Začněme u vás doma. Jak dlouho jste už vlastně ženatý? (Předem gratuluji!)

Příští rok budeme slavit 30 let.

To je v našem showbyznysu docela výjimka, co říkáte? Jak jste to s manželkou dokázali vydržet spolu tak dlouho?

Myslím, že největší zásluhu na tom mají naše naprosto nekonfliktní povahy. My se dokonce vůbec nehádáme. A moje paní je pohodářka, já taky, takže to nemůže neklapat.

Znamená to mj., že už jste takový znalec žen?

Znalec žen nejsem vůbec. Božský Ringo Čech mi dává pravidelné lekce, ale jsem velmi špatný žák.

Tuším, že jste s manželkou přibližně stejný „ročník“, co říkáte svazkům, kdy je jeden partner třeba o třicet let starší? Dokázal byste si představit, že máte za manželku třeba třicetiletou ženu?

Sebe si s takhle mladou ženou představit nedokážu. Je to obrovské riziko. Ale znám několik vztahů, kde to funguje skvěle. Čili, jak se poslední dobou často říká: Je to o lidech…

Nastane i po těch letech společného života okamžik, kdy vás vaše žena překvapí?

Překvapuje mě denně! Kdysi jsem se vyprávěním těchto „překvápek“ docela úspěšně živil.

Je něco na ženském myšlení, co podle vás nikdy nepochopíte?

Vy se ptáte na „něco“? Já tedy odpovídám: VŠECHNO. Myšlenkové pochody žen jsou něco tak iracionálního, že už jen myšlenka, že něco takového, jako „logika ženského uvažování“ existuje, je absurdní. A to je přece na ženách to krásné!

Chtěl byste prožít jeden den v ženském těle? Jak byste tuhle možnost využil?

Nechtěl. A ani bych neuměl této pofiderní výhody využít. Možná bych večer zkusil někde zatancovat u tyče.

Když chcete své ženě udělat radost, s čím určitě uspějete?

Když mám čas na procházku, na výlet, na nějakou kulturu.

Poznáte už za ty roky, aniž by něco řekla, že je rozzlobená a že je zle?

Jasně. Má v očích takové blesky. Nedají se přehlédnout.

Když jste s manželkou takoví pohodáři, to asi doma neřešíte občasné neshody (kdo je nemá) jako v italské domácnosti…

Určitě ne, řešíme je absolutně v klidu. Naše rozpory se ve většině případů týkaly výchovy dětí – máme čtyři, takže pořád bylo co řešit. A je i teď, když už jsou dospělé.

Už po vás manželka někdy hodila nějakou součást bytového mobiliáře? Zasloužil jste si to?

Přísahám, že nikdy!

Přinesete občas manželce květiny? Schválně, které má nejraději?

U aktivních umělců je to takové složitější – nosí domů květiny často a manželky vědí, že nejsou kupované. Přesto mají radost, moje paní taky. Má ráda orchideje, párkrát jsem je přivezl z Thajska. Naposledy mi je na letišti ve Frankfurtu zabavili, od té doby už je nevozívám. Ovšem mé paní udělá radost i kytička prvních sněženek.

Vzpomenete si ještě, jak jste se s manželkou seznámili? Musel jste ji dlouho dobývat? Čím jste si ji získal?

Byl jsem moderátor jedné série večerů pro zahraniční turisty a ona mi byla Čedokem přidělena jako asistentka. Dobýval jsem ji dlouho, vykali jsme si snad dva roky. Myslím, že jsem ji získal tou svou trpělivostí. Usiloval jsem o ni i v době, kdy pracovala dva roky jako delegátka ve Frankfurtu.

Pamatujete si datum svatby a vzpomenete si vždycky každý rok, že máte výročí? Pamatujete si narozeniny a svátky vašich dětí, nebo vám je připomíná, jako většině chlapům, manželka?

Jasně, že si datum svatby pamatuju a vždy to nějak oslavíme. Všechna významná data naší velké rodiny si pamatuju, ale pro jistotu to mám vyznačeno i v diáři.

Váš syn Pavel je velký showman, jak jste sledoval jeho půvabnou mediální přestřelku s modelkou Kateřinou Kristelovou? Líbil se vám jeho kalendář?

Kalendář se mi líbil moc, opravdu jsem se pobavil. Mediální přestřelka se mi líbila mnohem méně, jsem rád, že jsem taky svou troškou přispěl k jejich usmíření.

Je o vás známo, že jste velký gurmán, vaříte rád? Dáte nám k dobru nějaký váš oblíbený recept?

Moje recepty jsou hodně ujeté. Vyžadují odvahu, fantazii i smysl pro humor. Ale jsou to dobroty. Nic jsem nevytvořil sám, mám pouze rozsáhlou mnohatisícovou sbírku receptů, které mi poslali příznivci mých kuchařek, diváci mých televizních pořadů, posluchači mých rozhlasových okének a čtenáři receptů, které vycházejí v tisku. Zkuste třeba Meruňky v rohlíku. (Recept najdete na konci rozhovoru)

Před nějakou dobou se hodně mluvilo o různých dietách, kterými procházíte, např. s dietologem Vítem Chaloupkou, jak to vaše snažení vlastně dopadlo? Podařilo se vám zhubnout? Budete v této snaze ještě pokračovat?

Hubnu celý život. Hubnutí s Vítkem Chaloupkou bylo hodně drsné, nic mi nechutnalo, hodně jsem se dřel v posilovně, ale nedám na něj dopustit. Zhubnul jsem opravdu hodně. Pokračoval jsem s doktorkou Cajthamlovou, to bylo příjemnější a zhubnul jsem ještě pár dalších kilo. Teď se řídím knihou Ivana Bukovského HUBNUTÍ BEZ BLBNUTÍ a tu považuju za svoje naprosté osvobození. Myslím, že v oblasti hubnutí je on naprosto nejlepší!

Která dieta pro vás byla nejhorší?

Všechny, při kterých mívám hlad nebo jím něco, co mi nechutná jsou hrozné a nesnáším je.

Jak jste na tom se sportovními aktivitami?

Hraju fotbal za Amforu, občas tenis, rád plavu a docela rád chodím (ne příliš rychle). Taky létám balonem (mám pilotní licenci) a potápím se.

Když se podíváte zpět, byl jste vlastně někdy v minulosti štíhlý jako proutek? Máte pro svou urostlou postavu genetické předpoklady?

Byl jsem vysloveně podvyživený. Byla mi vidět všechna žebra – viz přiložená fotka ze hry Tom Sawyer, kde jsem hrál Huckleberryho Finna (se mnou Hana Maciuchová). Mám i fotku, jak jsem hrál s Pavlem Dostálem, ale na ní byste nepoznali, že jsem já ten hubený vlevo.

Tak to jsou opravdu unikátní snímky, myslím, že je naši čtenáři ocení.

Můžete nám prozradit, co všechno v současnosti děláte a jak se daří vaší firmě?

Toho je opravdu moc. Má firma je umělecká i reklamní agentura, zprostředkováváme umělce na nejrůznější akce, vyrábíme rozhlasové i televizní pořady na zakázku, vydáváme knížky, vyrábíme DVD se zábavnými pořady. Působíme i jako cestovní agentura, naposledy jsme prošli s karavanou velbloudů část Sahary. Firmě se daří, i když objem zakázek v poslední době poklesl, ale to je všude a je to přechodné.

Plánujete nějaký nový projekt?

Nejvíc se těším na premiéru francouzské komedie JO NENÍ TO JEDNODUCHÉ, kde hraju starého profesora matematiky, který se spustí se svou mladičkou žačkou. Hraje tam se mnou Uršula Kluková, Jarda Sypal a Klára Jandová z Rodinných pout. Poprvé to budeme hrát v říjnu ve Slaném a pak s tím budeme jezdit po republice.

Co televize, divadlo, film?

S filmem nemám už dlouho moc společného (kdysi jsem napsal spolu s Ringem nějaké scénáře, nejznámější je asi Smyczkův film Sedm hladových), v televizi se objevuju málo, protože v současné době televizní stanice rezignovaly na zábavu. A divadlo mě baví a budu se mu věnovat, chci si ještě při podzimu života zahrát. Přizvu k tomu ještě Josefa Aloise Náhlovského.

