Valérie Čižmárová se narodila v roce 1952 v nejvýchodnějším cípu Slovenska. Na svou domovinu nikdy nezapomněla. Měla přísné rodiče a doma se mluvilo výhradně maďarsky. Ona i tak snila o dráze zpěvačky.
Jako čtrnáctiletá vzala svůj osud do svých rukou a sama oslovila Otakara Krásenského a jeho swingový orchestr. Ten svolil k malé ukázce. Po pár slokách mu bylo jasné, že Valérie má ohromný talent, který se musí ukázat světu. Rodiče s tím sice nesouhlasili, ale dívka chodila na vystoupení za jejich zády. Jedna pěvecká soutěž střídala druhou a úspěchy se kupily. Temperamentní Valérie uměla strhnout publikum a svým hlasem předčila i hvězdu té doby Věru Špinarovou.
Výš a výš
Netrvalo dlouho a přišla životní nabídka. Z divadla Rokoko odcházela Marta Kubišová (77), která s Václavem Neckářem (76) a Helenou Vondráčkovou (72) zakládala úspěšné trio Golden Kids. Jedinečnou šanci dostala Jitka Zelenková (69) a právě Valérie. V šestnácti letech ukončila studium na gymnáziu a naplno si užívala rychle nabytou slávu. Praha jí ležela u nohou. Rodiče byli stále proti, ale moc toho nezmohli. Nakonec se maminka s babičkou přestěhovaly za Valérií do hlavního města, aby ji měly aspoň trochu pod kontrolou.
Špatný výběr
Muži se kolem ní točili, ale ona měla v hlavě jen zpěv. Jedním z jejich největších obdivovatelů byl Vladimír Menšík, ale jinak si zpěvačka držela od mužů odstup. Nakonec si vzala lékaře, možná i kvůli tomu, že studovaný člověk z úplně jiného oboru měl dokázat udržet její kariéru na uzdě. Nic z toho se ale nestalo a její sláva začala naopak upadat. Po potratu a nemožnosti znovu otěhotnět bylo jasné, že manželství spěje ke konci. Klid Valérie našla až po boku saxofonisty Pavla Kondelíka.
Hvězda padá
Vaz zpěvačce zlomila porevoluční doba, kdy se nedokázala vyrovnat s konkurencí a novým začátkem. Divadla a angažmá měnila jako ponožky a nechtěla se vzdát kariéry zpěvačky. Neměla vzdělání, ani podporu rodiny. Bez zázemí se cítila bezradná a zranitelná. Před diváky se už nikdy nevrátila. Na přelomu tisíciletí se objevily zdravotní komplikace, měla problémy se srdcem a štítnou žlázou. Pozorovala příznaky, ale odmítala odbornou pomoc. Zemřela 7. března 2005 bez velké pozornosti médií. Její kolegové jsou ale dodnes přesvědčení, že ji nezabila nemoc, ale strach o budoucnost a neschopnost smířit se s upadají slávou.