Diskutujte: Jak dopadne Plzeň v Lize mistrů? A co vy a fotbal doma?
V úterý nastoupí v rámci dalšího kola Ligy mistrů Plzeň už podruhé proti nejlepšímu týmu světa – FC Barcelona. Dirigentem hry plzeňských je muž, kterému reprezentační trenér přes média poněkud nezdvořile vzkázal, že tak velké trenýrky v reprezentaci nemají.
Jenže teď reprezentace sotva doklopýtala do baráže o ME, Plzeň dokázala, že umí hrát se soupeřem jakékoliv kvality. Jednoduše řečeno: Horváth by se reprezentaci hodil.
Těsně před příjezdem Barcelony do České republiky poskytl kafe.cz následující rozhovor:
S těmi trenýrkami by mě to naštvalo. Vůbec spousta škarohlídů už před pár lety říkala, že jste na vrcholový fotbal starý a pomalý (teď nestačí zírat, pozn. aut.). Napadlo to někdy vás samotného?
Ne, tak musím říct, že tenhle pocit jsem ještě neměl. Až ho dostanu, tak skončím. Ale dokud si budu myslet, že na to mám, budu hrát. I když samozřejmě vím, že mám o pár kilo víc, než je ve vrcholovém fotbalu zvykem. Dokud mě tělo poslouchá a nebolí moc a dokud to udejchám, tak důchod neplánuju.
Co bolí fotbalistu v šestatřiceti?
Tak konkrétně bych vám mohl popsat, jak vstávám. Napřed se posadím. Chvíli sedím. Pak se opatrně postavím. Chvíli stojím. A pak teprve můžu sejít schody dolů (směje se). Ne vážně. Samozřejmě to odnášejí kolena a kotníky, plus pokaždé něco jiného, co se vám podaří narazit si při nějakém střetu na hřišti. Když vám dá někdo na hřišti kolenem do zad nebo do stehna, druhý den ráno o tom víte.
Pokud hrajete proti takovému soupeři jako je Barcelona, za který nastupují velké hvězdy mezinárodního fotbalu, řešíte v duchu, že byste na ně měli být opatrnější? Přece jen... Sestřelit a náhodou zranit třeba Messiho...
Já vám rozumím, co chcete říct. Takhle... Ten úžasnej nenapodobitelnej pocit, když hrajete proti Barceloně, to je jedna věc. Alespoň pro mě to platí, cítím se výjimečně, což asi nikdy nezmizí. Hrajete proti skvělým hráčům, vyspělým nejen technicky ale i intelektuálně. Nikdo z nás by je naschvál nějak brutálně nechtěl vyřadit ze hry. Jednak nikdo z nás tohle v hlavě nemá a mimo jiné taky proto, že byste oslabili svůj vlastní tým. Každopádně když je to potom přímo noha na nohu, tak je jedno, jestli je ta noha Xaviho, nebo někoho z třetí ligy. To prostě řešit nestačíte, ani nemůžete.
Fotbal vám zabere obvykle všechny víkendy. Máte nějaký den „náhradní“ neděli?
Míváme dva dny volno po zápase. Většinou to vychází na pondělí a úterý, takže nějaké scházení s přáteli, kteří jsou samozřejmě všichni v práci, to moc nefunguje. Jediný, v čem je to výhodný, je to, že pomůžu s dětmi nebo leccos obstarám.
Vaše rodina: manželka a obě děti s vámi často chodí na zápasy, většinou jim obstaráte lístky. Dokázal byste žít se ženou, která by fotbalu nerozuměla?
Copak to bych asi dokázal. Co bych ovšem nedokázal, je žít s manželkou, u které bych neměl oporu pro svého koníčka a práci zároveň, která by mě nepodporovala a nerozuměla tomu, proč to dělám. Naštěstí jsem našel ženu, která tohle všechno splňuje, to je velká výhra.
Jsme server kafe.cz a fotbalové kluby i reprezentace často chodí na „kafíčka“. Co se tam probírá? Auta? Ženy? Fotbal?
Všechno to, co jste vyjmenovala. Leccos od A do Z, občas dojde třeba i na politickou situaci. Taková setkání tmelí kolektiv. Musím ale říct, že my jsme si v Plzni pořídili do šatny automat na kafe Nespresso a jsme maximálně spokojení. Nedávno jsem druhý kupoval domů.
Hrál jste v Turecku, v Portugalsku, v Japonsku... Kde vám kafe chutnalo?
S Tureckem vás zklamu, tam jsem si dával čaj. Protože to bylo jediné slovo, které jsem uměl – řekne se totiž úplně stejně jako u nás. V Portugalsku jsem se naučil dávat si ta jejich maličká supersilná kafíčka. Napřed jsem si je trochu zjemňoval mlíkem, ale později jsem je tam sázel bez problémů.
Tip Kafe.cz:
Jak to Pavel Horváth umí na hřišti? Podívejte se na následující video.