Co vám tak proběhne hlavou, když se zpětně podíváte třeba do doby, kdy jste vystupoval s Fešáky…. Na co v této souvislosti nejraději vzpomínáte? A co je pro vás naopak tíživá vzpomínka?

Byla to skoro polovina mého života, senzační doba, nepřetržitý mejdan! Vzpomínám na dobu s Fešáky stále častěji. Bylo pořád veselo. Smutno bylo pochopitelně, když zemřel Michal Tučný.

Kdy jste zažil největší životní zklamání, osobní či profesní? A naopak nejpříjemnější překvapení?

Petr Novotný
Narodil se 6. 8. 1947 v Olomouci. Po maturitě na olomouckém gymnáziu šel do Prahy studovat Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Cestoval a začal pracovat v rozhlasovém Mikrofóru. Postupně se věnoval různým uměleckým aktivitám, vystupoval např. se skupinou Fešáci, moderoval, uváděl v televizi zábavní pořady. Dnes je především úspěšným podnikatelem, ale také otcem velké rodiny. S manželkou oslaví příští rok 30. výročí svatby, má čtyři děti, z toho tři vlastní a jedno adoptované.

Myslím, že nějak hluboce zklamán osobně či profesně jsem nikdy nebyl. Je mi líto, jak zmizela televizní zábava. Nejde o mě, já už jsem si svých pár let slávy užil, a to se nevrátí. Ale kolem mě je fůra neskutečně vtipných a talentovaných lidí… a není o ně zájem. Myslím, že ani diváci ztrátou zábavy příliš netrpí, stačí jim seriály. Takový je holt život, s tím nic nenadělám. Ale mrzí mě to hodně. Nejpříjemněji mě překvapili diváci na koncertě Nedvědů na Strahově, který jsem pořádal. Tím, že jich přišlo tolik… A osobně mám radost ze všech svých dětí.

Označil byste se za baviče, či už spíše podnikatele, co říkáte?

Bavičem jsem byl pouhých pět let. Pokud se za něco považuju v branži, tak za moderátora. Ale firmě se musím věnovat celý den, takže přece jen jsem především podnikatel.

Bavič jste byl jistě úspěšný, jste takový zábavný chlapík i doma?

Určitě. U nás doma je opravdu veselo, jsme velmi dynamická rodina, bydlíme všichni spolu, nenudíme se tu.

Díváte se někdy na televizi, a když, tak jaký druh pořadů vás zajímá? Podíváte se někdy na televizní seriál?

Přiznám se možná poprvé v životě: V televizi sleduji jenom zprávy a fotbal. Jinak nic. (Výjimky: Monty Python, Kancl, Ajťáci, Hotel s Cleewsem). Seriály vidím občas koutkem oka, když mě žena povolá k večeři a při ní běží televize.

Nepochybuji, že se orientujete i v politice… Co říkáte politickým čachrům, které vedly ke zrušení voleb?

Celé mě to šokovalo. Bojím se, že už brzo budeme šašky celé Evropy. Jako poměrně vytížený cestovatel vnímám takové signály.

Existuje podle vás vůbec strana, která je pro normálního člověka volitelná?

Ale určitě. Každý normální člověk by měl jít volit. A je-li normální, najde si jistě i nějakou svou „volitelnou“ stranu: Ale chápu, že je to čím dál těžší.

Co kdyby se o vaši přízeň ucházely třeba feministky, co vy na to?

Toleruju prakticky vše, co je v mezích zákona, tedy i feministky. Ale rozum mi to nebere, stále za tím vidím jakýsi mindrák.

Co byste vzkázal našim čtenářkám?

Moji první, základní životní zásadu: NIC NENÍ PROBLÉM.

Recept Petra Novotného pro naše čtenářky

  • Meruňky v rohlíku
  • Rohlíky
  • Meruňky (kompotové)
  • Vajíčka
  • Olej
  • Cukr
  • Tvaroh

Použijeme hladké rohlíky (bez máku či soli). Podélně je rozpůlíme a částečně vydlabeme. Namažeme vždy jednu půlku tvarohem (smíchaným se žloutkem a cukrem). Vložíme tři půlky meruněk, rohlík uzavřeme a namočíme do rozšlehaného vajíčka a na oleji ze všech stran krátce osmažíme. Hotový rohlík obalíme v cukru jako koblihu.