Diskutujte: Oceňujete postoj Petra Koukala k nemoci? Jak se vám líbí jako muž?

Těžko říct, kdo by to měl být jiný, když právě on prokázal, že je schopen vybojovat i tu nejtěžší bitvu – bitvu o život. Rakovinu varlat u něj lékaři diagnostikovali v roce 2010, těsně po skvělém výsledku na prestižním turnaji. „Všechny plány byly ve vteřině vniveč,“ poznamenal k tomu. Týkalo se to i touhy reprezentovat na olympijských hrách v Londýně.


Proto si v pátek na zahajovacím ceremoniálu bude připadat jako v tom nejnádhernějším snu. Pro Radiožurnál k tomu řekl: „Je to obrovská pocta a v neposlední řadě také odměna za to, co člověk sportu obětuje. U mě to má ještě přidanou hodnotu těžkého osudu, se kterým jsem se poslední dva roky utkával. Je to velká radost a moc si toho vážím.“
Petr Koukal nepřestal badminton (sport, ke kterému ho přivedl jeho otec) hrát ani uprostřed chemoterapie. Když například zjistil, že v rámci léčby bere léky, které jsou na dopingovém seznamu, vyřídil si na turnaj výjimku. „Rakovina je další soupeř, kterého musím porazit,“ prohlásil a přesně to taky udělal.


Zatímco jiní by se s nemocí schovali do soukromí, Petr Koukal se rozhodl pomáhat ostatním – založil nadaci a také nechal televizní dokumentaristy, aby o jeho boji s nemocí natočili časosběrný dokument. Dalším pořadem, ve kterém mluvil o svém životě a pocitech, byla 13. komnata na ČT. „Říkal jsem si, že kdybych tím pomohl byť jen jedinému člověku, má to smysl. Netrvalo dlouho a dostal jsem první e-maily, ve kterých mi lidi psali, že díky mojí zpovědi si zašli k doktorovi a rakovina u nich byla odhalená včas. To je pro mě obrovské zadostiučinění.“

Až Petr Koukal ponese státní vlajku, můžete si být jistí, že je v rukou toho správného chlapa.