Penelope Cruz: „Říkají mi Miss Paranoia.”

Ještě před pár lety ji Hollywood přehlížel jako cizinku, která mluví špatně anglicky a její filmy nevydělávají. Nyní ji nominoval na Oscara za film Vicky Cristina Barcelona.

Penélope Cruz (34) je jako vzácný kámen, který se v plné kráse dokáže zaskvět pouze tehdy, pokud ho dostane do rukou skutečný šperkařský mistr. Průměrný řemeslník z ní vybrousí nanejvýš blýskavou cetku (vzpomeňme třeba na plytké dobrodružné filmy Sahara a Sexy Pistols). Klenotník-umělec z ní ale dokáže vykouzlit skutečný drahokam, který zasadí do nádherného šperku. Tak jako Pedro Almodóvar, který se ve světě filmu stal něčím jako jejím druhým otcem a dovedl ji až k oscarové nominaci za film Volver. „S ním se cítím pod ochranou. Pedro není můj manžel, bratr ani otec. Je něčím jiným, ale je v mém životě nenahraditelný,“ říká o něm Penélope. A nyní také Woody Allen, ten jí svěřil postavu vášnivé manželky excentrického Španěla ve filmu Vicky Christina Barcelona. „Woody z ní byl úplně paf,“ vzpomíná na atmosféru při natáčení její filmová kolegyně Scarlett Johansson. „Pořád jenom huhlal ,Uh-uh, P-Penélope, P-Penélope. Nemohl se z ní vzpamatovat. On prostě má smysl pro krásné věci. A Penélope tedy krásná rozhodně je.“

Nebyl by to ovšem Woody Allen, kdyby ho tu a tam nepřemohly jeho hypochondrické tiky a neurózy. Když se například natáčela jedna z nejžhavějších scén filmu, lesbický polibek mezi Penélope Cruz a Scarlett Johansson, daleko víc se zajímal o podivnou skvrnu, která se mu zničehonic objevila na ruce. „Hned, jak jsme dotočili, utíkal ke svému dermatologovi," vzpomíná Penélope.

Outsiderkou v továrně na sny

Nyní hýčkaná múza evropských i amerických režisérů-intelektuálů to ovšem při svých začátcích v Hollywoodu neměla nijak lehké. Už proto, že když z rodného Španělska dorazila na svůj první americký konkurs, uměla anglicky pouze tři slova. A ještě dlouho poté si každou svou roli musela foneticky přepisovat. „Při natáčení jsem se často cítila jako outsider,“ přiznává. „Kolikrát jsem nerozuměla, co říká můj herecký partner. Na druhou stranu natáčení v cizím jazyce vám dává určitou svobodu, protože k sobě nejste tolik kritičtí a troufnete si víc riskovat.“

Další „přitěžující okolností" v továrně na sny ostatně byl i její exotický zevnějšek. Hollywoodští producenti nikdy neměly k „etnicky" vypadajícím herečkám velkou důvěru a svěřovali jim nanejvýš role služek nebo prostitutek.

Penélope byla pro svůj americký úspěch ochotna udělat a vyzkoušet téměř cokoliv: naučila se jezdit na velbloudu (ve filmu Sahara), vyloupila banku (v dívčím westernu Sexy Pistols), ba dokonce se stala strašidelným umrlcem (v hororu Gothika). Ale nebylo jí to nic platné. Její filmy moc nevydělávaly - přesto, co o ní řekl režisér thrilleru Vanilkové nebe: „Penélope dokáže vykřesat oheň z čehokoli, co se hýbe."

Její skutečný úspěch tak začal vlastně až ve chvíli, kdy se pokorně vrátila do Španělska a pro útěchu se vrhla do náruče Pedru Almodóvarovi. Ten už totiž pro ni měl připravenou roli v již zmíněném filmu Volver...

Milenci se mění, Pedro zůstává

Pedro Almodóvar byl ostatně jejím utěšitelem už mnohokrát. Penélope se mu mnohokrát vyplakávala do telefonu i na rameni. Pochopení pro její přecitlivělost a choulostivé nervy mívá i při natáčení: „Přezdívá mi Miss Paranoia. Jenom ho někdy už trošku štve, když se před záběrem stokrát ptám na stejnou věc," přiznává Penélope.

Její homosexuální guru zafungoval jako vrba i ve chvílích, kdy Penélope řešila milostné problémy se svými střídajícími se partnery. Obvykle se zamilovává při natáčení: při práci na Vanilkovém nebi se stala partnerkou Toma Cruise, při natáčení Sahary ji zase okouzlil Matthew MacConaughey. „Nikdy jsem s nikým nezačala chodit přímo během natáčení!" prohlašuje nicméně Penélope. „Vždycky až potom. Na place se zrodí třeba jen přátelství a kdo ví, za pár měsíců z toho třeba může být něco jiného. To se nedá naplánovat."

„Něco jiného" se na každý pád zrodilo i mezi ní a jejím nejnovějším hereckým protějškem Javierem Bardemem, který ve filmu Vicky Cristina Barcelona hrál jejího temperamentního manžela. Poprvé se setkali, když Penélope bylo šestnáct, při natáčení jejího prvního filmu Šunka, šunka (tehdy prý byla před kamerou tak sexy, že ji to samotnou přivedlo do rozpaků a hned po natáčení se ostříhala na ježka, aby svůj sexappeal trochu zmírnila). A jejich společní přátelé tvrdí, že právě Javier by pro Penélope konečně mohl být ten pravý.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky