Komedie Pelíšky, která Kristýnu Novákovou (26) proslavila, bylo sympatické retro plné nostalgie a laskavého humoru. Film Dvojka, ve kterém ji nyní můžeme vidět v kinech, je pravým opakem toho všeho; připravte se na drsné vztahové drama, ve kterém se hrdinové navzájem dusí pod pokličkou a připravují si perné emocionální chvilky. „Není to úplně veselý film, protože ukazuje, jak složité jsou lidské vztahy. A popravdě v lecčems jsem se poznala. Ne že bych měla stejné vlastnosti, jako moje postava, ale zažila jsem podobné situace. I ty nepříjemné,“ konstatuje Kristýna Nováková. Její hrdinka, Veronika, se po pětiletém vztahu s přítelem Michalem stále ještě nechce usadit a založit rodinu, zatímco on už má nezávazného užívání si plné zuby. Ocitli se v situaci, kdy se budou muset rozhodnout: buď se vzít, anebo rozejít. A právě tehdy se vydávají na velkolepý výlet po Skandinávii, během něhož mezi ně vstoupí dobrodruh Šimon a zamíchá jejich vztahovými kartami.

Film Dvojka byl pro Kristýnu Novákovou osudový také v civilním životě: právě během natáčení, které se z velké části odehrávalo na větrných dánských plážích, se sblížila s režisérem filmu Jaroslavem Fuitem. „Známe se asi šest let. Dělali jsme spolu seriál Letiště a točila jsem s ním už jeden famácký film. Byli jsme kamarádi a měli jsme se vždycky hodně rádi. Až při natáčení filmu Dvojka v Dánsku se to začalo nějak měnit, ale dohromady jsme se dali až po návratu,“ vysvětluje. Nedávno se vzali a před dvěma týdny se jim narodila dcera Rozárie. „Mně nepřijde, že bych byla na dítě nějak moc mladá,“ říká šestadvacetiletá Kristýna. „Je mi šestadvacet a dítě jsem chtěla už od osmnácti. Nechtěla jsem být stará matka.“ Dlouhou mateřskou dovolenou neplánuje: už na jaře by se chtěla vrátit k natáčení Ordinace v růžové zahradě i k hraní v divadle.

Z Egypta mezi dívky v Čechách

Podobně jako řada pozdějších hollywoodských hvězd, i Kristýna Nováková patří k lidem, kteří v dětství prodělali velké a drastické změny prostředí – a její herecké schopnosti tak možná mimo jiné pramení i z toho, že se musela přizpůsobovat velmi rozdílným podmínkám. Jako dítě strávila s rodiči pět let v Egyptě, kde pracovali v diplomatických službách. Když pak idylické prostředí ambasády, bazénů, tenisových kurtů a azurové subtropické oblohy vyměnili za pošmourné Česko, tehdy desetiletá Kristýna nebyla právě nadšená. Zpočátku se jí nedařilo začlenit se do kolektivu ve škole.
A příliš jí v tom nepomohlo ani účinkování v komedii Výchova dívek v Čechách, kde si zahrála mladší sestru Ani Geislerové. Právě v tomhle filmu si ji ostatně Jan Hřebejk vyhlédl pro postavu Jindřišky v Pelíšcích, která až dosud zůstává její nejpopulárnější rolí.

Jenže ani tenhle film pro Kristýnu neznamenal ten opravdový odrazový můstek k herecké kariéře. Nedostala se totiž na konzervatoř a několik let střídala různé školy a zaměstnání: nastoupila na obor polygrafie, ale když zjistila, kolik hodin matematiky týdně to obnáší, odešla a začala studovat hotelnictví. Po maturitě chvíli pracovala v castingové agentuře, ale chyběl jí smysl pro pořádek a administrativu. Nějaký čas působila jako letuška v malých soukromých letadlech.

Maminkou i na plátně

Jako herečka se definitivně uchytila teprve v posledních čtyřech letech, kdy začala účinkovat v seriálech – od Bazénu přes Letiště až po Ordinaci v růžové zahradě. Dočasně se tak zabydlela hlavně na televizní obrazovce. „Dělám to proto, že mě to baví, ale taky proto, abych si mohla dovolit například představení v pražském Rubínu, která jsou téměř zadarmo a záleží mi na nich,“ říká o hraní v seriálech. „Je to jedna z hereckých disciplín. I když po pravdě řečeno, měla jsem strach, aby si mě lidi nezaškatulkovali. Herci mívají obavy, aby z nich nebyli jen ti seriáloví, a aby na ně proto filmaři nezapomněli.“

Jí ovšem nic takového nehrozí: poslední dva roky totiž natáčí jeden film za druhým. Jejím nejnovějším projektem je momentálně film Jana Svěráka Kuky se vrací, který evokuje svět dětské fantazie kombinací hry loutek a živých herců. Shodou okolností si tam zahrála roli, kterou nyní praktikuje i ve skutečném životě: maminku. „Pořád jsem hrála mladé holky a nebo typově holčičky, a tady hraju mámu,“ říká. „Filmový syn Ondra mě bral spíš jako kámošku, než že bychom budovali nějak vážný vztah syna a maminky. Takto Honza Svěrák ani nechtěl – představoval si mladou maminku.“