Diskutujte: Už jste viděli Perfect Days a jak se vám film líbil? Který jiný český film vás v poslední době zaujal?
Vypadá na klasický model „zlatá mládež“. Vojtěch Kotek (23) by vás ale lecčíms překvapil. Herecky tím, že jeho postava v nejnovějším filmu je velmi dobře profesně zvládnutá. Zdaleka už se nemohl spoléhat na fyzickou přitažlivot (průzračné oči a uhrančivý vzhled) – to by mu u náročné režisérky, jakou Alice Nellis bezesporu je, rozhodně neprošlo.
Lidsky tím, že společně s přáteli organizuje festival mladých talentů Český Tučňák a říká k tomu: „Mám na starosti závěrečný ceremoniál, kde funguju jako producent, režisér, produkční, řidič, nosič – cokoli.“ Co se týče soukromí, přiznává, že by se rád trochu usadil.
Ke své roli ve filmu Perfect Days Vojtěch Kotek uvedl
(zdroj: BontonFilm)
Jak byste charakterizoval postavu, kterou hrajete?
Muzikant, kterému ve volnomyšlenkářství brání přirozená zvědavost a touha po pravdě, která samozřejmě často bývá jiná, než by si Adam přál. Mám pocit, že si o sobě Adam myslí, že je dospělejší, než ve skutečnosti je. Ale jinak je to samozřejmě sympaťák, kterému se dostalo dobré výchovy, přesto mu ale trochu, vzhledem k tomu, že je adoptovaný, chybí pocit sebejistoty. Myslí si, že potřebuje vědět, kam vlastně patří a na co má navazovat. Má v tom trochu zmatek, ale navenek se snaží nic nepřiznávat. Někdy se to v něm ale nahromadí a on to prostě musí pustit ven.
Byl při natáčení prostor pro improvizaci, nebo se projevilo, že Alice je s projektem již řadu let pevně spjatá a měla jasnou představu?
Párkrát se improvizovat muselo a chtělo. Alice, myslím, dost vtipně kombinuje režijní metody podle dané situace. V některých okamžicích jde po spontánnosti a u složitějších scén ví přesně, co chce, je perfektně připravená a dovede vás tam. Improvizoval jsem hlavně první den, co jsem byl na place. Točila se scéna v kadeřnickém salónu, kde se natáčí Eričin pořad. Erika si z Adama trochu vystřelí a zvědavě testuje jeho reakci. Myslím, že Alice se mnou udělala to samé. - Prd, tady si sedni a improvizuj, jako že jsi Adam, kterej si ze sebe umí vystřelit a hraje si na někoho jinýho. - Takže jsem šáh do šuplíku a něco tam vpálil. Sám jsem na to zvědavej...
Jak obtížné bylo natáčení vaší barmanské show?
Díky tomu, že jsem před natáčením trávil spoustu času pozorováním pražských barmanů… jen v rámci přípravy samozřejmě..., tak se to zvládlo celkem v pohodě. Měli jsme tam profesionály, kteří na vše dohlíželi, a ve střihu se také dá čarovat. Doufám.
Vzhledem k výškovému rozdílu mezi vámi a Ivanou Chýlkovou se prý musely vaše společné scény „speciálně“ připravovat. Je to pravda? Jak to probíhalo?
Příště, až budu s Ivankou něco točit, chci být už u obhlídek. Budu dbát na to, aby se vybíraly především svahovité lokace, abych mohl stát v kopci. Na bedničky naštěstí teda nedošlo. Také díky Ivaně, která se krásně umí podlamovat, přiopírat a velmi přirozeně krčit. Je v tom doslova nepřekonatelná. Koneckonců má doma dobrej „trenažér“.
Jak budete reagovat, když vás po premiéře někdo pozve na kafe?
Vypadá to, že by se z toho mohla nakonec urodit dobrá balicí technika: „Počkej, maličká, na kafe nebo na panáka…? To je totiž setsakra rozdíl…“ No, a už máte z poloviny vyhráno, protože můžete začít vysvětlovat, v čem ten zásadní rozdíl spočívá a to už jste na půl cesty… Huhu…! Úplně se slyším.
Jaké dny jsou pro vás perfektní?
Myslím, že název je v kontextu s filmem lehce ironický, protože perfektních dnů člověk za život prožije asi jen hrstičku a Eriku v průběhu děje potkávají spíš poťouchlé škodolibosti. Já jsem rád obklopen svými přáteli nejlépe při nějaké dobrotě a na nějaké šílené akci, kterých si občas s přáteli dopřáváme. Že se třeba vyjede v dobových kostýmech vlakem na třídenní „survival bojovku“ do přírody s minimem zásob. Člověk zapomene na každodenní shon a řeší jen své základní potřeby. Jak očistné…!