Herci obvykle tvrdí, že mají raději záporné role. Christopheru Lee tak lze jen závidět. Vzpomeňte si na libovolné filmové monstrum a můžete si být jisti, že ho měl rodák z Londýna ve svém rejstříku. Frankenstein, Drákula, oživlá mumie, Jekyll a Hyde, pes Baskervilllský, doktor Fu Manchu, zloduch z bondovky, Rochefort ze Tří mušketýrů, hrabě Dooku v Hvězdných válkách nebo čaroděj Saruman z Pána prstenů. Slušný výkon na potomka starobylého šlechtického rodu.

Setkání s vrahem
Jeho matka, hraběnka Estelle Marie patřila k rodu Carandini di Sarzano, který svůj původ odvozoval od slavného franského krále Karla Velikého. Estelle měla počátkem 20. století pověst vyhlášené krásky a za modelku ji chtěli ti nejznámější malíři a sochaři. Vdala se za podplukovníka Geoffreyho Lee, který prošel búrskou a poté i první světovou válkou. Po dceři Xandře (*1917) přivedli na svět 27. května 1922 syna Christophera. Když mu byly čtyři roky, Estelle o deset let staršího manžela opustila a o dva roky později se s ním rozvedla. Mezitím se s dětmi usídlila u příbuzných ve švýcarském Wengenu, kde se Christopher naučil plynně německy.

Později se vrátili do Londýna a Estelle se vdala za bankéře jménem Harcourt George St-Croix Rose. Jeho synovcem byl Ian Fleming, pozdější autor Jamese Bonda.

Christopher se ve vysoké společnosti občas setkal s velmi zajímavými lidmi. Vzpomínal třeba na ruského knížete Felixe Jusupova, který patřil mezi vrahy mystika Rasputina. V Londýně pobýval v doživotním exilu a stěžoval si, že ho pronásleduje Rasputinův duch a jeho čáry. To bylo poprvé, kdy Christopher přišel do styku s černou magií a okultními praktikami.

Tajné operace
Všichni kolem považovali za samozřejmé, že nastoupí na prestižní chlapeckou kolej v Etonu, ale kvůli chabým znalostem z matematiky ho nepřijali. Musel do běžné školy, kde se vymykal svými zálibami v latině, řečtině, šermu a racquetballu, což byl sport podobný squashi. Spolužáci měli mužnější zájmy jako ragby, fotbal nebo box.

Když mu bylo 17 let, jeho nevlastní otec zbankrotoval a nemohl dál platit školné. Estelle mu obratem dala sbohem, ale neměla v záloze žádného dalšího bohatého nápadníka, takže si chlapec musel najít práci. Matka ho poslala na stáž do Paříže k rodinnému příteli, novináři Webbu Millerovi. Díky němu se Christopher stal svědkem další historické události. Přihlížel poslední veřejné popravě ve Francii, při níž gilotina připravila o hlavu zločince Eugena Weidmana.

Christopher vystřídal několik profesí, živil se jako úředník nebo pošťák, ale moc ho to nebavilo. „Naštěstí" vypukla druhá světová válka, v níž dokázal, že někdejší pošklebky spolužáků byly liché. Christopher nebyl vůbec zbabělý. Zatímco se většina posměváčků schovala do krytu, on se s dalšími dobrovolníky přihlásil do finské armády, která sváděla boje s Rudou armádou v takzvané Zimní válce.

Další kariéru budoval v britském letectvu a nakonec po 195 centimetrů vysokém vojákovi s perfektní znalostí němčiny sáhly tajné služby. O tehdejších operacích Christopher vždy zachovával tajuplné mlčení. Přesto se proslýchalo, že mimo jiné měl co do činění s Čechy, kteří se účastnili atentátu na Reinharda Heydricha. „Řekněme, že jsem byl členem speciálních jednotek. Můžete si to vyložit, jak chcete," ucedil obvykle Christopher.

Já vám ukážu!
Armádu opustil na konci války s hodností kapitána. Ale co dál? Nabídli mu místo v bývalé kanceláři. Odmítl, byl už zvyklý na mnohem větší vzrušení. Armáda chtěla, aby přednášel na univerzitě, ale ani to ho nelákalo. „A proč se nestaneš hercem?" Tuto nevinnou větu slyšel od bratrance Nicolò Carandniho, mimochodem prvního poválečného italského velvyslance v Británii, když mu u oběda líčil své nesnáze.

Christopher ochotničil už na střední škole, takže ho myšlenka zaujala. A protože v podobných kruzích není o potřebné kontakty nouze, za několik dní si ho zvědavě prohlíželi šéfové filmového studia. Nakonec mu nabídli smlouvu, i když se jim zdál moc vysoký. „To byla docela hloupá poznámka. To je jako kdyby někomu řekli, že je příliš malý na to, aby hrál na piano. Tehdy jsem si řekl - jen počkejte, já vám ukážu," vzpomínal Christopher.

Řemeslu se ve vedlejších rolích učil deset let. Vše se změnilo v roce 1957, kdy si zahrál monstrum z Frankensteina a o rok později hraběte Drákulu. Oba filmy se dočkaly několika pokračování a svět byl bohatší o novou hvězdu, tentokrát hororovou.

Povolení od krále
Koncem 50. let potkal v nočním klubu ve Stockholmu Henriettu von Rosenovou, dceru švédského hraběte. Dvojice v sobě našla zalíbení, ale v urozených kruzích to nejde tak jednoduše. Přísný otec nevěsty požádal o roční odklad svatby, během něhož si Christophera a jeho rodinu důkladně prověřil. Vyžádal si řadu referencí, dokonce na budoucího zetě nasadil soukromé detektivy. Když Christopher získal povolení ke sňatku také od švédského krále, náhle couvl. „Nechtěl jsem, aby Henrietta byla závislá na nejistých hereckých příjmech. Zasloužila si někoho lepšího," vysvětlil. Za všechny ženy to nakonec „odnesla" dánská modelka a malířka Birgit Krønckeová, kterou si vzal v roce 1961, a po dvou letech se jim narodila dcera Christina.

Koncem 70. let měl hororů už plné zuby, a tak odjel do Ameriky, ale ani tam se mu nevyhýbaly role démonických nebo tajemných mužů. „Říká se o mně, že mám doma sbírku 20 tisíc okultních knih. Kdyby to byla pravda, musel bych spát ve vaně. Ve skutečnosti jich mám nejvýš pět," snažil se napravit svou pověst. Osud se mu ale vysmál do obličeje.

Na sklonku kariéry si zahrál vládce temných sil hned ve dvou slavných ságách: Hvězdných válkách a Pánovi prstenů. Jako čaroděj Saruman se objevil také v navazující trilogii Hobit, ale práce dokončil s vypětím všech sil. Jen několik dnů po oslavě 93. narozenin skončil s dýchacími obtížemi v londýnské nemocnici, kde 7. června zemřel na selhání srdce.



CO JEŠTĚ NEVÍTE...
* Jeho nevlastní bratranec Ian Fleming chtěl, aby hrál zápornou postavu už v první zfilmované bondovce Dr. No (1962). Christopher se ale dočkal až o 12 let později, kdy ztvárnil Franciska Scaramangu ve snímku Muž se zlatou zbraní.
* Zahrál si v lehce pornografickém filmu Eugenie (1970). Do poslední chvíle o tom nevěděl, protože se jeho scény natáčely odděleně a vypadaly zcela neškodně.
* V roce 1995 seděl v porotě Miss World.
* Díky hlubokému a znělému hlasu patřil mezi vyhledávané dabéry. Namlouval počítačové hry a pro své filmy nazpíval i několik písní.
* Královna Alžběta II. mu v roce 2009 udělila titul rytíře Řádu britského impéria.
* V roce 2013 se spolu se ženou objevil v žebříčku nejlépe oblékaných lidí v kategorii nad 50 let.