Muž týdne: Dušan Vitázek

Muž týdne: Dušan Vitázek
Muž týdne: Dušan Vitázek
Zdroj: Tino Kratochvíl

Proč se nám líbí: Nádherný chlap. I když zadaný za herečku Pavlu Vitázkovou, známou ze seriálu Cesty domů. Ale hlavně: Dušan je naprosto senzační muzikálová hvězda, která září v Městském divadle Brno. Právem sklízí obdiv diváků i kritiky.

Diskutujte: Který muzikál se vám v poslední době líbil a proč?

Na podzim Dušan Vitázek (31) nastudoval další náročnou roli. Je hlavní hvězdou úspěšného muzikálu Jekyll a Hyde. Kdo ho ovšem viděl například v muzikálech Mary Poppins nebo Chicago, jen stěží se bude rozhodovat, který výkon je lepší.

Sympatický herec se zdravým nadhledem, držitel přestižní divadelní ceny Thalie z roku 2004 a mimo jiné milovník adrenalinových sportů, poskytl kafe.cz krátký rozhovor.

Pro Mary Poppins jste se učil stepovat hlavou dolů, zavěšený za provazy. Co bylo nejnáročnější nastudovat pro vaše dvě další stěžejní role - Chicago a Jackyll a Hyde?

Všechno je náročné, když to chce člověk udělat opravdu pořádně. Nejnáročnější je však takovéto tituly střídat, protože se jeden od druhého liší snad úplně ve všem. V práci s hlasem, s textem, s tělem...  Když nad tím člověk uvažuje zvenku, jsou to opravdu absolutně rozdílné práce, ale uvnitř mě to musí být pořád stejné, spalující, vzrušující, naplňující...


Jste v tisku označován za nejtalentovanějšího muzikálového herce v Brně. Už jste se přistihl, že podléháte lichotkám?

V Brně??? :-)

Kdo vás spolehlivě vrací nohama na zem?

Stojím nohama na zemi pevně. Myslím, že i všichni lidi v mém blízkém okolí. O to je to snadnější.

Doufáte jako brněnský herec, že si vás "všimne Praha" a nastane posun - jak by teoreticky člověk, který neví, jakou máte v brněnském divadle bezva partu, mohl očekávat?

Já jsem já, snažím se přemýšlet nad jinými posuny než nad těmi do Prahy nebo do jakéhokoliv jiného města. To je spíš otázka přesouvání, než posouvání (smích).


Ve které situaci si sám s nadsázkou připadáte jako Jackyll a Hyde? Co vás totálně vyvede z konceptu a přiměje k nepředvídatelnému chování?

Připadám si tak vždy, když přijdu do styku s lidskou nenávistí, zlobou, neohleduplností, agresivitou, s lidskou neřízenou masou, která začne klidně uprostřed sportovního klání páchat nepředstavitelné zlo, člověk, který rozjezdí dva malý kluky na přechodu... Když se tak poslouchám, tak mě asi hodně rozčiluje naše společnost. Jsou to všechno věci, situace, někdy i drobnosti, co nás potkávají každý den a ke kterým se nějak stavíme. Zatím mě však tyhle situace k nepředvítalelnému chování nepřivedly... ale kdybych byl pod vlivem nějaké drogy jako Jekyll, Bůh ví...

Co byste řekl své ženě Pavle, kdyby domů dorazila s další nabídkou na nekonečný seriál?

Když už by s tím došla až za mnou, tak bych řekl - "Bezva!"

Přečtěte si, co si o svém manželovi myslí herečka Pavla Vitázková

PŘEDVÁNOČNÍ TIP REDAKCE: Vezměte děti a jeďte do Brna na fantastický muzikál Mary Poppins. Rozhodně si odnesete celá rodina zážitek na celý život. Dušan Vitázek alternuje roli kominíka Berta a pro časopis Vlasta popsal náročné zkoušení.

Měl jste se koho zeptat na zkušenosti se stepem hlavou dolů?

No to právě neměl. Vůbec jsem nevěděl, na co se mám připravovat. A tak jsem se radši připravoval na všechno. Poprvé jsme viděl člověka stepovat hlavou vzhůru před deseti lety na videokazetě australské stepařské formace Tapdogs – považoval jsem to za něco zcela nenormálního, protože jsem měl v té době problém zastepovat ty samé kroky normálně na podlaze. V dnešní době jsem se mohl na internetu inspirovat různými videy přímo z mého čísla Step In Time, abych zjistil, cože se to po mně chce.

Bylo složité si zvykat? Nedělalo se vám zkraje třeba úplně obyčejně špatně od žaludku?

Docela jsem se na to těšil. Asi byste nepotkali kluka, který by si to nechtěl zkusit. Alespoň já takového neznám. O to větší bylo rozčarování, když jsem to zkoušel poprvé. Když jsem měl kopírovat portál a nohama jakoby šlapat vzhůru po stěně, vypadalo to spíš, jako by tahali vrtulníkem oběť povodní. A když jsem se pak obrátil hlavou dolů, došel jsem... no vlastně... dovezli mě doprostřed portálu a museli mě zase spustit.

Chvílemi jsem nic neviděl, cítil jsem všechny plomby a v puse jsem měl pachuť krve, jako když si olíznete poraněný prst. To jsem se trošku lekl, že to vůbec nepůjde, natož u toho stepovat a zpívat. Po pár pokusech se to ale spravilo, vychytali jsme všechny technické nedostatky, tělo si zvyklo na nečekaný příval krve do hlavy a teď už si to jenom užívám.

Jaké otázky jste kladl technikům?

S technikem z Londýna, který celý systém nastavoval, jsme řešili hlavně vzdálenost těla od portálu tak, abych jakoby opravdu šlapal nohama nahoru po boční stěně portálu a když se převrátím hlavou dolů, abych nohama udržel rovnováhu a zároveň měl prostor pro step. Také jsme upravovali popruhy na těle kvůli vyvážení.

Máte velmi pochvalné kritiky. Čtete je?

V podstatě jsem ještě žádnou nečetl. Ale když říkáte, že jsou pochvalné, tak si asi nějakou najdu. (úsměv)

Byla by chůva Mary Poppins s průběhem vašeho dětství spokojená?

Myslím, že by byla spokojenější, kdyby nám ve škole místo Husáka nad hlavami visela královna Viktorie, ale jinak by s naší rodinou asi neměla velké starosti. Táta se mnou pouštěl draka, kterého malovala máma, a já sám jsem byl vzorný skaut. (úsměv)
 

SOUTĚŽ - Chyťte Ježíška na Kafe.cz

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky