„Kdyby to bylo v mé moci, covid tu už dávno není. Bohužel, ač jsem kouzelník na tohohle zákeřného vira prostě nemám. Na něj žádné čáry neexistují a je proto třeba, jde-li o zdraví, aby si ho ohlídal každý sám a respektoval nařízení, ať se nám líbí, nebo ne, abychom nad ním zvítězili. Jiná cesta asi opravdu neexistuje,“ řekl nám oblíbený mág.
Divadlo je zavřené, muzeum se potýká s omezeními, takže hodně času Pavel tráví doma
Divadlo je zavřené, muzeum se potýká s omezeními, takže hodně času Pavel tráví doma.
„Víte, já jsem člověk, který musí pořád něco dělat, a ne sedět a propadat černým myšlenkám. Samozřejmě covid všechno přibrzdil, nebo dokonce zabrzdil, ale užívat si v uvozovkách nicnedělání, tak to pro mě není. Jsem aktivní, a ještě k tomu optimista, takže sice se zakaboněnou tváří, ale i s chutí se pouštím do řady u mě nových a netradičních věcí.“
Lenošení tedy není Pavlovi vlastní a jak tvrdí, divan má jen na přespání a ne, aby se na něm zbůhdarma povaloval nebo posedával s rukama v klíně v křesle. Je prostě a jednoduše kutil.
„No, to je tedy opravdu pravda. Utahování šroubů v souvislosti s coronavirem a pak zase rozvolňování, a tak dokola byl a je v podstatě děs. Samozřejmě nejde celodenně pracovat na novinkách pro muzeum nebo divadlo, takže jsem třeba dokonce doma i uklízel. A musím se pochválit. Po kratší době, dá se říci, když jsem byl v této činnosti v záběhu, jsem získal solidní zručnost jak se smetákem či prachovkou, ale mnohdy i se vzpouzejícím vysavačem a podobnými nástroji a přístroji se skamarádil. A pozor, podle nezaujatých pozorovatelů, po skončení šichty, byla na mé dílko prý radost pohledět. Nešlo sice o gruntování v pravém slova smyslu, ovšem očistného účelu bylo dosaženo,“ vysvětlil Pavel.
Ač je optimista, současná situace ho nenechává v klidu
Takže rekvalifikace? K čarování si mág přidal úklidové a počišťovací práce a míní se i v tomto oboru zdokonalovat?
„Tak to ani náhodou. Prostě jen dočasně naplňuji známé úsloví „Nouze naučila Dalibora housti“, takže jsem se, chtíc nechtíc, zapojil i do prací v minulosti pro mne netradičních. O domácích úklidových radovánkách jsem mluvil, ale dospěl jsem i k další nebývalé rodinné záležitosti, a to že jsme si s manželkou občas vyměnili role. Ona jako skvělá kuchařka mne zasvěcovala i do prací kolem plotny a vaření, protože ne všechno jde vykouzlit. Když se člověk chce najíst, musí máknout a přiložit ruku a samozřejmě i tvůrčí kuchařskou invenci k dílu, ona zase ostřížím zrakem sledovala, když jsme s našimi syny trénovali kouzelnické fígle, až tahle zlá doba skončí a opět se bude hrát a čarovat pro radost naši i našich příznivců. A musím konstatovat, že spokojenost byla všestranná. A o tom ten život i v dnešní ne nejlepší době je. Nesmíme upadat do depresí a splínů, chce to zachovat si dobrou mysl a říkat si, že se zase vše v dobré obrátí. Já pevně věřím, že tomu tak bude,“ dodal Pavel Kožíšek.
