Sexuolog Petr Weiss (57) se ho snaží stejně jako další mýty (např. simultánního orgasmu) už řadu let při práci s klienty i ve svých publikacích vyvrátit. Pořád má ale práce dost!

V redakci se přeme: kolega tvrdí, že se u nás víc souloží a méně dělají děti, já soudím, že se snižuje i frekvence sexuálních styků. Kdo má pravdu?

Sledujeme sexuální chování české populace vždy po pěti letech od roku 1993. V tomto osmnáctiletém období máme tedy k dispozici pevná data a z nich zjišťujeme, že se u nás v podstatných rysech nic nemění – to znamená: nestoupá, ani neklesá frekvence pohlavních styků, neklesá věk první soulože, nestoupá, naopak spíš se mírně snižuje počet sexuálních partnerů, zvláště u mužů, tedy takzvaná promiskuita atd.

V posledních letech se ovšem v souvislosti se širokou dostupností internetové pornografie ve světě objevují varovné výzkumy, které svědčí o tom, že stále více mužů dává přednost rychlému uspokojení pomocí masturbace u počítače před mnohdy mnohem komplikovanější cestou získání sexuální partnerky, jejího svedení a uspokojení. To totiž může být v mnoha případech poměrně energeticky náročný proces: „internetový sex“ je jednodušší.

Není tento varovný trend součástí toho, že se sex proti předcházejícím generacím víc „technizuje“ a „komercializuje“. Jako by lidé jen více nebo méně kvalitně „uspokojovali své sexuální potřeby“, ale přestávali se „milovat“ v tom původním smyslu slova?

A potom to naučí svého partnera nebo to budou dělat spolu s ním. Kromě tohoto poradenského vedení nemáme bohužel zatím k dispozici žádné léky, jež by výraznějším způsobem ženám pomohly. Zatím zkrátka neexistuje žádná viagra pro ženy. Až s tím někdo přijde, bude to čtvrtá sexuální revoluce.

Které byly ty tři předcházející?

Všechny se staly ve druhé polovině minulého století a naprosto změnily lidskou sexualitu. Umožnily, aby jednoznačně převládla rekreační funkce sexu nad funkcí prokreační, chcete-li radost nad rozmnožováním.

První sexuální revoluci způsobil objev penicilínu, který umožnil léčit do té doby neléčitelné sexuálně přenosné pohlavní choroby. Druhou přinesl objev antikoncepční pilulky v šedesátých letech; ta dovolila ženám vzít do svých rukou vlastní reprodukční historii a zbavila je závislosti na zodpovědnosti jejich partnera.

Třetí revoluce je objev léků na poruchy erekce – Viagry, Levitry a Cialisu. My jsme první generace mužů v historii lidstva, která má k dispozici skutečně účinné léky na tuto nejčastější mužskou sexuální dysfunkci. Jsem rád, že jsem se toho dožil.

Modrá nebo žlutá pilulka umožňuje sex i starším pánům. Je ale společenské mínění dost zralé na to, aby akceptovalo sex u seniorů? Vzpomínám, že nedávno jeden film, který se týkal této problematiky, vzbudil u značné části diváků pohoršení.

Podle mě se to mění. Dnešní šedesátníci přece zdaleka nejsou „na vejminku“, ale vedou plnohodnotný život. Ještě před padesáti lety seděli jen na zápraží a hřáli se na sluníčku. Dnes chodí do fitness center, cestují nebo i studují. S prodlužováním průměrného věku se prodlužuje i sexuální život.

To, že sexualita starých lidí může vzbuzovat rozpaky, je spíš výsledek mediálního obrazu. Média v posledních dvaceti třiceti letech jsou založena na kultu mládí, vytvářejí dojem, že normální plnohodnotný život je spojený jen s mladším věkem. Ale až poznají, že většinu kupní síly přece jen mají starší ročníky, tento postoj se změní.

Nechystáte nějaký výzkum o sexualitě seniorů? O tom se přece moc neví.

S mou doktorantkou Alex Doležalovou jsme připravili velký výzkum o sexualitě žen před menopauzou a po ní. Požádali jsme o grant, ale nebyl nám přidělen.

Zjevně tato oblast nikoho nezajímá, přestože je o ní minimum výzkumů. Jako kdyby lidé po pětačtyřiceti letech už neměli žádné city, žádný sex. To však není pravda. Mnohé ženy právě až po menopauze rozvinou svou sexualitu.

A co mladí?

Velmi mě těší, že se mladá generace chová v sexu podstatně zodpovědněji než ta moje. Užívají antikoncepci, mají nesrovnatelně méně potratů, stoupá – i když ne dostatečně – počet mladých mužů užívajících kondom, klesá počet partnerů a partnerek uváděných za posledních dvanáct měsíců, to znamená, že klesá promiskuita.

Tato pozitiva v oblasti chování navíc provází další liberalizace v oblasti postojů k sexuálním otázkám. Dnešní mladí jsou velmi liberální v postojích a velmi zodpovědní v chování. Ze sexuologického hlediska si nelze představit lepší kombinaci.

Říká se, že sex je zábava chudých. Myslíte, že dluhová krize změní naše sexuální chování?

Domnívám se, že i přes krizi je v naší zemi tak dobře, abychom se milovali jen tehdy, kdy na to budeme mít chuť, a ne z pouhé nudy.