Ale pětapadesátiny jsem oslavila koncertem v Lucerně a něco podobného bych chtěla udělat i příští rok.

V koncertování jste ale měla slušnou pauzu.
Třináct let. Ne že bych s kapelou vůbec nezpívala, ale víc jsem se soustředila na muzikály. Po Třech mušketýrech jsem začala svou pozornost dělit a po Angelice jsme už s Golemem koncertovali naplno. Odskočila jsem si jen do Ať žije rokenrol, kvůli letité slabosti pro Jandu a Šípa. A zatím se mi nestýská. Je mi příjemné být sama za sebe, vědět, že lidi přišli za mnou a chtějí mě poslouchat. V muzikálu jste jen součástí týmu. To by musela být sakra role, aby mě přilákala.

Cítíte z publika cosi jako energii?
Určitě. Stane se třeba, že nemám nejlepší den, jdu na jeviště a říkám si: Lidičky, dneska vám to nezávidím. Odzpívám dvě tři písničky, lidi se přidají, napětí se uvolní a chmury jsou pryč. Jsem šťastná, že můžu dělat muziku. Je to terapie. I proto se mi líbí, když se zpívá u táboráku nebo doma. Ale zdá se mi, že je toho už nějak míň.

Měla jste někdy chuť se sebrat a utéct z jeviště?
Byly takové okamžiky. Když udělám botu, přiznám to. Diváci to ocení, vidí, že jste jen člověk. Když jsem hrála královnu ve Třech mušketýrech, měla jsem zpívat kolegovi Tomášovi Bartůňkovi coby lordu Buckinghammovi: Váš plán je troufalý, jste králi v lásce sok… A namísto toho ze mě vyšlo: Váš tlak je zoufalý… Kolegům začaly tryskat slzy. Ale měli jsme skandovaný potlesk.

Co člověku dá přibývající věk?
Mně přinesl zklidnění. Když máte hodně práce, ani si neuvědomujete, kolik vám je. Dardu dostanete ve chvíli, kdy se potkáte s nějakými známými, které jste dlouho neviděla, a oni vám líčí, že syn, který byl u vás naposled ještě v kočárku, maturuje.

Připadáte si na něco stará?
Třeba v obchodech s oblečením. Když vidím současnou módu – samé volánky, mašličky, žabičky a nabírání, jsem v transu. Mně se líbí jednoduché klasické věci. Taky na surfování nebo bungee jumping jsem stará. Ale to mě netáhlo ani jako mlaďocha, na to jsem byla zjevně stará, už když jsem byla mladá.

Jaký je rozdíl mezi dnešní Petrou a někdejší Janou?
Obrovský, nejen co se exteriéru týká. Můj muž říká, že teď vypadám nejlíp, co mě zná (nevím, jestli to mám brát jako poklonu). Nic bych nevracela – ani průšvihy, ani úspěchy. Vychutnala jsem si je, nemusím se zoufale za ničím hnát, něco obhajovat. Všechno prostě je, jak má být.

Opravdu ale vypadáte čím dál líp. Jak to děláte?
Nedávno mě pobavil Petr Kostka, když mi říkal, jak se dělí lidský věk – na mladý, střední a „vypadáš skvěle“. Můj recept zní – co nejvíc se smát. A cvičit, v mém případě obden. Začínala jsem na rotopedu, ale bolel mě na něm zadek a nebavilo mě to, takže nakonec sloužil k věšení košil. Dnes mám doma eliptical. Na něm se šlape a hýbe rukama jako při běhu na lyžích. Taky chodím do posilovny a mám trenéra, který mě donutí dělat věci, které bych sama od sebe nedělala. Cvičení potřebuju k životu, neb jsem slovanský typ, co se podívá na jídlo a má o kilo víc. Taky jsem se posledních třicet let pořádně nenajedla. Dopoledne ovoce, odpoledne zelenina… Hřeším jen o Vánocích, to se změním v popelnici. Pak si připadám jako nákladní tatra a cvičím zas jak zběsilá.

Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy

V novém čísle najdete:

  • Rozhovor: Petra Janů
  • Orgánové hodiny: Jak si hýčkat svoje tělo.
  • Můj muž mě znásilňuje
  • Bylinky do domácí lékárničky
  • Předplatné Vlasty

Petra Janů: Asi by mě nebavilo jen tak zdobit

Tip KAFE.cz

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Vlasta.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky