Nová kapitola Markéty Irglové

Závratný úspěch děvčete z Valašského Meziříčí loni obletěl celý svět. A celý svět vzdychal nad její romancí s irským muzikantem Glenem Hansardem. Ta nyní skončila. Markétu Irglovou (20) čeká nová životní .

Ta zpráva se v médiích objevila před pár týdny: Markéta Irglová a Glen Hansard, protagonisté oscarového muzikálu Once, se rozešli. Dvojice, která světu dala jeden z nejromantičtějších milostných příběhů posledních let - na filmovém plátně i ve skutečnosti - se rozpadla. Ve skutečnosti se prý vydali každý jinou cestou už loni v létě, a nyní má už každý z nich nového partnera. „Natočili jsme ten film. Strašně jsme si užili s Oscarem. A přirozeně a samozřejmě jsme si padli do náruče. Tak to bylo, ale teď jsme došli k názoru, že to není přesně to, co bychom oba chtěli. Takže už spolu nejsme," okomentoval to Glen Hansard.

Ostatně, je to víc než logické. Už vzhledem k velkému věkovému rozdílu, a vzhledem k tomu, že Markéta byla teprve teenagerka, když jejich romance začala, se dalo čekat, že Glen bude tím, kdo jí pomůže udělat první krůčky v hudebním světě... a pak se vydají každý na jinou stranu.

Školačka u klavíru

Když se seznámili, bylo jí pouhých třináct. Chodila na základku ve Valašském Meziříčí a v lidušce se učila hrát na piano. Její společensky založený tatínek uspořádal u nich na zahradě večírek pro irskou kapelu The Frames, která ve „Valmezu" vystupovala na hudebním festivalu. „Když dorazil Glen se svou partou, bylo to, jako když přijel cirkus, bylo jich asi deset a přinesli s sebou dobrou náladu. Hned mi ti Irové byli sympatičtí!" vzpomíná Markéta. A Glen se vracel znovu a znovu. Zatímco poprvé ho Markéta jenom neochotně při jedné písničce doprovodila na piano, později začali společně vystupovat, nahráli desku a jejich hudba zazněla i ve filmu Kráska v nesnázích.

Once je jen jednou

S myšlenkou na romanci Once, která Markétu proslavila, přišel Glenův kamarád John Carney, se kterým se kdysi potkal v kapele The Frames. Carney kapelu opustil, protože chtěl pracovat u filmu, a celá léta toužil natočit filmový muzikál. Ne takovou tu tradiční broadwayskou podívanou, ve které make-upem oplácaní herci zničehonic propukají ve zpěv, doprovázeni osmdesátičlenným symfonickým orchestrem, a zpoza dekorací se vynořují šiky tanečníků v kostýmech s flirty. „Chtěl jsem natočit originální film, který by trochu připomínal obrázkové album. Východiskem měl ovšem být úplně realistický milostný příběh," vysvětluje režisér. „A mělo v tom být hodně písniček."

Ty písničky měl napsat právě starý kamarád Glen Hansard. A když zjistil, že ve filmu je velká role pro dívku z východní Evropy, která umí hrát na piano, nesměle kamarádovi sdělil, že jednu takovou zná. Pravda, John Carney si svou hrdinku původně představoval spíš jako pětatřicetiletou, životem otřískanou Rumunku. Nakonec se ale rozhodl Markétě Irglové roli svěřit, aniž by ve scénáři změnil jediné slovo. „Měl pocit, že moje postava pak bude o to zajímavější," říká sama Markéta. „A zajímavější pak byl i vztah obou postav: přesto, že ona je mladší, má více odvahy, zkušeností a smyslu pro dobrodružství než on."

Samozřejmě pak bylo víc než logické, že hlavního hrdinu, irského pouličního písničkáře, si zahrál Glen Hansard, jenž měl s touto rolí bohaté životní zkušenosti.

Před natáčením ovšem Markéta chvílemi propadala velkým pochybnostem: „Až do prvního dne natáčení nikdo vlastně nevěděl, jestli vůbec umím hrát. Režisér si nebyl moc jistý, zda udělal dobře, když mě obsadil, a to moji nervozitu ještě podporovalo." Oba neherci při natáčení překonali veškerá režisérova očekávání: „Když pracujete s profesionálními herci, někdy máte pocit, že jim jenom pomáháte dát dohromady jejich působivé portfolio. Rád pracuji s neherci, protože se vám odevzdávají celí. Nepočítají s tím, že by ještě někdy točili nějaké další filmy, takže vám dají všechno, co v nich je."

Co dál?

„LIdé, kteří chtějí být herci, by pro hlavní roli vraždili. Já ji dostala hned napoprvé. Je mi to takové hloupé," styděla se Markéta za svůj raketový úspěch. Na předávání Oscarů se dostavila nenamalovaná („Nerada se patlám chemikáliemi. Make-up ke mně nesedí.") a až na poslední chvíli se nechala od pořadatelů přemluvit, aby si pořídila večerní šaty. Vysoké podpatky ne, ty jí nahánějí hrůzu: „Měla jsem je na sobě jednou v životě pár sekund a je to strašné."

O tom, že by začala dělat opravdovou hereckou kariéru, nikdy vážně neuvažovala (přestože loni se v médiích objevily zprávu, že si možná zahraje v novém hororu Juraje Herze). Neslibovala si ale ani závratné úspěchy v hudební branži, ve které je profesionálkou. Má šťastnou povahu, která jí umožňuje věci budoucí příliš neřešit: „Měla jsem krásné dětství a nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že dospěju a budu dělat nějakou práci. Chtěla jsem být pořád dítě, byla jsem šťastná," konstatuje.

Nyní, rok poté, co se ocitla na oscarovém výsluní, ji tedy čeká další důležitý životní úkol: zjistit, kým vlastně chce být.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky