Nataša Gollová byla nejen nadaná umělkyně, ale také měla talent na jazyky. Mluvila anglicky, německy, rusky a francouzsky.

Herečka pocházela ze zámožné rodiny. Aleš Cibulka ve své knize Nataša Gollová uvedl, že její dědeček Jaroslav Goll byl uznávaný český historik, který se podílel na odhalení nepravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.

Tatínek František Xaver Hodáč byl právník a masarykovský politik a byl navíc blízkým přítelem Tomáše Bati. Zajímavostí je, že Nataše otec vykal.

„Šlo o to, kdo byl jakého původu. Doktor Hodáč, Natašin tatínek, byl pouze synem právníka. Posléze se vypracoval, a tak se Nataša stala už dcerou profesora univerzity... Syn obyčejného právníka tedy dceři váženého muže vykal. I když to byla jeho vlastní dcera!" cituje Cibulka švagrovou herečky Kateřinu Hodáčovou ve svém díle.

Ke svému jménu přišla Nataša Gollová tak, že její maminka Adéla si v těhotenství četla román Vojna a mír od Lva Nikolajeviče Tolstého, který hlavní hrdinku pojmenoval právě Nataša.

Herečka později své rodné příjmení Hodáčová vyměnila za dědečkovo Gollová, jelikož její otec byl profesor a poslanec a nebylo vhodné používat jeho jméno v showbyznysu.

Jelikož Nataša pocházela z movité rodiny, mohla si vybrat, čemu se chce v dospělosti věnovat.

Studovala na nejlepších školách v Čechách i v Anglii a věnovala se hlavně tanci. Už jako mladou ji ale lákalo divadlo.

Herectví a tanec studovala soukromě, ale než se na divadelních prknech prosadila, dostala první nabídku na roli ve filmu Kantor Ideál, kde pronesla pouze jednu větu.

Za svou první velkou roli ve filmu Bezdětná se prý dokonce styděla. Zvrat v kariéře Gollové nastal v roce 1939, kdy byla obsazena do filmu Příklady táhnou, kde mohla naplno předvést svůj komediální talent.

Zcela zlomové se pro ni ovšem staly komedie Eva tropí hlouposti a Kristián, kde vytvořila nezapomenutelnou dvojici s Oldřichem Novým.

Vnouček byl žárlivý tyran a komunista

Ačkoliv se Nataše Gollové po pracovní stránce dařilo, v osobním životě neměla zrovna na růžích ustláno.

Její osudovým mužem byl rumunský básník Tristan Tzara, se kterým se seznámila v Paříži. Do uhrančivého umělce se zamilovala natolik, že svému tehdejšímu příteli do Prahy poslala pouze vzkaz, že už se do rodné země nevrátí, vztah ale nakonec vydržel pouze několik měsíců.

Dalším partnerem Gollové byl herec František Vnouček. Umělec se ale po čase projevil jako žárlivý tyran a komunista, který se navíc nakonec přiznal k homosexualitě.

Velice bouřlivá byla láska s Němcem Willym Söhnelem. Herečka se tehdy dobrovolně přihlásila jako pomocná sestra do Terezína, kde se nakazila tyfem a málem zemřela.

V roce 1947 se herečka odstěhovala do Českých Budějovic, kde získala angažmá v Jihočeském divadle. Později se provdala za ředitele Karla Konstantina, ani tento vztah ovšem nebyl ideální.

Konstantin byl alkoholik, přesto s ním ale herečka zůstala až do jeho smrti. Smrt životního druha herečku zlomila a sama spadla do závislosti.

V 80. letech se jí zhoršila artróza a musela do domova důchodců, kde v roce 1988 zemřela. Její hrob se nachází na Vyšehradském hřbitově.

Zdroje: Lifee, Kinotip, Dotyk

Související články