Nela Boudová: "Před Vánoci si to doma tak trošku vykýčuju"

Nela Boudová: "Před Vánoci si to doma tak trošku vykýčuju"
Nela Boudová: "Před Vánoci si to doma tak trošku vykýčuju"
Zdroj: Vlasta

Herečka Nela Boudová má ráda krásné věci, které voní inspirací, pomáhá Tibeťanům a samotné jí připadá, že je od narození vegetariánka.

Co pro vás znamenají Vánoce?

Vánoce jsou krásné, když je můžete trávit se svými blízkými. Mám je ráda a naučila jsem se nepodléhat vánočním stresům a nákupním honům. Díky tomu si opravdu umím vychutnat tu pohodu. Nestresuju se ani předvánočním úklidem, ale ráda si doma vše vánočně tak trošku „vykýčuju“. (smích).

Letos jsem začala už v půlce listopadu a vzhledem k tomu, že máme nový domov a v něm první Vánoce, dala jsem si záležet. Myslím, že oběma mým synům se z té mé infantilní výzdoby protáčejí panenky, ale v tomhle jsem neústupná.

Vánoce jsou pro mě také advent. V neděli zapalujeme svíčku na věnci, scházíme se s přáteli. Je to pro mě čas rozjímání. Samozřejmě vnímám, že lidé jsou k sobě láskyplnější a ohleduplnější. Jen je škoda, že nám to většinou vydrží jen těch pár dnů a pak se zase schováme do svých ulit.

Četl jsem, že by vás bavilo být hlavním rekvizitářem nebo filmovým architektem. Když natáčíte, máte tendenci mluvit těmto profesím do práce?

Nepatřím mezi ty, kteří mají tuhle potřebu. Většinou jsem natáčela s profesionály, takže to ani nebylo potřeba. Ale myslím, že našeho rekvizitáře Jiříčka ze seriálu Doktoři z Počátků jsem vyškolila. (smích) Nejzajímavější a nejzábavnější je, že ve skutečnosti věci vypadají jinak než ve filmu... Ale svou profesi už určitě měnit nebudu. Prostě mám jen ráda věci a mám k nim vztah.

Prý vás přitahují starožitnosti.

Před pár lety jsem si dokonce udělala starožitnický kurz! Ano, baví mě přemýšlet, kde se dá co sehnat nebo najít. Co patří do jaké doby. Tuhle vášeň jsem zdědila po mamince, ta jako mladá chodila po skládkách v severních Čechách, kde se bouraly vesnice. Sbírala věci, učila se značky... A dnes je v prezídiu Asociace starožitníků.

Jaké značky máte na mysli?

Jedná se o značky vyjadřující hodnotu jednotlivých uměleckých předmětů. Je v nich zahrnuto, z jaké doby ten který předmět je, kým byl vyrobený, o jakou sérii jde a tak dále.

Rád bych se ještě vrátil k vašemu vztahu k věcem. Právě ve vašem případě bych si vůbec netipnul, že hromadíte předměty, spíš zážitky…

Mám ráda krásné věci. Tím nemyslím kožichy a drahé kabelky, ale umělecká díla a vše, co vyzařuje inspiraci. Ovšem to, že je mám ráda a líbí se mi, neznamená, že si je musím tahat domů a mít jich plný byt.

Zážitků mám opravdu hodně, ale vzhledem k tomu, že stále zažívám nové věci, přiznám se, že všechny se mi v hlavě neudrží. Je jich zkrátka moc. (smích)

Nedávno jste procestovala Izrael. Měla jste na některé ze zdejších „zastávek“ pocit spojení se světem, který nás dalece přesahuje?

Víra lidí, kteří sem z celého světa jezdí, je tu doslova hmatatelná. Jsem ráda, že jsem to mohla zažít na vlastní kůži. A ještě hodně dlouhou dobu poté jsem měla intenzivní pocit, že tam vlastně stále ještě nějak jsem.

Zajímá vás buddhismus. Čím si vás získal?

Je to hluboký duchovní systém ověřený 2 500 lety. Buddhismus pěstuje soucit, laskavost a moudrost. Příčina a následek – to jsou klíčové aspekty. Věřím, že to, co dám, se mi i vrátí. Zajímám se o život, o jeho hlubší podstatu a já tu podstatu vidím jak v buddhismu, tak v křesťanství, ale i v islámu, judaismu, hinduismu… Na první pohled jsou tato náboženství velmi odlišná, ale když se zaměříte na nezmodifikovaný, opravdový význam, zjistíte, že jde o různé výklady téhož.

Jste stále ještě vegetariánka?

Á, tohle je moje „oblíbená“ otázka. (smích) Ano, jsem, a už se to asi nezmění.

Když jste z jídelníčku vyřadila to, co vegetariáni nejedí, jak dlouho jste ještě měla chuť na maso?

Ono je to trochu jinak. Myslím, že jsem vegetariánka od narození. Až později mi rodiče začali dávat jíst maso. (smích) Já jsem nebyla na začátku své cesty na sebe tak přísná, tak ortodoxní; když jsem cítila, že mám opravdu velkou chuť na maso, tak jsem si ho pochopitelně dopřála. Ale postupem času ty chutě začaly samy ustupovat, až úplně zmizely.

Když už je jednou vegetariánka, připravuje si Nela Boudová s sebou "do práce" zdravé svačinky, nebo ji na to moc neužije? Jak vlastně vypadá štědrovečerní tabule u vegetariánů? A proč nesmí o Vánocích zpívat koledy? Přečtěte si v novém dvojčísle Vlasty 51-52/2013.

Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy

V novém čísle najdete:

  • Rozhovor: Nela Boudová
  • Móda: 12 slavnostních outfitů
  • Jak se (ne)slaví Vánoce očima cizích kultur
  • Sousedské vztahy
  • Silvestrovské koktejly a jednohubky
  • + DÁREK - KALENDÁŘ 2014

 

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky